Protibyrokratická revoluce: Porovnání verzí

Poté bylo k rezignaci donuceno i předsednictvo [[SAP Vojvodina]]. Milošević vystoupil na řadě mítinků, které se konaly na velkém prostranství před obchodním centrem [[SPENS]] v [[Novi Sad|Novém Sadě]]. Nespokojenost lidí nasměroval na vedení vojvodinských komunistů. Rozzuřený dav se poté přesunul na náměstí před radnici, kde nakonec donutil vojvodinské vedení k rezignaci. K podobné události došlo v polovině ledna 1989 i v [[Podgorica|Podgorici]], tehdy nazývané ještě [[Titograd]]. Určitý podíl na této akci měli právě kosovští Srbové, kteří byli znepokojeni vývojem ve své autonomní oblasti.<ref name="Jović415"/> Slobodan Milošević se však v tu chvíli ukázal jako mnohem populárnější politik, než ti, kteří byli ve vedení SAP Vojvodina. Přestože se pokoušeli představitelé autonomní oblasti situaci vyřešit policejními uzávěrami a prohlášeními, že se jedná o protisoclialistické a nacionalistické akce, neuspěli.<ref name="Jović415"/> Během tzv. [[jogurtová revoluce]] |jogurtové revoluce]] (neboť na okna budovy radnice v Novém Sadu házeli protestující různé jídlo, včetně jogurtů) nakonec po celodenním protestu donutilo přes sto tisíc lidí vojvodinské komunistické vedení aby spáchalo svoji politickou sebevraždu a odstoupilo.

Na celosvazové úrovni vyvolal postup Miloševićových stoupenců nejednotu. [[SR Slovinsko|Slovinci]] podporovali výzvu vojvodinských komunistů, aby se špičky [[Svaz komunistů Jugoslávie|SKJ]] postavily za své kolegy v [[Novi Sad|Novém Sadu]], to však odmítli představitelé [[SR Srbsko|srbští]], stojící za Miloševićem. [[SR Chorvatsko|Chorvaté]] a [[SR Bosna a Hercegovina|představitelé Bosny a Hercegoviny]] se obávalyobávali rozšíření se protestů do dalších měst v zemi, včetně těch, která se nacházejí na jejich území.<ref name="Jović416">{{Citace monografie