Metro v Ciudad de México: Porovnání verzí

[[Soubor:MexicoCityMetro.JPG|right|thumb|300px|Vlak metra ve stanici]]

[[Soubor:Mexico.DF.MetroBellasArtes.02.jpg|right|thumb|Vchod do metra vybudovaný v pařížském stylu]]

[[Soubor:Metro system.png|right|thumb|300px|Schéma sítě]]

[[Soubor:Mexico.DF.MetroBellasArtes.01.jpg|right|thumb|200px|Informační sloupek u každé stanice metra. Zde stanice [[Bellas Artes]] ]]

 

== Charakter provozu ==

=== Vytíženost ===

Na 11 linkách o celkové délce 201,7 km se denně přepraví mezi čtyřmi a pěti miliony [[cestující]]mi, což řadí síť ve vytíženosti hned za [[Moskva|Moskvu]] a [[Tokio]].

 

 

=== Koncepce ===

Systém je koncipován podobně jako v jiných městech, nachází se zde ale poměrně mnoho linek tangenciálních směrů. Trasy jsou vedeny ve středu města v podzemí, v okrajových částech jsou pak vedeny po povrchu (každá linka, kromě linky 1 má každá minimálně jeden povrchový úsek; linka 4 je naopak povrchová celá).

 

 

== Historický vývoj ==

Metro v Ciudad de México se stavělo v několika etapách:

 

=== I. etapa [[1967]] – [[1972]] ===

Vytvořeny byly nejstarší úseky pro první tři linky, postaveno 42,4 km tratí a 48 stanic. Na stavbě těchto tras se podílelo několik tisíc specialistů z mnoha oborů a mnoha zemí (například z [[Francie]]) a další tisíce dělníků. Výstavba probíhala velmi rychle, některé nalezené archeologické vykopávky byly přímo začleněny do konstrukí stanic (příkladem je starověký [[oltář]] zasvěcený [[Ehécatl]], bohovi větru ve stanici [[Pino Suaréz (stanice metra v Ciudad de México)|Pino Suaréz]]). Na obklad stanic byly použity pouze materiály vyskytující se v [[Mexiko|Mexiku]]. Skupina [[architekt]]ů se snažila za každou cenu navrhnout systém tak, aby nebyl přeplněný a nepůsobil stísněným dojmem.

 

=== II. etapa [[1977]] – [[1982]] ===

O dalších deset let později se síť metra rozrostla o 37,3 km, zprovoznily se linky 4 a 5, prodloužila se navíc i linka 3 oběma směry. Celkem přibylo dalších 32 stanic. Etapa byla zahájena vytvořením několika komisí; nejprve ''Technické komise pro metro'' a později roku [[1978]] ''Komise pro silniční a městskou dopravu ve federálním distriktu'' (zkracováno jako ''COVITUR''). Jejím hlavním úkolem bylo celou výstavbu naplánovat a zorganizovat. II. etapa probíhala ve dvou fázích; nejprve se prodloužila linka 3 a později vznikly linky 4 a 5. Zpracovaly se další plány rozvoje sítě metra na další období. Po otevření všech úseků se síť rozrostla téměr dvojnásobně, na délku 79,5 km s 80ti stanicemi. Nová linka 4 byla postavena jako nadzemní, na 7,5 m vysokém [[viadukt]]u; linka 5 pak jako povrchová s některými podzemními úseky, otevírala se ve třech fázích. ([[Consulado (stanice metra v Ciudad de México)|Consulado]] – [[Pantitlán (stanice metra v Ciudad de México)|Pantitlán]] [[19. prosinec|19. prosince]] [[1981]], [[Consulado (stanice metra v Ciudad de México)|Consulado]] – [[La Raza (stanice metra v Ciudad de México)|La Raza]] [[1. červenec|1. července]] [[1983]] a [[La Raza (stanice metra v Ciudad de México)|La Raza]] – [[Politécnico (stanice metra v Ciudad de México)|Politécnico]] [[30. srpen|30. srpna]] [[1982]]).

 

=== III. etapa [[1983]] – [[1985]] ===

Tato etapa byla mnohem kratší než obě předchozí; prodlužovaly se stávající linky a vznikly i nové (6,7). Počet stanic se zvýšil již na 105. Nové úseky se otevřely na linkách 3 a na lince 1; vznikl i dnešní velmi významný [[Terminál hromadné dopravy|terminál]] [[Pantitlán (stanice metra v Ciudad de México)|Pantitlán]]. I linka 2 se rozrostla o nový úsek; je mezi stanicemi [[Tacuba (stanice metra v Ciudad de México)|Tacuba]] – [[Quatro Caminos (stanice metra v Ciudad de México)|Quatro Caminos]] a byl otevřen [[22. srpen|22. srpna]] [[1984]]. První zcela novou linkou III. etapy byla tangenciálně vedená linka šestá, jejíž 9,3 km dlouhý úsek s šesti stanicemi spojil stanice [[El Rosario (stanice metra v Ciudad de México)|El Rosario]] a [[Instituto del Petróleo (stanice metra v Ciudad de México)|Instituto del Petróleo]], pro veřejnost se zprovoznil k [[21. prosinec|21. prosinci]] [[1983]] a umožnil se tak přestup mezi linkami 5 a 7 v severní části města. Sedmá linka, také tangenciální, byla také v této etapě uvedena do provozu též; vede však na poměry hlavního města velmi kopcovitou krajinou a proto je založena hluboko pod zemí v [[tunel]]u. Otevírala se ve třech etapách; první úsek [[Tacuba (stanice metra v Ciudad de México)|Tacuba]] - [[Auditorio (stanice metra v Ciudad de México)|Auditorio]] veřejnost využívá od [[20. prosinec|20. prosince]] roku [[1984]], další, [[Auditorio (stanice metra v Ciudad de México)|Auditorio]] - [[Tacubaya (stanice metra v Ciudad de México)|Tacubaya]] od [[23. srpen|23. srpna]] [[1985]] a poslední, [[Tacubaya (stanice metra v Ciudad de México)|Tacubaya]] - [[Barranca del Muerto (stanice metra v Ciudad de México)|Barranca del Muerto]] od [[19. prosinec|19. prosince]] [[1985]]. Nová linka přidala síti metra 13,1 km tratí s 10 stanicemi.

 

=== IV. etapa [[1985]] – [[1987]] ===

Tentokrát vznikla jen jedna nová linka, a to s číslem devět. Byla vybudována ve dvou fázích, ty se obě dokončily úspěšně roku [[1987]]. Prodloužily se také linky č. 6 a 7. První z nových úseků, prodloužení linky 6 o 4,7 km, bylo otevřeno [[8. červenec|8. července]] [[1988]]; nový úsek sedmé linky pak [[29. listopad]]u téhož roku. Linka 9 vznikla jako zcela nová. Vybudovala se ve dou fázích; v té první se zprovoznil úsek [[Pantitlán (stanice metra v Ciudad de México)|Pantitlán]] – [[Centro Medico (stanice metra v Ciudad de México)|Centro Medico]] [[27. srpen|27. srpna]] [[1987]], o rok později pak přišla i druhá fáze a zprovoznění západní části trasy ([[Centro Medico (stanice metra v Ciudad de México)|Centro Medico]] – [[Tacubaya (stanice metra v Ciudad de México)|Tacubaya]]). Nová linka k síti přidala 12 stanic a 15,3 km tratí. Je vedená částečně v podzemí a částečně na [[viadukt]]u.

 

=== V. etapa [[1988]] – [[1994]] ===

Vznikla první příměstská linka označená písmenem A. Spolu s dalším nově otevřenými úseky (linka 8) přibylo dalších 37 km tratí a 29 stanic. Výstavba linky A pátou etapu budování metra v podstatě zahájila. Vznikla první linka, vedoucí za hranice samotného města do [[Administrativní dělení Mexika|státu]] [[Estado de México]], navíc konstruovaná na klasické vlaky bez pneumatik a s [[pantograf]]em. Otevření jejího prvního úseku s délkou 17 km proběhlo [[12. srpen|12. srpna]] [[1991]]. Vytvořena byla i osmá linka, její výstavba však byla mnohem náročnější než u té předchozí. Její trasa vede přímo pod historickým jádrem a při výstavbě bylo velmi náročné ji postavit tak, aby nedošlo k poničení významných památek. Osmá linka podchází i [[náměstí]] [[Plaza de la Constitutión]], největší a nejdůležitější ve městě.

 

=== VI. etapa [[1994]] – [[2000]] ===

Federální distrikt města Cd. México se pomocí poslední otevřené příměstské linky B spojil s okolními městy [[Nezahualcóyotl]] a [[Ecatepec]]. Nová trasa byla dlouhá 23,7 km. První studie a projekty této linky se objevily kolem roku [[1993]]. Výstavba začla 29. října [[1994]], první úsek v rozsahu [[Villa de Aragón (stanice metra v Ciudad de México)|Villa de Aragón]] – [[Buenavista (stanice metra v Ciudad de México)|Buenavista]] se zprovoznil [[15. prosinec|15. prosince]] [[1999]], druhý mezi stanicemi [[Nezahualcoyótl (stanice metra v Ciudad de México)|Nezahualcoyótl]] a [[Ciudad Azteca (stanice metra v Ciudad de México)|Cudad Azteca]] pak k [[30. listopad]]u [[2000]]. Celá má být dokončena v druhé polovině prvního desetiletí [[21. století]]. Linka je navržená k přepravě 600 000 cestujících denně.

 

== Stanice ==

Veřejnosti slouží dohromady 176 stanic, z nichž 106 je podzemních (nejhlubší 35 m pod povrchem), 53 povrchových a 16 nadzemních. 24 stanic je přestupních. Nejvýznamnější stanicí v celém systému je [[Pantitlán]]; přestupní stanice která je největší ve městě a jedna z největších i ve světě, kříží se zde čtyři linky metra a spoustu dalších návazných linek [[autobus]]ů.

 

 

== Linkové vedení ==

Současná síť metra má devět klasických linek, které jsou značené různými [[barva]]mi a potom dvě linky příměstské (A a B). Linka A je jako jediná konstruována s klasickými [[železnice|železničními]] [[kolejnice|kolejemi]] a [[elektřina|elektřinu]] odebírá z [[pantograf]]u (na rozdíl od ostatních linek, kde se používá [[přívodní kolejnice]]).

 

<center>

{| class="wikitable sortable" style="margin: 0 auto;"

|-