Experimentální vozidlo bylo postaveno s využitím řady konstrukčních prvků z letecké techniky. Stroj vážil 18,6 tuny a byl poháněn dvanáctiválcovým [[letecký motor|leteckým motorem]] BMW-VI o [[výkon]]u 600 koní. [[Motor]] nepoháněl dvojkolí vozu, ale tlačnou vrtuli, skloněnou pod úhlem 7° směrem dolů. [[Spotřeba]] paliva byla uváděna 71,5 litrů [[benzín]]u na 100 km<ref>. {{Citacezdroj?} elektronickéhoAčkoliv periodikacelková délka vozu činila 25,85 m, jednalo se o vozidlo dvounápravové, s rozvorem 19,6 m. Aerodynamicky tvarované těleso vozu s kostrou z vylehčených hliníkových nosníků, potah z impregnovaného plátna, vrtulový pohon – to vše nápadně připomínalo [[Ztužená vzducholoď|ztuženou vzducholoď]], tzv. [[zepelín]]. Proto se vozu záhy začalo říkat Schienenzeppelin – kolejový zepelín.<ref name="MEB"/>
| příjmení = von Heyl
| jméno = Julian
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Der Schienenzeppelin von Franz Kruckenberg
</ref>. Ačkoliv celková délka vozu činila 25,85 m, jednalo se o vozidlo dvounápravové, s rozvorem 19,6 m. Aerodynamicky tvarované těleso vozu s kostrou z vylehčených hliníkových nosníků, potah z impregnovaného plátna, vrtulový pohon – to vše nápadně připomínalo [[Ztužená vzducholoď|ztuženou vzducholoď]], tzv. [[zepelín]]. Proto se vozu záhy začalo říkat Schienenzeppelin – kolejový zepelín.<ref name="MEB"/>
