Vysokorychlostní trať Praha–Beroun: Porovnání verzí

Vyrubaný materiál má být využit k zavezení a rekultivaci lomu [[lom Holý vrch|lomu Holý vrch]], jehož úložná kapacita je 6,5 mil. m³ (původně se plánovala jeho přeměna v koupací rekreační zónu), studii dokončil v dubnu 2008 Architektonický a projekční atelier Ing. Arch. Petr Šafránek. V červnu 2008 SUDOP Praha a. s. dokončil studii nároků na okolní železniční síť při provádění stavby (odvoz rubaniny). V červnu 2008 Stavební geologie - Geotechnika a. s. dokončila koncept projektu [[Geotechnický průzkum|geotechnického průzkumu]] pro tunel. V jeho rámci budou budovány průzkumné štoly [[Malá Chuchle]] a [[Tachlovice]]. Průzkum má trvat necelé tři roky.

Efektivita nákladů vynaložených na novou trať je i předmětem pochybností, které vyjádřil například [[Martin Kvizda]] z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity<ref>Martin Kvizda: [http://railway.econ.muni.cz/view.php?cisloclanku=2007060001 Praha – Beroun: tunel do našich kapes], 27. 6. 2007, web Železniční doprava, Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity v Brně</ref> nebo pražský zastupitel [[Jiří Witzany]] ([[SNK-ED]]).<ref name=ziegler>Jan Ziegler: [http://ekonomika.idnes.cz/ekonomika.asp?r=ekonomika&c=301776 Dráhy chtějí postavit u Prahy obří tunel], idnes.cz, 18. 10. 2005</ref> Mnozí politici a odborníci však stavbu podporují.<ref name=ziegler />