Ozubnicová dráha: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m drobné opravy
Řádek 1:
[[Soubor:La_rhune.jpg|thumb|Ozubnicová dráha na vrchol [[La Rhune]] na západním konci [[Pyreneje|Pyrenejí]]. Z obrázku je dobře patrná elektrifikace třífázovou soustavou a příkrý sklon trati.]]
 
[[Soubor:Blenkinsop's rack locomotive, 1812 (British Railway Locomotives 1803-1853).jpg|thumb|right|Blenkinsopova ozubnicová lokomotiva]]
 
[[Soubor:Panama Canal mule.jpg|thumb|Využití ozubnice na Panamském průplavu, kde nestačí běžná adheze]]
 
'''Ozubnicová dráha''' je [[železnice]], kde k přenosu [[tažná síla|tažné síly]]
neslouží (pouze) [[adheze]], ale tato je přenášena prostřednictvím ozubeného kola zabírajícího do ozubeného hřebene upevněného v ose koleje. První ozubnicová dráha byla postavena v USA roku [[1858]] a vedla na [[Mount Washington]] <ref name="Kugler">ing. Josef Kugler: Stavitelství železniční, Praha, 1924</ref>
 
== Přenos adheze (tažné síly) ==
 
Přenos adheze pomocí ozubení je znám od prvopočátku konstrukce lokomotiv. První funkční lokomotivu pro ozubnici navrhl [[John Blenkinsop]] r. [[1812]] pro doly v [[Middleton]]u. Důvodem nebylo příkré stoupání tratě ale pouhá nutnost zajištění přenosu potřebné tažné síly lokomotivy s malou adhezní hmotností. Obdobný důvod využití ozubnice je i na [[Panamský průplav|Panamském průplavu]].
 
Řádek 15 ⟶ 19:
 
== Druhy ozubnic ==
 
[[Soubor:Rack and pinion animation.gif|thumb|Princip ozubeního kola a ozubeného hřebene]]
 
[[Soubor:Rack_railway.jpg|thumb|Ozubnicové systémy: Riggengach, Strub, Abt, Locher]]
 
Během vývoje železnic se vyvinulo a rozšířilo několik ozubnicových systémů:
 
=== Riggenbachova ozubnice ===
 
Riggenbachovu ozubnici tvoří dva U profily, mezi které jsou namontovány jednotlivé zuby. Švýcarský konstruktér [[Niklaus Riggenbach]] tuto ozubnici vytvořil roku [[1866]], současně nezávisle použil velmi podobný systém Sylvester Marsh v Americe, kde je znám jako systém Marsh. Pokud má Riggenbachova a Strubova ozubnice stejné [[ozubené kolo|modul]] ozubení, je možno tyto ozubnice kombinovat. TohotoToho se využívá při řešení vyhybek.
 
=== Strubova ozubnice ===
 
Strubova ozubnice je tvořena kolejnicí, v jejíž hlavě jsou vyfrézovány zuby. Vozidlo bylo opatřeno háky zasahujícími pod hlavu této kolejnice a bránícími vyšplhání kola na zuby. Tvůrcem je [[Emil Strub]], švýcarský inženýr, konstruktér a vynálezce, který začínal v dílnách v Aarau pod vedením Niklause Riggenbacha. Roku [[1896]] vyhrál se svojí ozubnicí soutěž o nejlepší řešení dráhy na Jungfrau. Pokud má Riggenbachova a Strubova ozubnice stejné [[ozubené kolo|modul]] ozubení, je možno tyto ozubnice kombinovat. TohotoToho se využívá při řešení vyhybek.
 
=== Abtova ozubnice ===
 
Abtova ozubnice jednoduchá, dvojitá, trojitá. Jeden, dva nebo tři pásy ozubených lamel tvoří ozubnici. Vícelamelová ozubnice má výhodu v plynulejším záběru a zjednodušení výhybek - obejdou se bez pohyblivé ozubnice v oblasti jazyků a bez pohyblivých kolejnic ve střední části. V místě jazyků se hřebeny rozejdou do různých směrů, druhý hřeben se v dostatečné vzdálenosti připojí. Ve střední části se jednoduché hřebeny přimknou ke kolejnici, takže ozubené kolo překříží kolejnici tak, že záběr přejde plynule z jednoho ozubení na druhé. Autorem je [[Carl Roman Abt]], švýcarský strojní inženýr, vynálezce a podnikatel, systém si nechal patentovat v roce [[1882]].
 
=== Locherova ozubnice ===
 
Pro dráhu na [[Pilatus]] vytvořil švýcarský inženýr, vynálezce a podnikatel v oboru stavby železnic [[Eduard Locher]], Dr. h.c. ozubnici s oboustranným, vodorovně orientovaným hřebenem - viz obrázek. Tento systém byl použit z důvodu výjimečného sklonu trati - až 480 promile<ref name="Kugler" />. Jelikož u Locherova systému, na rozdíl od všech ostatních systémů, působí síly mezi ozubenými koly a hřebenem v rovině koleje a navíc výslednice silového působení se díky symetrii záběru nachází v ose ozubeného hřebene, nehrozí zde nebezpečí vyšplhání ozubeného kola ze záběru. Systém se dále nerozšířil, zejména z důvodu nemožnosti použití klasického principu výhybek a pro tuto ozubnici je nutno realizovat složité "[[#Locherova ozubnice|přetáčecí výhybky]]". Dráhu provozuje společnost [[Pilatus-Bahn]]. <br /> <br />
 
Řádek 45 ⟶ 56:
 
=== Riggengachova ozubnice ===
 
Vyhybky pro Riggengachovu ozubnici je možno spatřit ve dvou provedeních:
* s '''průběžným''' Riggengachovým hřebenem (viz foto z Rigi Staffel)
Řádek 62 ⟶ 74:
 
=== Strubova ozubnice ===
 
Pro přestavění jazyků výhybky a hřebene se používá přestavník s rozvětveným táhlem, kdy jedno táhlo ovládá jazyky kolejnic a druhé táhlo ovládá přestavení hřebenu na srdcovce.<br />Pro řešení kolejového křížení se používá otočný hřeben, uložený ve středu křížení (viz foto z Grund Grindelwaldu).
Řádek 74 ⟶ 87:
 
=== Abtova ozubnice ===
 
Na kolejích Abtova dvouhřebenového systému v menším sklonu se užívá jednodušší typ výhybky, na níž v místě přerušení jednoho hřebenu je v záběru ozubené kolo na druhém hřebeni. Ve větším sklonu se používá výhybka, v níž při přestavení dochází k přesunu dílů tak, že dvojitý hřeben i kolejnice pro daný směr pokračují bez přerušení. Pro tyto výhybky se někdy používá označení [[Abtova výhybka|Abtovy výhybky]], které však častěji označuje výhybky pro [[pozemní lanová dráha|pozemní lanové dráhy]].
 
Řádek 86 ⟶ 100:
</gallery>
----
 
=== Locherova ozubnice ===
 
Vzhledem ke konstrukci ozubnice je technicky náročné konstruovat výhybky jako u ostatních výhybek pro ozubnici. Příkladem řešení vyhybek pro locherovu ozubnici je konstrukce "přetáčecí" vyhybky - otočením okolo podélné osy se "vymění" celý kus obloukové koleje (odbočka vlevo-vpravo), případně se pro přesun jednoho stroje používají přesuvny. Z principu funkce však umožňují průjezd soupravy pouze v jednom směru tratě.
 
Řádek 96 ⟶ 112:
== Navedení ozubeného kola do ozubnice ==
 
Vzhledem k tomu, že ozubnici není nutno využívat na celé délce trati, ale pouze v úsecích s velkým stoupáním, vzniká problém, jakým způsobem zajistit navedení ozubeného kola do ozubnice při najíždění trakčního vozidla na traťový úsek s ozubnicí. Při opuštění traťového úseku s ozubnicí, není tato situace kritická, protože ozubené kolo volně "vyběhne" z ozubnice.
 
=== Strubova ozubnice ===
 
Příklad volného náběhu Strubovy ozubnice ukazuje stav opotřebení náběhu ozubnice bez zajištění synchronního navedení ozubeného kola do hřebenu.
<gallery>
Řádek 106 ⟶ 123:
 
=== Abtova ozubnice ===
 
[[Soubor:Abton_Up.jpg|thumb|220px|Automatizované navedení ozubeného kola do ozubnice<br />1 - traťový úsek bez ozubnice<br />2 - traťový úsek s ozubnicí<br />3 - náběžný můstek<br />4 - můstek s volně otočnými rolnami<br />5 - náběžný zvedací hřeben<br />6 - pneumatický píst zvedání hřebene<br />7 - přídržnice
]]
Řádek 120 ⟶ 138:
 
== Zajímavosti ==
 
* Na konci [[19. století]] byl v Praze vypracován projekt ozubnicové [[tramvaj]]e, která by projížděla Nerudovou ulicí na [[Malá Strana|Malé Straně]]. Projekt ale nakonec nebyl realizován.
 
== Externí odkazy ==
 
{{Commonscat|Rack rail transport}}
 
* [http://www.albico.cz/zubacka/Cze/abtovy.htm Abtovy výhybky] (výhybky na ozubnicových drahách Abtova systému)
* Pavel Schreier: [http://www.speaker.cz/localbahn/view.php?cisloclanku=2004111201 Jedno, málem zapomenuté výročí - článek o Romanu Abtovi]
Řádek 130 ⟶ 151:
 
== Reference ==
 
<references/>