Ajznbonský tovaryš: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo, + kat. |
m doplnění a oprava referencí |
||
Řádek 12:
| rok = 1961
| isbn =
| kapitola =
| strany = 244
| jazyk = Čeština}}</ref>
Řádek 25:
| rok = 1961
| isbn =
| kapitola =
| strany = 245
| jazyk = Čeština}}</ref>
Lidé nebyli dobře placeni, byli vykořeněni z domova a často se přesunovali ze stavby na stavbu i s celými rodinami. Nebylo divu, že řada z nich podlehla [[alkoholismus|alkoholu]], kterým se snažili zahnat myšlenky na špatnou životní perspektivu. Snem většiny dělníků byla práce u železniční společnosti, protože ty si své zaměstnance pro některé pozice - obvykle strážníky trati - často vybíraly právě mezi stavebními dělníky. Takový člověk pak získal ubytování ve [[strážní domek|strážním domku]] a jistotu zaměstnání nebo dokonce [[důchod|penze]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hons
| jméno = Josef
| odkaz na autora =
| titul = Čtení o Severní dráze Ferdinandově
| vydavatel = Nadas
| místo = Praha
| rok = 1990
| isbn = 80-7030-094-9
| kapitola = První železničáři
| strany = 69
| jazyk = Čeština}}</ref>
Během stavby občas docházelo k různým šarvátkám mezi dělníky a předáky staveb nebo dokonce stavbyvedoucími. Takové nepokoje zažila již zmíněná koněspřežná dráha, kdy se rozhořčení dělníci obrátili dokonce i proti samotnému staviteli [[František Antonín Gerstner|Gerstnerovi]]. Na stavbě [[Severní státní dráha|Severní státní dráhy]] z [[Olomouc]]e do [[Praha|Prahy]] dokonce došlo i na střelbu ze zbraní. Důvodem nespokojenosti dělníků bývalo údajné časté měření vykonané práce a tedy i krácení mzdy, nebo okrádání v kantýnách, kde se dělníci stravovali.<ref>{{Citace monografie
Řádek 54 ⟶ 66:
| místo = Praha
| rok = 2009
| isbn = 978-80-204-1505-9
| kapitola = Éra státních drah
| strany = 66 - 67
| |||