Bělehradská demonstrace (1989): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
start
 
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m napřímení redirectu šablony (data od Dannyho B.)
Řádek 39:
Kromě Bělehradu se protestovalo i v řadě dalších měst po celé Jugoslávie,<ref name="Oslo29Feb"/> avšak to byly jenom malá a svojí velikostí omezená protestní shromáždění. V [[Lublaňská demonstrace (1989)|Lublani]] demonstranti vyjadřovali paradoxně i otevřenou podporu Albáncům, což mezi Srby a Černohorci před svazovou skupštinou v Bělehradě vyvolalo ohromné opovržení.<ref name="Oslo29Feb"/><ref name="koreni"/>. Slovinci shromáždění před [[Cankarův dům|Cankarovým domem]] oznámili, že ve Starém Trgu se brání [[AVNOJ]]ská Jugoslávie a že demonstranti v Bělehradě ji rozbíjejí.
 
Dav protestujících začal po určité době skandovat "zatkněte [[Azem Vllasi|Vllasiho]]". Azem Vllasi byl původně jugoslávskému režimu loajální Albánec, byl však obviněn ze všeho negativního, co se v autonomní oblasti za poslední měsíce událo.{{chybíDoplňte zdroj}} [[Slobodan Milošević]], který vystoupil před demonstranty (za velikého potlesku) na tyto výzvy odpověděl, že demonstrující dobře neslyší, ale že "zadržíme a potrestáme každého, kdo využívá lid k politickým cílům".<ref name="vllasi">[http://www.autonomija.info/azem-vlasi-moja-uloga-u-istoriji.html Rozhovor s Azemem Vllasim na stránkách vojvodinského deníku Autonomija]</ref> [[Raif Dizdarević]], předseda [[Předsednictvo SFRJ|předsednictva SFRJ]] přednesl také svůj projev k nespokojeným občanům, nicméně narozdí od Miloševićova nebyl natolik úderný a pohyboval se neustále kolem známých a opakovaných bodů, kterými byli především [[bratrství a jednota]] jugoslávských národů a držení se již zavedeného kurzu. Demonstranti ho vypískali. Vyděšené předsednictvo SFRJ potom narychlo odsouhlasilo vyhlášení [[mimořádný stav|mimořádného stavu]] v autonomní oblasti [[SAP Kosovo]].
 
Díky svému energickému vystupování především ve stále problematičtějších otázkách (Kosovo, ekonomická krize, vztahy mezi jugoslávskými národy) byl [[Slobodan Milošević]] již několik měsíců mezi Srby na vrcholu popularity. Předsednictvo SFRJ nebylo zcela schopno jednat s davem a využít demonstrací ve svůj prospěch, na rozdíl právě od Miloševiće. V oficiálních výrazových prostředcích, v linii, které se však obě strany držely, ale nebylo zásadnějšího rozdílu. Jak Milošević, tak i jiní jugoslávští politici mluvili o socialismu, [[kontrarevoluce|kontrarevoluci]], nacionalismu, či [[bratrství a jednota|bratrství a jednotě]].