Protože však nebylo kolektivní zemědělství příliš efektivní a protože se [[Jugoslávie]] názorově odloučila od [[SSSR]] (během tzv. roztržky [[Tito]]-[[Stalin]]), bylo rozhodnuto následovat zcela jiný kurz budování národní ekonomiky. [[Komunistická strana Jugoslávie]] vyhlásila nový plán tzv. [[Samosprávný socialismus|samosprávného socialismu]] ([[srbochorvatština|srbochorvatsky]] ''samoupravljanje/самоуправљање''). Jeho hlavní devizou mělo být "budování„budování demokratického socialismu namísto [[Administrativní období|administrativního]]''“, což se projevilo hlavně a především jako odklon od sovětských modelů. Projekt kolektivizace venkova tak byl zastaven a později zcela opuštěn. Na přelomu let [[1952]]/[[1953]] bylo zemědělcům umožněno z družstev vystupovat, což celá řada z nich také učinila. Řada družstev tak byla opuštěna.<ref name="istra"/> V následujícím roce pak byly odstraněny vysoké dávky, které museli zemědělci platit.<ref name="istra"/>
Oficiálně se od kurzu kolektivizace venkova ustopiloustoupilo v roce [[1951]].{{chybí zdroj}}. Do konce roku [[1953]] tak počet družstev spadl z 6 900 (1950) na téměrtéměř 1 200. Na počátku šedesátých let existovalo jednotných družstev už jen něco přes sto.
