Čínské jméno: Porovnání verzí

}}</ref> 85&nbsp; % z 1,3 miliardy Číňanů nosí pouze stovku příjmení,<ref name="PD">{{Citace elektronické monografie

}}</ref> tři nejčastější – Wang (王), Li (李) a Čang (张) má přes 20&nbsp; % populace.<ref name="PD"/>

Osobní jméno ({{Čínsky|znaky=名|pchin-jin= míng|český přepis=ming}}) je obvykle dvouslabičné – dvě slabiky má 80&nbsp; % osobních jmen,<ref name="ABC">{{Citace monografie

| příjmení = Louie

Převaha dvouslabičných jmen se datuje od [[Říše Ming|mingské]] éry. V říši [[západní Chan]] bylo 70&nbsp; % jmen jednoslabičných a toto procento vzrostlo na 98, když [[Wang Mang]] z dynastie Sin dvouslabičná jména zakázal. Návrat k víceslabičným jménům nastal až ve 4. století, pod vlivem kultury kočovných národů ze severu.<ref name="ABC"/> Obyvatelé říší Tchang a Sung preferovali dvouslabičná jména, ale za pěti dynastií a v říši Liao i Jüan získala oblibu jména jednoslabičná. Až od nástupu čínské říše Ming dominují jména dvouslabičná.<ref name="ABC"/> U dvouslabičných jmen vznikl zvyk mít jeden znak společný pro všechny členy (zpravidla syny) rodiny stejné generace a druhý individuální.<ref name="kamenarovič 207">Kamenarovič, s. 207.</ref>

<references />