[[File:Zatec CZ kostel sv Vaclava 01.JPG|thumb|left|Kostelík sv. Václava na Dolním předměstí v [[Žatec|Žatci]]]]
Oblast hrázděných [[hrázděný kostel|hrázděných kostelů]]ů se táhne [[Evropa|Evropou]] od [[Nizozemsko|NizozemskaNizozemí]] přes severní a střední [[Německo]] až do východního [[Prusko|Pruska]] a do jisté míry kopíruje tzv. [[izoglosa|izoglosu]] hrázděné architektury. Ojedinělá koncentrace [[Hesensko|hesenských]] hrázděných kostelů, zejména v oblasti [[Vogelberg]]u, souvisí s [[reformace|reformací]]. Za hesenského lanckraběte [[Filip Velkodušný|Filipa Velkodušného]] byla na [[synod]]ěsynodě v [[HomburgHomburk]]u zahájena roku [[1526]] reformace a díky tomu mnoho vesnic, které neměly vlastní kostel, dostalo povolení postavit si vlastní. Tak se vyvinula jedinečná kulturní krajina s množstvím hrázděných kostelů. Pro jejich nejstarší vrstvu z doby kolem let 1500–1650 jsou charakteristické příkré proporce, obvykle pravoúhlé [[kněžiště]] a horní patro, často využívané čistě k profánním účelům, ponejvíce jako [[sýpka|sýpky]] (např. kostel ve [[Wagenfurth]]u). Až kolem roku 1700 se začínají pravidelně objevovat [[mnohoúhelník|polygonální]] kněžiště.
Pro jejich nejstarší vrstvu z doby kolem [[1500]] - [[1650]] jsou charakteristické příkré proporce, obvykle pravoúhlé kněžiště a horní patro, často využívané čistě k profánním účelům, ponejvíce jako [[sýpka|sýpky]] (např. kostel ve [[Wagenfurth]]u). Až kolem roku [[1700]] se začínají pravidelně objevovat [[mnohoúhelník|polygonální]] [[kněžiště]].
Další velkou oblastí, kde se můžeme setkat s hrázděnými kostely, je polská část [[Slezsko|Slezska]], kde je velká řada [[Evangelikalismus|evangelických]] hrázděných kostelů, často úctyhodných rozměrů, jak je tomu např. u [[Luteránství|luteránského]] kostela ve [[Świdnica|Svídnici]]. I na našem území máme dochovány dvě hrázděné sakrální stavby, a to v severozápadních Čechách. Obě souvisí s německým etnikem – jedná se o hřbitovní [[kaple sv. Václava v Žatci|kapli sv. Václava v Žatci]] z roku [[1520]] (v roce 1720 došlo k dalším úpravám objektu) a o špitální [[kostel Všech svatých v Jáchymově]] z roku [[1516]].▼
▲Další velkou oblastí,kde se můžeme setkat s hrázděnými kostely, je polská část [[Slezsko|Slezska]], kde je velká řada [[Evangelikalismus|evangelických]] hrázděných kostelů, často úctyhodných rozměrů, jak je tomu např. u [[Luteránství|luteránského]] kostela ve [[ŚwidnicaSvídnice|Svídnici]]. I na našem území máme dochovány dvětři hrázděné sakrální stavby, a to v severozápadních Čechách. OběVšechny souvisí s německým etnikem –- jedná se o hřbitovní[[hřbitov]]ní [[kaple sv.svatého Václava v Žatci(Žatec)|kapli sv. Václava]] v [[Žatec|Žatci]] z roku [[1520]] (v roce [[1720]] došlo k dalším úpravám objektu) a, o špitální[[špitál]]ní [[kostel Všech svatých (Jáchymov)|kostel Všech svatých]] v Jáchymově[[Jáchymov]]ě z roku [[1516]] a o [[kaple Nejsvětější Tojice (Žichlice)|kapli Nejsvětější Trojice]] (hrázděná část pochází z roku [[1753]]) ze zaniklých [[Žichlice (okres Teplice)|Žichlic]] u [[Modlany|Modlan]], dnes přenesenou do skanzenu v obci [[Zubrnice]].
