Svaz komunistů Jugoslávie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení redirectu šablony (data od Dannyho B.); kosmetické úpravy |
→FLRJ a SFRJ: + drobnost |
||
Řádek 58:
Podobně jako v Jugoslávii, i ve straně samotné byl po roce [[1980]] uplatněn systém kolektivního vedení, který ovšem namísto demokratizace přinesl spíše nejednotu. Představitelé jednotlivých republik prosazovali stále více zájmy svých částí státu, než celosvazové. Mezi vedoucími osobnostmi jugoslávských komunistů chyběly až do [[13. kongres SKJ|13. sjezdu]] charismatické osobnosti, a tak bylo velmi těžké realizovat jakoukoliv jednotnou vizi. Demokratizační procesy v západní části Jugoslávie navíc znamenaly významný problém – [[SR Slovinsko|slovinští]] komunisté začali opouštět myšlenku [[demokratický centralismus|demokratického centralismu]] a klanět se spíše ke konceptu [[sociální demokracie]], což bylo z pohledu [[Bělehrad]]u nepřijatelné. Po [[13. kongres SKJ|13. sjezdu]] strany se jugoslávští komunisté rozhodli ekonomické a politické problémy vedení řešit zvolením nové generace vůdců, což ale vedlo k úspěchu především těch, kteří budou nakonec známi jako ti, stojící v čele svých republik těsně na konci existence společné Jugoslávie.
V roce [[1982]] měl jugoslávský svaz komunistů 2,2 milionu členů. K tomu přispěla především úspěšná kampaň mezi studenty a také [[sovětská invaze do Afghanistánu]], který byl, stejně jako Jugoslávie, [[Hnutí nezúčastněných zemí|nezúčastněnou zemí]].<ref name="YAH336">{{Citace monografie
| příjmení = Lampe
| jméno = John
| odkaz na autora =
| titul = Yugoslavia as a history
| vydavatel = Cambridge University press
| místo = Cambridge
| rok = 1996
| počet stran =
| isbn = 0-521-46705-5
| kapitola = End of Yugoslavia
| strany = 336
| jazyk = angličtina
}}</ref>
Jugoslávští komunisté museli řešit stále rostoucí řadu ohromných problémů. Kromě již tradiční svízelné hospodářské nevyváženosti celé Jugoslávie (ke konci 80. let byla ekonomická síla [[SR Slovinsko|Slovinska]] 10x větší než v případě [[SAP Kosovo|Kosova]] rychle přibyly: [[inflace]], [[nezaměstnanost]], [[nacionalismus]], [[zadluženost]]. Stále ožehavější byla i [[Dějiny Kosova|kosovská otázka]]; region, který byl dříve držen tvrdě pod policejní kontrolou a operovaly v něm tajné služby se v okamžiku, kdy se poměry liberalizovaly stal semeništěm protisrbských i protijugoslávských nálad. Neschopnost tyto problémy vyřešit vedla nakonec k postupnému rozkladu a rozpadu jugoslávských komunistů.
| |||