Verze z 12. 8. 2010, 23:41 editovat Reaperman (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 12 694 editací m →‎Související články: {{Wikislovník}} ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 26. 9. 2010, 12:12 editovat zrušit editaci Slaigo (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 5 691 editací →‎Udělování lén: doplnění Přejít na další porovnání →
Řádek 2: == Udělování lén == Vrchním vlastníkem veškeré půdy v zemi byl v době utváření středověkých států panovník, který uděloval pozemky do držení členům své [[~~Družina~~družina\|družiny]], aby je odměnil a zavázal si je. Zpočátku to bylo pouze do úmrtí panovníka i nabyvatele, jemuž navíc mohly být statky pro neposlušnost z panovníkovy vůle odebrány. Později si šlechta vymohla jejich dědičnost z otce na syna (v západofranské říši například roku [[877]] na [[Karel II. Holý\|Karlu II. Holém]]). Držitel propůjčené půdy (mohl jím být nejen [[šlechta\|šlechtic]], ale také církevní hodnostář, klášter či biskupství) se nazýval '''leník''' nebo '''vazal'''. Vazalové byli vůči svému lennímu pánovi - '''seniorovi''' povinni „''radou a pomocí''“. K jejich hlavním povinnostem patřilo účastnit se shromáždění, které král svolal, a poskytnout mu v případě potřeby vojenskou nebo finanční pomoc.▼ ▲Držitel propůjčené půdy (mohl jím být nejen [[šlechta\|šlechtic]], ale také církevní hodnostář, klášter či biskupství) se nazýval '''leník''' nebo '''[[vazal]]'''. Vazalové byli vůči svému lennímu pánovi -– '''seniorovi''' povinni „''radou a pomocí''“. K jejich hlavním povinnostem patřilo účastnit se shromáždění, které král svolal, a poskytnout mu v případě potřeby vojenskou nebo finanční pomoc. Zatímco v [[Anglie\|Anglii]] byla uplatňována zásada „vazal mého vazala je i mým vazalem“, což vedlo k centralizaci země, ve [[Francie\|Francii]] platilo, že „vazal mého vazala není mým vazalem“. == Feudální statek ==

Léno: Porovnání verzí