Rychlodrážní tramvaj: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: da, de, es, fi, he, id, is, it, ja, ko, ms, nl, nn, no, pl, pt, ru, sl, sr, sv, zh
m drob. typ (mezera), styl.
Řádek 3:
[[Soubor:T6A5 03.jpg|thumb|Souprava vozů Tatra T6A5 na košické rychlodráze]]
[[Soubor:St Louis Metrolink train.jpg|thumb|Rychlodráha v [[St. Louis]], USA]]
'''Rychlodrážní tramvaj''', '''rychlodráha''' nebo také méně používané označení ''lehká (městská) železnice'' (v anglicky mluvících zemích '''light rail''') je forma [[Tramvajová doprava|tramvajové dopravy]] s kompletně segregovanou dráhou, která používá méně masivní vybavení a infrastrukturu než [[metro]], ale naopak těžší, rychlejší a delší soupravy než běžné [[tramvaj]]e. V podstatě je rychlodrážní tramvaj alternativa k metru stavěná tam, kde se metro nehodí buď z finančních nebo jiných důvodů. Na rozdíl od pouliční [[Tramvaj|tramvaje]] má trasa rychlodrážní tramvaje se silniční dopravou jen mimoúrovňová křížení, eventuálně přejezdy vybavené světelnými signály nebo výstražnými kříži jako klasická železnice. Elektrickou energii získává, stejně jako tramvaje, z [[Trolej|trolejí]]. Nástupiště mohou být řešena několika způsoby. Některé systémy, např. v [[Los Angeles]], v [[Manchester]]u nebo v [[Manila|Manile]], využívají – stejně jako [[metro]] – vysoké nástupní hrany, tzn. že nástupiště je ve výšce 900 mm stejně jako podlaha tramvaje. Díky tomu je nastupování a vystupování cestujících velice usnadněno.
 
Nejvíce je rychlodrážní tramvaj rozšířená ve Spojených státech amerických pod názvem „light rail“, nejvyužívanější potom v [[Los Angeles]], [[Boston]]u, [[Tramvajová doprava v Portlandu|Portlandu]] a v [[San Diego (Kalifornie)|San Diegu]]. Kromě [[Spojené státy americké|Spojených států]] je rychlodrážní tramvaj provozována např. v [[Manila|Manile]] na [[Filipíny|Filipínách]] a v mnoha městech v [[Asie|Asii]]. Ve [[Spojené království|Spojeném království]] využívají rychlodrážní tramvaje často zrušené [[železnice]], včetně jejich nádraží ([[Manchester]], [[Birmingham]], [[Nottingham]]).
Řádek 9:
I v [[Česko|Česku]] se počítá s výstavbou tohoto systému – konkrétně v [[Brno|Brně]] ([[Brněnský tramvajový diametr]]), kde by byla tramvaj využita zároveň jako [[Podpovrchová tramvaj|podpovrchová tramvaj]], hlavně v centru města. Česká legislativa a technické normy umožňují podobnou lehkou dráhu budovat a provozovat buď v režimu [[železniční dráha|železniční dráhy]] ([[regionální dráha|regionální]]), nebo v režimu [[tramvajová dráha|tramvajové dráhy]], případně jako [[speciální dráha|speciální železniční dráhu]], což je kategorie, do které zatím spadá pouze pražské [[metro]]. Před rokem 1994 metro spadalo do kategorie [[městská rychlodráha|městských rychlodrah]].
 
Na [[Slovensko|Slovensku]] se rychlodrážní tramvaj provozuje v [[Košice|Košicích]], mezi městskou částí Západ a podnikem U. S. Steel Košice. Rychlodráha byla zprovozněna v polovině šedesátých let, je vedena souběžně s rychlostní komunikaci, v provozu jsou na ni běžné městské tramvaje, které jezdí maximální rychlostí. Další rychlodráha je naplánovanáplánována v [[Bratislava|Bratislavě]], kde bude tvořit páteř celé MHD a nahradí pomalé a přetížené autobusové linky spojující největší sídliště [[Petržalka]] a centrum města.
 
Mezi české tramvaje vhodné i pro rychlodrážní provoz patří např. [[Tatra KT8D5]], [[Tatra RT8D5]], [[Tatra RT6N1]], [[Škoda 06T]] nebo [[Škoda 14T]]/[[Škoda 13T|13T]]/[[Škoda 16T|16T]].