Bánovina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Seznam bánovin: á |
+1 ref |
||
Řádek 3:
Dělení státu do jednotlivých bánovin následovalo krátce po zrušení [[Vidovdanská ústava|Vidovdanské ústavy]] a zákazu politických stran, [[tedy]] převratu, ke kterému došlo [[6. leden|6. ledna]] [[1929]]. Nová politika dvora striktně prosazovala národní jednotu a odmítala jakékoliv dělení na základě náboženství či národností. Přesto tyto rozdíly nebylo možné snadno potlačit. [[Srbové]] měli převahu v celkem pěti bánovinách, [[Chorvati]] ve dvou, [[Slovinci]] pak obývali nejsevernější [[Drávská bánovina|Drávskou bánovinu]]. Národnostní menšiny, tedy [[Albánci]], [[Němci]], či [[Maďaři]] neměli převahu v žádné z bánovin.
V roce [[1931]] byla schválena tzv. [[Oktrojovaná ústava (Jugoslávie)|Oktrojovaná ústava]], během které byly hranice těchto celků upraveny. Město Bělehrad získalo zcela nové a samostatné postavení v rámci státu.<ref name="JU126">{{Citace monografie
| příjmení = Latifić
| jméno = Ibrahim
| odkaz na autora =
| titul = JUGOSLAVIJA 1945-1990 (razvoj privrede i društvenih djelatnosti)
| vydavatel =
| místo =
| rok =
| počet stran =
| isbn =
| kapitola = VIII SOCIJALISTIČKE REPUBLIKE I SOCIJALISTIČKE AUTONOMNE POKRAJINE
| strany = 126
| jazyk = srbochorvatština
}}</ref>
Vzhledem k nespokojenosti mnohých, hlavně pak Chorvatů došlo ke konci 30. let k úpravě tohoto dělení. Na základě dohody mezi tehdejší vládou a chorvatskou opozicí byly Přímořská, Sávská a okraje další bánovin byly sloučeny spolu v [[Chorvatská bánovina|Chorvatskou bánovinu]].
Řádek 20 ⟶ 35:
# [[Moravská bánovina]] ([[Niš]])
# [[Vardarská bánovina]] ([[Skoplje]])
== Reference ==
<references/>
[[Kategorie:Dějiny Jugoslávie]]
| |||