Flogistonová teorie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů
Upraveno
Řádek 1:
'''Flogiston''' je označení pro hypotetickou látku, která podle flogistonové teorie způsobuje [[hoření]] látek. Její stoupenci byli přesvědčeni, že flogiston tvoří součást hořlavin a hořením se z nich uvolňuje. V době, kdy byl objeven [[vodík]], panoval mezi stoupenci flogistonové teorie názor, že právě to je hledaný flogiston. Dnes víme, že hoření je jev právě opačný, tedy slučování jednodušších látek s [[kyslík]]em.
 
== Dějiny teorie ==
V době, kdy byl objeven [[vodík]] panoval mezi stoupenci flogistonové teorie názor, že právě to je hledaný flogiston.
Flogistonová teorie je bývalá chemická teorie, kterou v roce [[1667]] publikoval [[Johann Joachim Becher]]. Později ji zpopularizoval [[Georg Ernst Stahl]]. Jejím základem byl předpoklad látky zvané [[''flogiston]]'', která způsobujeměla způsobovat hoření. Po jejím spálení měl zůstat nespalitelný zbytek: [[calx]].
 
Dnes víme, že hoření je jev právě opačný, tedy slučování jednodušších látek s [[kyslík]]em.
Flogistonová teorie je bývalá chemická teorie, kterou v roce [[1667]] publikoval [[Johann Joachim Becher]]. Později ji zpopularizoval [[Georg Ernst Stahl]]. Jejím základem byl předpoklad látky zvané [[flogiston]], která způsobuje hoření. Po jejím spálení měl zůstat nespalitelný zbytek: [[calx]].
 
Výrazným pozitivem této teorie bylo spojení oxidačních procesů při hoření a při metabolismu živých organismů.
Přispěla k rozvoji [[Analytická chemie|analytické chemie]]. Ale tím také předeslala svůj zánik. Přesnější metody odhalily, že výsledek hoření může vážit i více, než původní látka.
 
Na konci 18. století pak [[A. L.Antoine Lavoisier]] vysvětlil podstatu hoření jako [[oxidace|oxidaci]] a flogistonová teorie postupně upadala až zanikla.