Verze z 28. 1. 2012, 01:05 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 716 372 editací m Robot opravil přesměrování na Pinyin - Změněn(y) odkaz(y) na Pchin-jin; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 2. 2012, 14:44 editovat zrušit editaci Jann (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 39 838 editací m link, pořadí odstavců Přejít na další porovnání →
Řádek 10: '''Městská prefektura''' ({{Vjazyce\|zh\|}} [[Český přepis čínštiny\|v českém přepisu]] ''ti-ťi-š’'', [[pchin-jin]]em dìjíshì, [[Čínské znaky\|znaky]] {{Cizojazyčně\|zh\|地级市}}) je správní jednotka v [[Čínská lidová republika\|Čínské lidové republice]]. V systému [[Administrativní členění Čínské lidové republiky\|členění Čínské lidové republiky]] patří mezi správní jednotky druhé (neboli prefekturní) úrovně, vedle [[Prefektury Čínské lidové republiky\|prefektur]], [[Autonomní prefektury Čínské lidové republiky\|autonomních prefektur]] a [[Čínské ajmagy\|ajmagů]]. Mezi těmito celky je nejrozšířenější, k 31. prosinci 2005 bylo z 333 celků druhé úrovně městských prefektur 283. Hlavy městských prefektur mají všeobecně postavení odpovídající vedoucímu divize ({{Cizojazyčně\|zh\|司长}}) ministerstva. Městské prefektury se člení na [[Okresy Čínské lidové republiky\|okresy]], [[Městské obvody Čínské lidové republiky\|městské obvody]] a [[Městské okresy Čínské lidové republiky\|městské okresy]], případně [[Autonomní okresy Čínské lidové republiky\|autonomní okresy]]. Městská prefektura je typicky tvořená centrální městskou oblastí (původní sídelní město prefektury) a okolními regiony tvořenými menšími městy, vesnicemi a krajinou. Pro centrální městskou zónu je používán název městská oblast (''š’-čchü'', shìqū, {{Cizojazyčně\|zh\|市区}}) ▼ První městská prefektura byla zřízena 5. listopadu 1983. V následujících dvou desetiletích městské prefektury nahradily většinu čínských prefektur. Většina [[Čínské provincie\|provincií Čínské lidové republiky]] se skládá téměř výhradně z městských prefektur. Pouze [[Jün-nan]], [[Kuej-čou]], [[Čching-chaj]] a autonomní oblasti [[Sin-ťiang]] a [[Tibetská autonomní oblast\|Tibet]] mají více než tři podřízené celky, které nejsou městskými prefekturami.▼ V městské prefektury byly transformovány prefektury s počtem nezemědělského obyvatelstva přes 250 tisíc, průmyslovou produkcí přes 2 miliardy [[Čínský jüan\|jüanů]] a terciárním sektorem silnějším než primární a přispívajícím nejméně 35 % k místnímu HDP.<ref>{{Citace elektronické monografie Řádek 26 ⟶ 22: }}</ref> ▲Městské prefektury se člení na [[Okresy Čínské lidové republiky\|okresy]], [[Městské obvody Čínské lidové republiky\|městské obvody]] a [[Městské okresy Čínské lidové republiky\|městské okresy]], případně [[Autonomní okresy Čínské lidové republiky\|autonomní okresy]]. Městská prefektura je typicky tvořená centrální městskou oblastí (původní sídelní město prefektury) a okolními regiony tvořenými menšími městy, vesnicemi a krajinou. Pro centrální městskou zónu je používán název městská oblast (''š’-čchü'', shìqū, {{Cizojazyčně\|zh\|市区}}) Patnáct největších městských prefektur obdrželo status [[Podprovinční město\|podprovinčního města]], který jim dává větší pravomoci.▼ ▲První městská prefektura byla zřízena 5. listopadu 1983. V následujících dvou desetiletích městské prefektury nahradily většinu čínských prefektur. Většina [[Čínské provincie\|provincií Čínské lidové republiky]] se skládá téměř výhradně z městských prefektur. Pouze [[Jün-nan]], [[Kuej-čou]], [[Čching-chaj]] a autonomní oblasti [[Sin-ťiang]] a [[Tibetská autonomní oblast\|Tibet]] mají více než tři podřízené celky, které nejsou městskými prefekturami. ▲Patnáct největších městských prefektur obdrželo status [[~~Podprovinční~~Subprovinční město\|~~podprovinčního~~subprovinčního města]], který jim dává větší pravomoci. == Reference ==

Městská prefektura: Porovnání verzí