Wikipedie

Frankové: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
wikilinky
Upřesnění
Řádek 2:
'''Frankové''' byli volným svazem [[germáni|západogermánských]] kmenů, který sídlil od [[3. století]] na pravém břehu řeky [[Rýn]]a, a to u pobřeží [[Severní moře|Severního moře]] (sálští Frankové, ''salum'' = latinsky moře) a podél středního toku (ripuárští Frankové, ''ripa'' = latinsky břeh). Čas od času bojovali s [[Starověký Řím|Římskou říší]] nebo se stávali jejími spojenci (po porážce císařem Juliánem Apostatou). Během [[5. století]] postupně rozšířili svoje panství do [[Galie]], kde za vlády krále [[Chlodvík I.|Chlodvík]]a ([[481]] - [[511]]) založili svoji [[Franská říše|říši]]. Za jeho vlády rovněž jsou [[christianizace|christianizováni]].
 
Za vlády Chlodovíkovy porážejíporazili Sygaria,jenž vládl na území dnešní severozápadní [[Francie]] a podmaňujípodmanili si některé své sousedy. Do poloviny
[[6. století]] ovládli zhruba území dnešní Francie, kde porazili Vizigóty (roku 507 u Voillé) a [[Burgundi|Burgundy]] a anektovali území jejich říší. Expandovali také na germánská území, ležící východně od řeky Rýna, kde sídlili [[Alamani]] a [[Bavoři]]. Ve druhé polovině 6.století začala moc franských králů stagnovat a upadat. To bylo především důsledkem sporů mezi jednotlivými franskými králi, kterých bývalo více najednou, neboť ve franské společnosti bylo zvykem, že moc dědili všichni synové krále a měli se o ni podělit. Ve kutečnosti však začalo docházet již mezi syny Chlodvíka I. a poté hlavně mezi jeho vnuky ke krvavým rozbrojům, kterých využívala ve svůj prospěch sílící šlechta. Tuto situaci popsal kronikář Řehoř z Tours. Za této situace se začala říše Franků rozpadat na dílčí království: Neustrii, Austrasii, Burgundsko a Akvitánii, které se z vlády franských králů zcela vymanila stejně jako germánské oblasti za Rýnem (například Alemanie).Jak slábla moc jednotlivých franských králů, dostávali se stále více do popředí správcové jejich dvora [[majordom]]ové.
[[7. století]] ovládají zhruba území dnešní Francie, porážejí [[Burgundi|Burgundy]] a [[Alamani|Alamany]], expandují na východ do dnešního [[Německo|Německa]]. Jejich moc tehdy začíná stagnovat a upadat, řada oblastí se stává víceméně autonomními, například Alemanie. Toto se dělo zejména díky tzv. [[majordom]]ům, kteří byli původně správci tzv. falcí, to jest [[hrad]]ů kde král přebýval - neexistovalo dnešní hlavní město v pravém slova smyslu. Někteří z nich převzali takovou moc, že jí konkurovali králům z rodu Chlodovíkovců.
 
Z nich je nutno jmenovat zejména [[Karel Martel|Karla Martela]], který porazil [[Arabové|Araby]] v [[bitva u Tours|bitvě u Poitiers]] roku [[732]], čímž definitivně zastavil jejich útoky na území Francie. Jeho syn [[Pipin III. Krátký|Pipin III.]], řečený Krátký, svrhl posledního [[Merovejci|Merovejcůmerovejského]] krále a nastolilnechal se sám zvolit franskou šlechtou se souhlasem papeže na jeho místo. Nastolil tak dynastii [[Karlovci|Karlovců]]. Jeho syn, [[Karel Veliký]] (Carolus Magnus), dovedl [[Franská říše|Franskoufranskou říši]] k největšímuvelkému rozmachu, ajemuž papežeodpovídal kecísařský vlastnictvítitul, velkéhokterý územízískal veroku střední800 Itáliiod papeže Lva III. [[Image:Franks expansion.gif|left|thumb|upright=1.3]]
Karel za svého panování prý vedl na 50 válečných výprav, říšikterými podřídilsvoji východní území až ke hranicímříši slovanskéhoznačně osídlenírozšířil.▼
[[Image:Franks expansion.gif|left|thumb|upright=1.3]]
▲Karel za svého panování prý vedl 50 válečných výprav, říši podřídil východní území až ke hranicím slovanského osídlení.
 
== Souvisejcí články ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Frankové“