Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 105 bajtů ,  před 7 lety
m
WPCleaner v1.13 - Opraveny odkazy na rozcestníky - Hrbov, Olší, Rohy, Tasov
 
== Historie ==
První zmínka o obci pochází z roku [[1349]]. Do té doby Hodov náležel panství [[tasov (okres Žďár nad Sázavou)|tasov]]skému; roku 1349 se [[Jan z Tasova]] zřekl větší části vsi s příslušenstvím ve prospěch [[Beneš z Meziříčí|Beneše z Meziříčí]], menší část pak přenechal [[Ondřej z Okárce|Ondřeji z Okárce]]. Meziříčský díl s lesem „Hodovská odchozí“ postoupil roku [[1371]] [[Jan ml. z Meziříčí]] [[Jan Starší z Meziříčí|Janovi st.]] a dědicům. Roku [[1416]] [[Lacek z Kravař]] na Meziříčí zapsal [[Anna z Meziříčí|Anně]], dceři Jana z Meziříčí, manželce [[Leopold Krajíř z Krajků|Leopolda Krajíře z Krajků]], všechny meziříčské statky: Hodov, [[Hrbov (Velké Meziříčí)|Hrbov]] a [[Olší nad Oslavou|Olší]] s příslušenstvím jako její věno. Roku [[1447]] pak [[Jiří z Kravař]] převedl mimo jiné i hodovskou část na [[Jana st. z Lomnice]]. Majitel [[Budišov]]a, [[Beneš z Boskovic]], žaloval roku [[1459]] Jana z Pernštejna, že zakázal lidem z Hodova odvádět desátky budišovskému faráři, ale sám pro sebe je vybíral a dával vybírat. Pro neplacení desátků byli Hodovští dáni do [[církev]]ní [[klatba|klatby]]. Beneš se proto s Janem z Pernštejna v [[Prostějov]]ě dohodli, že první z nich se postará, aby z nich byla klatba sňata a že druhý zajistí, aby se opět začaly platit [[desátek|desátky]] církvi. Po Janově smrti připadl Hodov jako část meziříčského statku synu Jindřichovi, od něhož jej koupil Jan z Pernštejna. Páni z Pernštejna ves prodali [[Zikmund Heldt z Kementu|Zikmundu Heldtovi z Kementu]] ([[1552]]). Za Berků z Dubé a z Lipého byl Hodov odloučen od vzdálenějšího Meziříčí k bližšímu Budišovu, u něhož trvá doposud, maje stejnou vrchnost. Ve druhé polovině [[19. století]] došlo k velkému rozvoji v celé tehdejší společnosti. Velký rozmach obce nastal v druhé polovině 19. století. V roce [[1890]] bylo v obci 84 domů a žilo zde 533 obyvatel, později v roce [[1900]] zde žilo 520 obyvatel a bylo tady 83 domů. V roce [[1817]] byla zahájena výuka ve [[škola|škole]]. Vytvořil se obraz obce, který trvá dodnes bez podstatných změn.
 
{| class="wikitable" style="text-align:right"
 
== Škola ==
Dle dokladů místní kroniky má škola v Hodově dávnou tradici. Již v roce [[1817]] zde prokazatelně existuje jednotřídní škola, která je později - v roce [[1888]], nárůstem dětí i z blízké obce [[Rohy (okres Třebíč)|Rohy]], rozšířena na školu dvoutřídní. Škola se nacházela ve středu obce, v místě dnešní budovy pohostinství.
 
Se stavbou nové školy se začalo v zimě roku [[1947]], otevřena byla k [[1. září 1949]]. Učilo se zde až do roku [[1979]], kdy byla škola tehdejšími předpisy zrušena a děti musely dojíždět do školy v [[Budišov]]ě. Svoji činnost si zachovává pouze [[mateřská škola]].