Kolektivizace v Jugoslávii: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
rozšíření |
m SSSR->Sovětský svaz |
||
Řádek 133:
}}</ref>
Protože však nebylo kolektivní zemědělství příliš efektivní a protože se [[Jugoslávie]] názorově odloučila od [[Sovětský svaz|SSSR]] (během tzv. roztržky [[Tito]]-[[Stalin]]), bylo rozhodnuto následovat zcela jiný kurz budování národní ekonomiky. [[Komunistická strana Jugoslávie]] vyhlásila nový plán tzv. [[Samosprávný socialismus|samosprávy pracujících]] ([[srbochorvatština|srbochorvatsky]] ''samoupravljanje/самоуправљање''). Jeho hlavní devizou mělo být „budování demokratického socialismu namísto [[Administrativní období|administrativního]]“, což se projevilo hlavně a především jako odklon od sovětských modelů. Projekt kolektivizace venkova tak byl zastaven a později zcela opuštěn. Na přelomu let [[1952]]/[[1953]] bylo zemědělcům umožněno z družstev vystupovat, což celá řada z nich také učinila. Řada družstev tak byla opuštěna.<ref name="istra"/> V následujícím roce pak byly odstraněny vysoké dávky, které museli zemědělci platit.<ref name="istra"/>
Oficiálně se od kurzu kolektivizace venkova ustoupilo v roce [[1951]].{{chybí zdroj}} Do konce roku [[1953]] tak počet družstev spadl z 6 900 (1950) na téměř 1 200. Na počátku šedesátých let existovalo jednotných družstev už jen něco přes sto. Oficiální linie jugoslávské propagandy považovala právě kulaky za hlavní neúspěch řady kroků během kolektivizačního procesu.<ref name="ISJ112">{{Citace monografie
| |||