Oltářní menza: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Antependium
Rozšíření, odkazy, IW
Řádek 1:
[[Soubor:Lunds domkyrka, altare 2.jpg|thumb|200 px|<center> Oltářní mensa v katedrále v Lundu <br /> (2004)</center>]]
[[Soubor: Altar.stmaryredcliffe.arp.jpg|thumb| upright=1.0| <center> Oltář <br /> {{Malé|(St. Mary, Bristol)}} </center>]]
[[Soubor: Siena.Duomo.Piccolomini.altar01.jpg|thumb| upright=1.0| <center> Renesanční oltář s mramorovým retáblem <br /> {{Malé|(Dóm v Sieně)}} </center>]]
 
'''Oltářní mensa''' ([[latina|lat.]] stůl), také '''stůl Páně''' (''mensa Domini'') je hlavní, podstatná část [[oltář|oltáře]] [[křesťanství|křesťanských]] [[kostel|kostelů]], tvořená [[oběť|obětním]] [[stůl|stolem]]. Charakterizuje tedykterá oltář charakterizuje jako místo [[oběť|oběti]]. Podle tradice i [[liturgie|liturgických]] předpisů [[Římskokatolická církev|Římskokatolické církve]] to má být [[kámen (stavební materiál)|kamenná]] deska na pevném podstavci. Oltářní mensa bývá pokryta bílým [[Antependiumubrus]]em, jepřední jakýsistranu oltáře často pokrývá ozdobné [[ubrusantependium]].
 
== Původ ==
Křesťanský oltář jako stůl Páně především připomíná [[Večeře Páně|Poslední večeři]] [[Ježíš Kristus|Krista]] s [[apoštol]]y ({{citát bible|Mt|26|26}} a násl.) a v nejstarší liturgii to byl zřejmě stůl ({{citát bible|1K|10|21}}). Teprve v souvislosti se stavbou stálých chrámů a kostelů, snad od 4. století, se objevují pevné kamenné oltáře, buď jako deska na čtyřech nohách (''stipes''),nebo kamenný blok, případně i [[sarkofág]], v němž byl pohřben nějaký světec.
 
KřesťanskýTak oltářse navazujei na křesťanský oltář přenesly i některé starověké obětní zvyklosti v domě, kde otec rodiny obětoval zemřelým předkům. Domácím "oltářem" ([[latina|lat.]] ''ara'') bylo ohniště, které nesmělo nikdy vyhasnout, a jemuž v katolickém kostele odpovídá věčné světlo. V nejstarších dobách bývali pod ohništěm pochováni předkové, proto sea v prvotní církvi se křesťanské bohoslužby někdy konaly nad hroby mučedníků, acož dodnespřipomíná bývajípozdější obyčej, že v mense bývají ostatky svatých. Tyto obyčeje převzaly i chrámy antických obcí a konečnědo jisté míry i křesťanské oltáře.<ref>Fustel de Coulanges, ''Antická obec'', Kniha 1.</ref>
 
Ve středověku se oltářní mensa, obvykle přiléhající k čelní stěně kostela, zvýrazňovala retáblem, ozdobnou obvykle dřevěnou nástavbou za mensou nebo na ní, na mense stál kříž, svícny, případně i květiny.
 
== Oltářní mensa v různých církvích ==
V katolické, v [[anglikánská církev|anglikánské]] i v [[pravoslaví|pravoslavných]] církvích převládají pevné kamenné oltáře, které se zvláštním obřadem [[konsekrace|konsekrují]] čili světí. Užívaly se však i oltáře dřevěné, na něž se kladla menší kamenná deska s ostatkem světce (tzv. přenosný oltář). V katolických kostelích se od [[Druhý vatikánský koncil|Druhého vatikánského koncilu]] doporučuje volně stojící mensa, která lépe odpovídá původnímu významu stolu, a [[eucharistie]] se může slavit i na běžném stole. V [[protestantismus|protestantských]] církvích se častěji užívají více či méně ozdobené stoly, pokryté ubrusem. Na stole bývá vystavena [[Bible]].
 
'''Oltářní mensa''' ([[latina|lat.]] stůl) je hlavní, podstatná část [[oltář|oltáře]] [[křesťanství|křesťanských]] [[kostel|kostelů]], tvořená [[oběť|obětním]] [[stůl|stolem]]. Charakterizuje tedy oltář jako místo oběti. Podle tradice i [[liturgie|liturgických]] předpisů [[Římskokatolická církev|Římskokatolické církve]] to má být [[kámen (stavební materiál)|kamenná]] deska na pevném podstavci. [[Antependium]] je jakýsi [[ubrus]].
 
Křesťanský oltář navazuje na starověké obětní zvyklosti v domě, kde otec rodiny obětoval zemřelým předkům. Domácím "oltářem" bylo ohniště, které nesmělo nikdy vyhasnout, a jemuž v kostele odpovídá věčné světlo. V nejstarších dobách bývali pod ohništěm pochováni předkové, proto se v prvotní církvi křesťanské bohoslužby konaly nad hroby mučedníků a dodnes bývají v mense ostatky svatých. Tyto obyčeje převzaly i chrámy antických obcí a konečně i křesťanské oltáře.<ref>Fustel de Coulanges, ''Antická obec'', Kniha 1.</ref>
 
==Odkazy==
===Literatura===
* Fustel de Coulanges, ''Antická obec''. Praha: Sofis 1999
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Oltář. Sv. 18, str. 751
* Sokol, J., ''Člověk a náboženství''. Praha: Portál 2003
===Reference===
<references/>
===Související články===
{{Portál Křesťanství}}
* [[Eucharistie]]
* [[Oltář]]
* [[Oběť]]
* [[Liturgie]]
===LiteraturaExterní odkazy===
{{commonscat|Altar}}
* Fustel de Coulanges, ''Antická obec''. Praha: Sofis 1999
*{{en}}
* Sokol, J., ''Člověk a náboženství''. Praha: Portál 2003
*[http://en.wikisource.org/wiki/Catholic_Encyclopedia_(1913)/Altar_Stone ''Catholic encyclopedia'', heslo Altar stone]
__NOTOC__
*[http://en.wikisource.org/wiki/Catholic_Encyclopedia_(1913)/Consecration ''Catholic encyclopedia'', heslo Consecration]
 
[[Kategorie:Liturgie]]
[[Kategorie:Náboženské předměty]]
 
[[de:Mensa (Altar)]]
[[el:Αγία Τράπεζα]]
[[en:Altar stone]]
[[ja:宝座 (正教会)]]
[[pl:Mensa (budownictwo)]]
[[ru:Престол]]
[[uk:Менса (будівництво)]]