Josef Klausner: Porovnání verzí

KlausnerNarodil se narodil v  litevské vesnici [[Valkininkai|Olkeniki]] r. 1874.a Počátkempočátkem 20. století jeho rodina Litvu opustila kvůli narůstajícímu [[antisemitismus|antisemitismu]] (podle vyprávění Amosajeho synovce [[Amos Oz|Amose Oze]] bylo důvodem odchodu zdraví jeho babičky) a usadila se v  [[Oděsa|Oděse]], kde žilo její nejbližší příbuzenstvo a kde se mu dostalo vzdělání. Pohyboval se ve vědeckých, literárních a [[sionismus|sionistických]] kruzích. Klausner byl zapáleným sionistou a znal se osobně s  [[Theodor Herzl|Theodorem Herzlem]].

Roku 1912 poprvé osobně navštívil Palestinu a v r. roce 1919 se tam přestěhoval. V  roce 1925 se stal profesorem hebrejské literatury na Jeruzalémské[[Hebrejská univerzita v Jeruzalémě|Hebrejské univerzitě]] v [[Jeruzalém]]ě. Angažoval se v  historických výzkumech období [[Druhý chrám|Druhého chrámu]]. Přestože nebyl [[ortodoxní židovstvíjudaismus|ortodoxním]] židem, dodržoval [[šabat]] a [[kašrut|dietní předpisy]]. Měl obsáhlé znalosti [[Talmud]]u a [[midraš]]ové literatury.

Josef Klausner náležel ke kruhu ruských sionistických aktivistů v &nbsp;Oděse, kam patřil i &nbsp;[[ZeevVladimír Žabotinský|Ze'ev Žabotinský]] a [[Menachem OsiškinUsiškin]], a přestože nepatřil přímo ke členům strany, byl souputníkem [[revizionistický sionismus|revizionistických sionistů]]. Klausner se významně podílel na „sionistické výchově“ v &nbsp;hnutí revizionistické mládeže [[BetarBejtar]], a na mládežnických nacionalistických hnutích vůbec. Jako akademický činitel se znalostí židovské historie byl poněkud netypicky také aktivistou v &nbsp;sionistických polemikách a jen zřídka stál na pozicích většiny sionistického vedení; to mu také vyneslo značnou židovskou nelibost z &nbsp;neúspěchu sionistického establishmentu v &nbsp;Palestině. V &nbsp;červenci 1929 Klausner založil [[Pro-Wailing Wall Committee|Výbor pro zeď nářků]] na obranu židovských práv a pro řešení problémů okolo přístupu k Západní zdi.<ref>Shindler, Colin, ''The Triumph of Military Zionism: Nationalism and the Origins of the Israeli Right'', pp.&nbsp;96–97,Západní (2006), Izdi. B. Tauris & Co Ltd., ISBN 9781845110307</ref>{{Citace Demonstrace revizionistické mládeže vzešlé z činnosti výboru byly později [[Report of the Commission on the Palestine Disturbances of August, 1929, Cmd. 3530|Shawovou komisí]] označeny za bezprostřední příčinu srážek známých jako [[palestinské nepokoje 1929]].<ref>Mattar, Philip, ''The Mufti of Jerusalem: Al-Hajj Amin Al-Husayni and the Palestinian National Movement''. Columbia University Press. ISBN 0231064632, (1988), p. 48.</ref> Důsledkem následných nepokojů bylo také zničení jeho domu v [[Talpijot]]u. monografie

O &nbsp;svém slavném strýčkovi píše [[Amos Oz]] ve své autobiografii ''[[Příběh o lásce a tmě]]'' (kap. 9–11).

Vědeckou hodnost [[Doktor filosofie|PhD.]]Doktorát získal Klausner v &nbsp;Německu. Největší ohlas vzbudil svou knihou o &nbsp;[[Ježíš Kristus|Ježíšovi]]ovi. Kniha ''Ježíš Nazaretský'' a její pokračování ''Od Ježíše k &nbsp;Pavlovi'' ho povznesla mezi literární veličinyvelikány. Klausner zde vysvětluje, že Ježíše je nutno chápat jako Žida a Izraelce, který se pokoušel o &nbsp;reformu náboženství a zemřel jako oddaný Žid. Autor byl kvůli tomu napadán stejně ze strany židů jako křesťanů. Anglikánský kněz [[Herbert Danby]] si informační hodnoty díla cenil natolik, že jejej přeložil z &nbsp;hebrejštiny do angličtiny, aby informace zpřístupnil anglickým vědcům. Několik duchovních bylo tímto kontroverzním dílem rozhořčeno natolik, že žádali Danbyho odvolání z &nbsp;Jeruzaléma.<ref>{{Citace "...anglikánští misionáři v Jeruzalémě se dožadovali, aby arcibiskup propustil doktora Danbyho, který ''Ježíše Nazaretského'' přeložil do angličtiny, protože to byla kniha 'poznamenaná kacířstvím, líčící našeho Spasitele jak reformního rabína, jako smrtelníka a jako žida, který s křesťanstvím nemá vůbec nic společného.' " citováno z Amos Oz: ''Příběh o lásce a tmě'', Paseka, 2003, str. 63.</ref>Později získal katedru [[židovská historie|židovské historie]]. monografie

Ačkoli byl zapáleným sionistou, měl Klausner četné spory s &nbsp;[[ChaimChajim Weizmann|ChaimemChajimem Weizmannem]]. Oba kandidovali v presidentských&nbsp;prezidentských volbách 1949, prvním izraelským presidentemprezidentem se stal Weizmann.

* Roku 1941 a 1949 byla Klausnerovi udělena [[Bialikova cena]] za přínos k &nbsp;židovskému myšlení.<ref name=bialik>{{CiteCitace webelektronické monografie
| titlevydavatel = Město Tel Aviv
| titul = Seznam nositelů Bialikovy ceny 1933–2004 (hebrejsky), Tel Aviv Municipality website
| url = http://www.tel-aviv.gov.il/Hebrew/MultimediaServer/Documents/12516738.pdf}}</ref>

*[[Bialikova cena | titul = Nositelé BialikovyCeny Izraele ceny]]1958

=== Externí odkazy ===

* {{en}} [http://repository.upenn.edu/dissertations/AAI3043948/ "IntoUniversity of Pennsylvania – „Into the fray: Joseph Klausner's &nbsp;approach to Judaism and Christianity in the Greco-Roman world". Dissertation.world“]

* {{en}} [http://www.uni-heidelberg.de/press/news/2310salz.html (Univ.Ruprecht-Karls-Universität Heidelberg of)– Heidelberg's &nbsp;Hope, address by Fania Oz-Salzberger, great-great-niece of Klausner]