Atlantický val: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Typy objektů a jejich výzbroj: Typografie, oprava překlepů
m typos
Řádek 22:
 
== Důvody výstavby opevnění ==
Po odvolání operace [[Lvoun]] ( [[operace Seelöwe]] ) dne 10.1.1941 se fronta definitivně za západě ustálila na pobřeží atlantikuAtlantiku a Severního moře. Z původního útočného plánu se stal plán obranný. Pro zabezpečení třetí říše z této světové strany bylo nutné pobřeží zabezpečit proti případnému anglickému útoku. Výstavbou stálého opevnění mělo dojít k uvolnění vojenských sil, potřebných na jiné plánované operace (většina uvolněných sil bude využita v útoku na Sovětský Svazsvaz).
Vzhledem ke vzdálenosti Británie od Evropské pevniny se počítalo s největším zabezpečením na západním pobřeží Francie. Opevnění však mělo být vystaveno i v Belgii, Nizozemí, severním Německu, Dánsku a Norsku. Při rozhodování bylo plánováno se silnou obrannou linií, která
měla zadržet útočníka v nejchoulostivějším okamžiku vylodění, tj. při vstupu na samotnou pevninu. K obranné koncepci zastavení vylodění již na pláži se stavěl i budoucí velitel opevňovacích prací (od 5.11.1943) [[Erwin Rommel]]. Poté co získal od Hitlera za úkol vzít si na starost atlantické obranné postavení, vrhá se jako první do revize celého opevnění. Domů své ženě poté píše: " Do tohoto nového úkolu vložím vše. Dohlédnu na to, aby jeho splnění bylo úspěšné. Naší jedinou nadějí jsou pláže, tam je nepřítel nejzranitelnější".
Řádek 41:
[[Soubor:Velení.jpg|thumb|left|Struktura velení na Západní frontě v den vylodění]]
Na organizaci výstavby a jejím plánování se podílely všechny organizační složky branné moci (pozemní vojsko - OKH, námořnictvo - OKM a
letectva - OKL). Teoreticky měly být kompetence rozděleny, prakticky však docházelo ke sporům, které trvaly až do konce války.Dne 14.12.1941 rozhodlo OKW (Oberkommando der Wehrmach - Vrchní velení ozbrojených sil o výstavbě stálého opevnění podél pobřeží NorksaNorska, Dánska, Nizozemska, Belgie a France. Stávají opevnění mělo být dále posilováno.Pro norské pobřeží byl řízením stavby pověřen vrchní velitel wehrmachtu tohoto prostoru generálplukovník Nikolus von Falkenhorst , v Dánsku velitel wehrmachtu
(do října 1942) generál Erich Lűdke, poté generál Hermann von Hanneken (až do února 1945).
Řízení stavby na pobřeží Francie, Belgie a Nizozemí bylo svěřeno vrchnímu velitelství "Západ", kterému velel převážnou část války polní maršál Gerd von Rundstedt . Jednotná záštita výstavby opevnění však neexistovala. Jediným opatřením pro centralizaci vedení opevňovacích prací bylo rozhodnutí Hitlera sěřit technické vedení a Západě [[Organizace Todt|Todtově organizaci]]. Poprvé byla chaotičnost upravenoupravena hitlerovým rozkazem č. 40 z 23.3.1942. Zároveň byl stanoven cíl vybudovat přibližně 15 000 objektů.
 
== Typy objektů a jejich výzbroj ==