Nero Caesar: Porovnání verzí

Přidáno 39 bajtů ,  před 11 lety
m
doplnění poznámky, odstranění wikifikace dat - buď všude, nebo nikde, já se přikláním k anglickému vzoru
m (wiki)
m (doplnění poznámky, odstranění wikifikace dat - buď všude, nebo nikde, já se přikláním k anglickému vzoru)
'''Nero Julius Caesar''' ([[6]][[30]], [[Ponza]]31) byl člen [[Julsko-klaudijská dynastie|julsko-klaudijské dynastie]] a po několik let faktický nástupce svého [[Adopce|adoptivního]] děda, [[Římský císař|římského císaře]] [[Tiberius|Tiberia]].
 
Nero Caesar se narodil jako syn slavného a populárního vojevůdce [[Germanicus|Germanika]] a jeho manželky [[Agrippina starší|Agrippiny starší]]. Jeho prarodiči z otcovy strany byli [[Drusus|Nero Claudius Drusus]] a [[Antonie mladší]]. Jeho matka pocházela ze svazku [[Marcus Vipsanius Agrippa|Marka Vipsania Agrippy]] a [[Augustus|Augustovy]] dcery [[Julie starší]]. Nero Caesar měl celkem osm sourozenců, včetně mladších bratrů [[Drusus Caesar|Drusa Caesara]] a [[Caligula|Caliguly]] a sester [[Agrippina mladší|Agrippiny mladší]], [[Julie Drusilla|Julie Drusilly]] a [[Julie Livilla|Julie Livilly]].
Jeho otci Germanikovi náležela jako adoptivnímu synovi císaře Tiberia pozice následníka trůnu. Nicméně Germanicus v říjnu roku 19 náhle zemřel, čímž nástupnictví přešlo na Neronova strýce [[Drusus mladší|Drusa mladšího]]. Nero Caesar přijal v následujícím roce mužskou [[Toga|togu]], oženil se s Drusovou dcerou a svojí sestřenicí [[Julie (dcera Drusa mladšího)|Julií]] a obdržel povolení ucházet se o [[Quaestor|quaesturu]] s pětiletým předstihem. Když Drusus mladší podlehl v roce 23 nemoci, Nero Caesar se jako Germanikův nejstarší žijící syn stal nejpravděpodobnějším uchazečem trůnu pro případ Tiberiova úmrtí. Tiberius ho proto společně s jeho bratrem Drusem Caesarem doporučil v ochranu [[Římský senát|senátu]], avšak sebemenší náznaky předčasného vyzdvihovaní Germanikových potomků přijímal s nevraživostí.<ref>Tacitus IV.17</ref> Císař pohlížel na svého nejstaršího vnuka se stále větší podezřívavostí, která částečně pramenila z napjatých vztahů mezi Tiberiem a Neronovou ambiciózní matkou Agrippinou starší. Jeho nedůvěru navíc prohluboval svými intrikami mocný [[pretoriánský prefekt]] [[Seianus|Lucius Aelius Seianus]], usilující o zkázu celého Germanikova rodu. Seianus obklopil Nerona Caesara, sváděného vlastními [[Propuštěnec|propuštěnci]] a [[klient]]y k neuváženým řečem, svými špehy. Jimi zachycené, neobezřetné výroky prince byly pak v patřičně zveličené podobě sděleny císaři. Opatrnější jedinci se v důsledku toho začali Neronovi vyhýbat. Seianovi se proti němu podařilo získat za donašeče dokonce i jeho choť Julii a závistivého bratra Drusa Caesara.
 
Po smrti [[Livie Drusilla|Livie Drusilly]] v roce 29 napsal císař senátu dopis, v němž Neronovi vytkl náklonnost k chlapcům a současně osočil Agrippinu ze zpupnosti.<ref>Tacitus V.3</ref> Zaskočení senátoři teprve po opakovaném vznesení obvinění prohlásili Nerona Caesara za nepřítele státu (''hostis''). Odsouzený princ byl vsazen do vězení a záhy poté poslán do vyhnanství na ostrov [[Ponza|Pontia]]. Tam byl buď přinucen k sebevraždě, anebo popraven nedlouho před Seianovým pádem roku 31.<ref>Suetonius, ''Tiberius'' 61; Cassius Dio LVIII.8</ref> O šest let později posbíral nový císař Caligula bratrovy ostatky a dopravil je do [[Řím]]a, kde byly uloženy v [[Augustova mauzoleum|Augustově mauzoleu]].<ref>Cassius Dio LIX.3</ref>
 
== Poznámky ==