Enrico Dandolo: Porovnání verzí

▲Není známo kdy a jak Dandolo oslepl. Je tu příběh, který se vyprávěl po Čtvrté křížové výpravy(je to verze vykládaná modernímy Benátčany a přijímána i mnoha historiky), že byl oslepen Byzantinci v době kdy byl velvyslancem, ovšem také je možné, že byl postižen kortikální slepotou jak důsledek težkého úderu do zadní části hlavy, který dostal někdy mezi lety 1174 a 1176.

▲Dandolova slepota se zdála úplná. Napsáno o 30 let později, [[Geoffrey z Villehardouinu|Geoffreyem de Villehardouin]], který znal Dandola osobně, tvrdil: "Ačkoliv se jeho oči jeví normální, nevidí si ani ruku přímo před obličejem, poté co ztratil zrak po zranění hlavy". I když toto může býti přehnané, je jisté, že Dandolo měl zrak těžce omezený.

▲Narozen v Benátkách, byl synem mocného právníka a členem vévodského soudu, Vitala Dandola. Dandolo sloužil republice jako diplomat(ambassádor ve Ferraře a bailus v Konstantinopoly) a také možná jako zastánce jedné z valečných funkcí po mnoho let.

▲Dandolo byl ze společensky a politicky silné Benátské rodiny. Jeho otec Vitali byl blízkým poradcem dóžete Vitala II. Michaela, a jeho strýc, který se též jmenoval Enrico Dandolo, byl patriarchou z Grada, nejvyšší církevní pozice v Benátkách. Oba tito muži žili dlouho do staří a mladý Enrico jimi byl zastíněn než dosáhl svých šedesáti let.

▲Dandolova první důležitá politická role byla během krizových roků 1171 a 1172. V březnu roku 1171 Byzantská vláda zabavila zboží tisícovkám Benátčanů žijící v říši, a poté je všechny uvěznila. Toto donutilo dóžete shromáždit odvetnou expedici, která ovšem skončila s příchodem moru roku 1172. Dandolo byl v katastrofální expedici proti Konstantinopoly vedenou Dóžetem Vitalim Michaelem v rocích 1171 a 1172. Při návratu do Benátek byl Michael zabit rozhněvanou chátrou, ale Dandolo unikl hanbě a byl zvolen jako ambassádor pro Konstantinopol v následujícím roce. Benátky byli neúspěšné v diplomatických řešeních v jejich neshodách s Byzancí. Obnovené vyjednání začalo po dvanácti letech a konečně vedlo k dohodě v roce 1186, ale předchozí epizody jak vidno, vytvořili v Enricovy hlubokou a rostoucí nenávist k Bynzaci.

▲Během následujících let Dandolo dvakrát přijel jako ambassádor ke králi Williamovy II. Sicilskému, a poté se vrátil roku 1183 do Konstantinopole k vyjednávání o obnovení Benátské čtvrti ve městě.

▲Prvního ledna 1193 se Dandolo stává čtyřicátým-prvním Benátským dóžetem. Starý a slepý, ale hluboce ambiciózní, ukázal obrovskou psychickou a (pro svůj věk) fyzickou sílu. Některé zdroje hovoří o tom, že v době kdy se stal dóžetem mu bylo 85 let. Jeho pozoruhodné zásluhy o jedenáct let později přinesli otázky zda byl tento věk pravdivý. Ostatní hypotézy tvrdí, že mu mohlo být okolo sedmdesáti let, když se stal dóžetem.

▲Dva roky poté co se ujal vlády, Enrico nařídil reformy pro Benátský měnový systém. Představil velké stříbrné groše, které měli hodnotu 26 denárů a čtvrťáky o hodnotě čtvrt denáru. Také znovu dostal do oběhu Bianco o hodnotě půlky denáru, které nebyli raženy po dvacet let. Poničil hodnotu denáru, ovšem groše drželi složení 98,5% čistého stříbra, aby zajistili jeho nepoužití v zahraničním obchodu. Enricovy revoluční změny udělali z grošů dominantní měnu pro celý obchod ve Středomoří a přispěl k bohatství a prestiži Benátek. V pozdních rocích, se hodnota groše houpala a zvedala cenu poničeného denáru, dokud se sama nezničila v roce 1332. Krátce po uvedení groše do oběhu, se denáru začalo říkat piccolo. Groš znamenal velký a piccolo malý.

▲Roku 1202 kdy rytíři Čtvrté kruciáty uvízli v Benátkách a nebyli schopni zaplatit za loďstvo, Dandolo navrhnul plán, který by křižákům smazal dluh pokud jim budou asistovat při obnovení Benátské kontroly okolo města [[Zadar|Zara]](také Zadar). Při slavnostní a okázalé ceremonii v [[Bazilika Svatého Marka|bazilice Svatého Marka]], Dandolo připnul kříž(na znamení toho, že se připojuje k výpravě) a byl vzápětí následován tisícovky Benátčanů jež se také přidali ke kruciátě. Dandolo se stal důležitým velitel výpravy.

▲Benátky byli hlavním finančním věřitelem Čtvrté křížové výpravy, poskytli křižákům lodě a půjčili jim peníze, když se v Benátkách těžce zadlužili, neboť samotní křižáci výpravu stále odkládali.

▲I když předpokládali, že plují do Egypta, Dandolo je přesvědčil, aby zastavili u Zary(o Dandolově plánu věděli pouze hlavní velitelé), přístavního města v Adrijském moři, které bylo uchváceno jak Benátkámy tak [[Uherské království|Uherským královstvím]]. Dandolo povzbudil křižáky k útoku na město, ve kterém se začala vznikat rebélie proti Benátčanům. Pouze malý počet křižáků odmítnul pomoci, ale ostatní viděli v dobytí města a přezimování jedinou možnost jak zastavit rozpad Kruciáty. Zara byla obležena a padla 15.listopadu, 1202.

▲Krátce poté, [[Alexius Angelus]], syn sesazeného Byzantského císaře [[Issac II. Angelus|Issaca II.]], přijel do města. Dandolo souhlasil v pokračování plánu, který měl Alexiovy zajistit Byzantský trůn oplátkou za pozdější podporu Byzance pro výpravu. Toto nesporně vedlo k dobytí a vyplenění Konstantinopole 13.března, 1204, události ve které se Dandolo představil v hlavní roli. Katoličtí křižáci poté získali úplnou kontrolu nad hlavním městem východní ortodoxní církve a založili zde katolický stát, Latinskou říši. Benátky dostali tři-osminy území Byzantské říše za podporu ve výpravě. Byzantská říše již nikdy nedosáhl takové moci jako před Čtvrtou křížovou výpravou.

▲Dandolo byl natolik aktivní, že se zasadil i o výpravu proti Bulharům, ale zemřel roku 1205. Byl pohřben v [[Hagia Sophia]] v Konstantinopoli, pravděpodobně ve východní části. V 19.století Italský restaurační tým označil pravděpodobné místo jeho posledního odpočinku(toto označení je stále možné vidět i dnes). Označení je často chybně zaměňováno turisty jako středověké označení aktuálního místa hrobky dóžete. Pravá hrobka byla zničena Turky poté co [[Pád Konstantinopole|dobyli Konstantinopol roku 1453]] a přeměnili Hagia Sophia do [[mešita|mešity]].