Na diskusních stránkách se vždy podepisujte: stačí napsat 4 vlnovky ~~~~ nebo je vložit klepnutím na patřičnou ikonu v liště nad editačním oknem. Naopak články se nepodepisují.
Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní to spraví.
Dobrý den. Všiml jem si, že jste do shrnutí editace při zakládaní článku Klerika napsal první pracovní verze a i v článku byl polský a anglický text. Chtěl jsem Vás proto požádat, abyste příště, pokud založíte článek, na kterém ještě chcete pracovat, úplně na začátek vložil {{Pracuje se}} Díky tomu se vám zobrazí:
Na této stránce se právě pracuje.
Prosíme, needitujte tuto stránku, dokud je zde tato zpráva, abyste se vyhnuli editačním konfliktům. V případě potřeby vyhledejte v historii vkladatele a kontaktujte jej. Děkujeme.
Tato šablona je určena pro krátkodobé užití v řádu hodin. Pokud od poslední editace uplynula doba delší než 2 dny, neváhejte ji odstranit.
a nikdo Vám ten článek nebude editovat, příště totiž si nikdo takového shrnutí všimnout nemusí, bude se Vám v tom vrtat a dojde k tzv. editačnímu konfliktu.
A ještě jedna věc, pokud překládáte články z jiných wiki, pro uvedení takové informace se používá šablona překlad. Konkterétně do té klerky bych Vás chtěl požádat, abyste,až ho dokončíte vložil:
a zjeví se vám toto: V tomto článku je použit překlad textu z článků Sutanna na polské Wikipedii (Číslo revize nebylo určeno), Cassock na anglické Wikipedii (Číslo revize nebylo určeno) a Soutane na německé Wikipedii (Číslo revize nebylo určeno)
S pozdravem a přáním hodně zdaru při práci na wiki i mimo ni. نور الدينمساهماتالنقاش 16:12, 24. 5. 2008 (UTC)
Děkuji, to jsou věci, které jsem nevěděl, jak udělat, a zajímalo mě to. Na wikipedii s celými články začínám a ještě moc editovat neumím (a zatím jsem byl líný číst celou nápovědu). Nejde třeba udělat nějak hromadně a automaticky tagování slov, které jsem v textu použil, a která už mají ve wiki své vlastní články? (Abych nemusel jako teď nejdřív zjišťovat, jestli daný článek existuje, pod jakým názvem je uložen, a pak každý jeho výskyt extra ručně označovat jako odkaz...) Děkuji Jiří Janíček 16:39, 24. 5. 2008 (UTC)
Nění zač, rád pomůžu:) Co se týče vačeho dotazu, myslíte linky na další články v textu? Nějak hromadně to asi jen tak nepůjde.
Pokud něco překládáte a vidíte v originálním (třeba anglickém) článku modrý link, a zajímá Vás, jestli existuje i v češtině, tak si na něj najeďte a podívejte, jestli existuje české interwiki (to je ta sekce vlevo dole s názvem „v dalších jazycích“) Pokud mezi seznamem jazyků vidíte „česky“, tak na něj klikněte a podívejte se, jak se přesně jmenuje, pokud však ono „česky“ v seznamu není, tak článek v české wikipedii s velkou pravděpodobností neexistuje. I tak však doporučuji link udělat, sice bude červený, ale ten článek dříve či později někdo založí.
Pokud byste měl ještě nějaké dotazy, můžete se na mě v mě diskusi s důvěrou obrátit:) Hezký den نور الدينمساهماتالنقاش 17:33, 24. 5. 2008 (UTC)
Zdravím. Vítám Vás a dovoluji si upozornit, že by bylo vhodné dělat reference tím správným způsobem, tj. použít skripty pod editovacím oknem - uprostřed na posledním řádku zvláštních znaků. Mezi ref a /ref ve špičatých závorkách se napíše citace a dole se do sekce reference dá references/ ve špičatých závorkách (citace se na tom místě automaticky zobrazí). Oproti Vaší improvizaci to má dvě zásadní výhody: 1) reference se automaticky přečíslovávají (šetří to zásadním způsobem práci při rozšiřování článku a doplňování nových referencí), 2) ťuknete-li na číslo reference v textu článku, jste hozeni přímo na danou citaci, nemusíte tedy rolovat po obrazovce a hledat ji. S pozdravem --Cinik 21:25, 24. 5. 2008 (UTC)
Děkuju, čas a nervy s přečíslováváním tahle informace ušetřila především mě!!! :) Jiří Janíček 03:41, 26. 5. 2008 (UTC)
Chtěl bych se zeptat - ač jsem četl autorský zákon i jeho výklad, tohle mi není jasné: Můžu dát do wikipedie fotky:
1)obrazu Národní galerie z 15. století (na nějž tedy už nikdo copyright nemá), když jsem fotku pořídil vyfocením z knížky? Hraje roli, jestli se v dané galerii obvykle smí nebo nesmí fotit (event. za poplatek)?
2)předmětů např. z inventáře nějakého zámku, pokud se v něm může fotit a bylo to vyfoceno přímo na zámku (tj. ne z reprodukce) (pokud je zákaz focení, tak předpokládám, že zveřejnit samozřejmě nelze, pořízení fota bylo nelegální - nebo se i zde dá uplatnit pravidlo, že to bylo foceno pro novinářskou/vědeckou (encyklopedickou) potřebu?) Jiří Janíček 03:41, 26. 5. 2008 (UTC)
Dobré ráno, jen na okraj, pokud se chcete někoho na něco zeptat, učiňte tak raději přímo na diskusi někoho, koho chcete požádat o pomoc, popřípadě zde, vaši diskusi budou uživatelé používat spise v situaci, kdy budou chtít něco oni po Vás a takového dotazu by si nikdo všimnout nemusel.
ano, jak správně podotýkáte, autorské právo je u takových děl již pasé
ano, bude se jednat o Vaše originální autorské dílo, které můžete použít, ale pozor, nefoťte prosím autorsky chráněná díla, myšleno tím jsou především ochranné známky, přebaly knih a CD atd, to už by porušením copyrightu bylo.
Jj, díky, opravdu je rozumnější to psát do té sekce Help me - tam jsem taky naši konverzaci s dovolením překopíroval, aby se k tomu mohlo vyjádřit víc lidí, protože mi na závaznosti odpovědi docela záleží (nic ve zlém samozřejmě:-). Jenom to Vaše číslování odpovědí (1, 2) se mi tam po vložení změnilo na "1, 1" (viz tam) - nevím proč. Pěkný den, Jiří Janíček 04:56, 26. 5. 2008 (UTC)
Budu rád za revizi mých článků, teď zejména Salvátor a Duchovníeditovat
Budu rád, když mi moje články někdo zrediguje/zreviduje - nejsou snad špatné, ale ani dokonalé - zejména bych byl rád za teologickou reflexi části Názvy chrámů v článku Salvátor (jestli je tato domněnka, která se mi zdá na základě mých chabých teologických znalostí pravděpodobná, pravdivá, ev. ji upravit, smazat nebo ozdrojovat) a doplnění článku Duchovní - z podoby vyloženě žalostné jsem z toho udělal aspoň snad průměrný parciální kompilační článek, ale už vzhledem k uvedeným zdrojům nemůže jít moc do hloubky. Možná doplnění/revize Duchovního:
(1) revize stávajícího textu;
(2) Osoby duchovní jsou prý i řeholníci a řeholnice, dokonce včetně členů třetích řádů;
(3) pak by se dalo doplnit historické rozdělení společnosti do tří stavů (a pravidla tohoto dělení). (z literatury mě k tomu napadá Chelčického O trojím lidu řeč a teď jsem viděl, že o tom vyšla nově v Argu kniha Tři řády (Georges Duby).
(4) někdo zrevidovat části o protestantských církvích a judaismu
(5) event. někdo kovaný v jiných náboženstvích by mohl doplnit pojetí duchovního tam - vyskytuje se/nevyskytuje, co se pod ním rozumí
Dovoluji si upozornit, že žádat o revizi na vlastní diskusní stránce je značně nepraktické... :-) Pokud žijete v iluzi, že někdo prohlíží diskusní stránky kolegů, aby zjistil, zda něco nepotřebují, tak to tedy lidé většinou nedělají. Doporučuji Wikipedie:WikiProjekt Křesťanství a jeho stránky, případně Wikipedie:WikiProjekt Kvalita. S pozdravem --Cinik 20:07, 15. 6. 2008 (UTC)
No jo, to jsem taky záhy zjistil, napsal jsem na WPK, což ale údajně taky nebylo to pravé (Podzemník) - text tam nějakou dobu byl, než byl smazán (celé minulý nebo předminulý víkend?). (Nemůžu najít ani diskusi s Podzemníkem, v níž mě přesvědčil, že moje články ve stávajících podobách nemají na WPK co dělat, což nechápu - tedy to, že ten nás rozhovor nemůžu nikde najít...). Ještě můžu výhledově zkusit napsat na to křesťanství, díky za tipy. --Jiří Janíček 20:33, 15. 6. 2008 (UTC)
---
Další drobnost... - žádost o zdroj se jmenuje fakt? (nikoliv zdroj?), poznámky upřesňující referenci se píšou buďto tak, jak jsem to do těch šipek hodil já (umístěny mezi těmi šipkami, které lze nalézt pod editačním oknem, jsou vidět pouze v editačním okně), nebo do diskuse. --Cinik 20:49, 15. 6. 2008 (UTC)
Šlo mi o to, upozornit na VÝRAZY "Antonín Holý je autorem 550 původních sdělení"" a "pro nějž byla zároveň zřízena [zdroj?] čestná profesura v oboru medicinální chemie." Výraz sdělení není evidentně optimální, možná vznikl špatným překladem z angličtiny - to si žádá úpravu; + profesura se dá zřídit, ještě k tomu pro někoho? Pokud ano, což už nevylučuji, chtělo by to zdroj, ne-li přímo vyjádřit jinak.
Mohl jsem v tomto případě použít nějakou vhodnější šablonu než zdroj? (Když chci upozornit na/problematizovat konkrétní výrazy a nejde mi ani tak o jejich ozdrojování? Kde vůbec najdu zdrojové kódy všech možných šablon, jež můžu použít?) Děkuji --Jiří Janíček 21:04, 15. 6. 2008 (UTC)
Já tyhle věci tolik neřeším, používám ty šipky nebo diskusi článku. Nebo to můžu opravit sám, nebo si vyžádám zdroje a až jsou dodány, tak to podle nich opravím sám... :-) Ono navíc, když se dá fakt? za slovo zřízena, je to IMHO dost výmluvné... --Cinik 21:07, 15. 6. 2008 (UTC)
Tak už jsem připomínky WPK a následnou diskusi s Podzemníkem našel, je na diskusní stránce zámku Vrchotovy Janovice [1] --Jiří Janíček 15:55, 16. 6. 2008 (UTC)
Zdravím Tě. Všiml jsem si, že máš za sebou na Wikipedii už 200 editací! Déle než měsíc jsi tu také, takže není důvod, proč bys neměl obdržet první wikivyznamenání za věrnost! Nyní jsi oficiálně „Nováčkem“! Blahopřeji a přeji ještě mnoho dalších editací a hlavně klid, rozvahu a dobrou náladu při rozšiřování obsahu české Wikipedie. S pozdravem --Doktory 14:45, 17. 6. 2008 (UTC) PS:Příliš učitelů češtiny tady nepotkávám, takže doufám, že vydržíš ;-).
Zdravím! Vrátil jsem do infoboxu původní fotku a fotku hrobu dal dolů. Podle mne to je tak mnohem lepší. Důvod: Na začátku článku by měla být nejlépe fotografie či obraz osobnosti. První obrázek v tomto ohledu vyhovuje IMHO mnohem lépe, navíc dávat do infoboxu hrob mi připadá jako hodně velká nouzovka. Koneckonců, pevně doufám, že v infoboxu nakonec skončí nějaká fotografie. Nicméně pokud máte námitky, můžeme to probrat a pokud mne přesvědčíte, nebo Vás podpoří další kolegové, může být v infoboxu hrob. Další ožnost je ve větším detailu vyfotit obraz na hrobě a ten dát do infoboxu (pokud to tedy projde přes naše strážce autorských práv... --Cinik 04:53, 25. 6. 2008 (UTC)
Souhlasím s Cinikem. Na začátku by měla být co nejlepší podobizna dotyčného. Rozhodně ale jistě na zmar nepřijde ani Tvá fotka. --Doktory 09:25, 25. 6. 2008 (UTC)
Čau, Ciniku, mohli bychom si tykat? Já jsem o tom taky trochu přemýšlel, a nechám to na plénu, co je lepší tam dát - na jednu stranu vím, že fotka hrobu na úvod není optimální a že by tam pokud možno měla být fotka osobnosti, na druhou stranu ta fotka té desky v Olomouci je jednak poměrně dost nevýznamná (nejvýznamnější je podle mě obecně 1. pořádná podobenka dotyčného, a pak 2. rodný dům, hrob nebo aspoň místo pokud možno NEJVÍC spjaté s životem dané osobnosti) a jednak je hrozná a přijde mi hodně provizorní a nedůstojná, dlouho mi pije krev. Roli při rozhodování hrálo i to, že ten náhrobek je jednak neklasický a zajímavý (a symbolický - otevřená kniha), jednak taky podobenku obsahuje, a to podle mě dokonce podařenější, než je ta olomoucká. Proto je to těžký rozhodnout, dejte si tam, co chcete (v dobrým slova smyslu), ale pokud tam bude ten/ta Olomouc, tak doufám, že tam co nejdřív někdo vloží nějakou rozumnější fotku... Nebo aspoň tu z toho náhrobku, jaks zmiňoval. --Jiří Janíček 11:07, 25. 6. 2008 (UTC)
Tykat si můžem, občas mi to připomínej, než si zvyknu. Takto: je provizorní, ale hrozná mi nepříjde. Podotýkám ale znovu, že výřez fotky z hrobu udělaný tak, aby tvořila většinu obrázku, nejspíše uspokojí nás oba. :-) --Cinik 19. 7. 2008, 20:02 (UTC)
Pokud teda nebude v rozporu s těmi autorskými právy, jaks naznačoval, že to hrozí, tak minimálně do doby, než bude lepší fotka, uspokojí. :)--Jiří Janíček 22. 7. 2008, 01:24 (UTC)
Děkuji Vám za první informace v článku Pneumatologie. Bohužel jeho rozsah nebo zpracování zatím nesplňuje požadavky na encyklopedické heslo. Pokuste se prosím text článku rozšířit alespoň do té míry, abychom jej mohli zařadit mezi články k rozšíření. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po sedmi dnech se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit. Děkuji za pochopení. --Vrba 10:41, 10. 7. 2008 (UTC)
Dobrý den, všiml jsem si, že jste přidal jeden ref do článku Bitva u Hattínu. Rozhodl jsem se, že článek zkusím celý přepracovat a ozrojovat do té míry, aby mohl být nominován na nejlepší. Referencí, kterou jste přidal, byla kniha, kterou nemám, ani jsem ji nikdy nečetl, chtěl bych Vás proto poprosit, zda byste se nemohl k článku vrátit (prozatím jeho přepracovávaná verze odpočívá na jedné mé podstránce) a referenci dal do citační šablony. Rovněž budete-li mít zájem se na článku podílet, budete jen vítán!:) S pozdravem له أكبرمساهماتالنقاش 12:14, 15. 7. 2008 (UTC)
Dobrý den, předem musím předeslat, že vzhledem k tomu, že jsme oba mladí kluci a už se nějakou dobu známe;), nota bene, když kouříš trávu a máš (podle Tvé stránky soudě) evidentně smysl pro humor, mě poněkud udivuje, že mi stále sveřepě vykáte. Ale co už:).
Knížka G. V. Šarochové (kolega [2] nám o ní dokonce udělal článek) je opravdu pěkná, doporučuji půjčit si a podívat se na to! První díl napsala sama ona, relativně mladá holka, druhý (vyšel taky v Pasece, ve stejném kabátě) napsali tři chlapi. Za nabídku spolupráce na bitvě u Hattínu děkuji, ale bohužel musím odmítnout: Jednak jsou o ní v té knížce jen dvě velmi krátké zmínky (první z nich zní: "V roce 1187 se rozhodl (Saladin, pozn. JJ) pro tažení do Palestiny, při němž 4. července 1187 svedl s křižáky hrůzostrašnou pouštní bitvu pod horou zvanou Hattínské rohy; v bitvě u Hattínu západní bojovníci byli rozprášeni a zmasakrováni, jeruzalémský král Guy z Lusignanu padl do zajetí. Poté Saladin vyvrátil(...)",) [[Gabriela V. Šarochová|ŠAROCHOVÁ, Gabriela V.]] České země v evropských dějinách. Díl první. Do roku 1492.. Praha; Litomyšl: Ladislav Horáček - Paseka, 2006. ISBN80-7185-791-2. S. 206. druhá už skoro nestojí za řeč ("tragédii u Hattínu však přežilo jen několik desítek jeho (Špitálního bratrstva sv. Jana Křtitele) členů" (s. 212)), jednak tím taky končí, co o této bitvě vím a také i to, co o ní chci ne snad vědět, ale zjišťovat.
Tu šablonu nevím, jestli mám dobře - dělám, co umím, ale myslím, že minimálně např. v případě Nového akademického slovníku cizích slov tady je výsledek jiný, než vídám a než je asi správně, ač jsem se snažil postupovat striktně podle manuálu; taky nevím, jak se dociluje těch malých indexů abcd.. v případě stejné citace(?). Dají se pak už vytvořené šablony někam uložit a pak nějak jednodušeji (nějakým kouzlem) vyvolat? (Např. pro Rejzkův etym. slovník nebo jiné často citované věci, ev. jen s možností změny stran, vydání...)?
Taky bych se chtěl zeptat, co s tím Godefroyem - můžu stránku tedy přemístit na Godefroy, nemáte nic proti? Ještě se chci podívat jako do silného pramene do velkých dějin ZKČ, ale ať už to tam bude jakkoli (ač věřím, že s tvrdým), tak vzhledem k mnou provedenému průzkumu bych to rozhodně na -y přehodil, následně upravil varianty v záhlaví. Jinak Gottfried je podle všeho opravdu varianta německá, taky se mi moc nelíbí, na druhou stranu upřímně se přiznám, že nevím, komu Lotrinsko tehdy patřilo a jak se tam mluvilo, takže možná ty "redirecty" v Univerzu a Diderotu mají své dobré opodstatnění...
A taky, můžu si práci průběžně někde ukládat, když o ni nechci přijít a ještě to není úplně na uložení do wiki (pokud nechci honit editcounter)? Jak to všichni děláte, někde mimo ("externí editor"?), nebo na tom pískovišti? Srdečné pozdravy, --Jiří Janíček 17. 7. 2008, 00:45 (UTC)
Ahoj. Na něco si dovolím odpovědět. Můžeš kouknout na močení, kde jsem upravil ty dvě citace. V té šabloně myslím stačí nechávat pouze řádky, které jsou vyplněné, nebo existuje předpoklad, že by vyplněny být mohly. Je tam i patrné, jak opakovat citaci. Citační šablony jsou jedny z těch, které se často opakovaně vkládají, a tak je mnozí uživatelé mají připravené ve svém monobooku. Můj vypadá takhle Wikipedista:Doktory/monobook.js. Každý si ho upravuje podle sebe. Tebe budou zajímat asi hlavně ty nejdelší řádky s citačními šablonami, já v nich mám to, co nejčastěji používám (druhy citací; řádky, které vyplňuji). Stačí, když si je zkopíruješ v tomhle formátu do svého monobooku (založíš si tím tu stránku) a obnovíš cache (refresh). V editačním okně pak budeš mít nahoře tlačítka pro vkládání šablon. Úpravy monobooku pak nejsou obtížné, když máš příklad, jak to má vypadat. --Doktory 19. 7. 2008, 19:32 (UTC)
Díky za odpověď, podívám se na to!--Jiří Janíček 22. 7. 2008, 01:24 (UTC)
Ahoj, předem musím předeslat, jakej jsem kus vola, téhle zprávy jsem si vůbec nevšiml, odpověď čtu až teď:((((
Kurzíva
Jestli je to nahoře nabídka k tykání, rád přijímám – jsem jinak zvyklý držet si od lidí okázalý odstup...:) Za tip na knihy děkuji, rád rozšířím své sbírky citačních knih (mám jenom čtyři, z toho je každá trochu jinak použitelná, proto je jen málokdy můžu použít na jedno konkrétní křižácké téma) Co se týče Godefroi/ye přoti samotnému přesunu nic moc nemám. Během své čtenářské kariéry knížek s touhle tématikou jsem vypozoroval, že Gottfried nebo Bohumír jsou už dost zastaralý (ryze německá či naopak tvrdošíjně česká forma svědčí tak o předminulém století a začátku minulého století) Godefroi je už novější, tak ta obvyklá forma užívaná autory Hrochovými (kteří napsali snad nejlepší české knížky o křižácích, ale aky je to záležitost 40 let stará) V poslední době je naopak trendem pojmenovávat tyhle historické postavy jejích originálními jmény (a tím nemyslím jenom Godefroi/ye) dost se v tom vyžívá Kovařík (2005) a musím přiznat že je mi s tím docela sympatický. Stránku klidně přesunu, není v tom problém, ale trochu mě leží v žaludku, že tvar Godefroi jsem psal dosud ve všech svých článcích a teď z toho bude redirect... S přáním krásného dne أنا الحقمساهماتالنقاش 16. 8. 2008, 11:29 (UTC)
Já jsem zas pro změnu neschopnej, protože odpovídám až teď, ač o téhle zprávě vím už dlouho. Měl jsem totiž v úmyslu jít do knihovny udělat velkou rešerši v nějakých význačných publikacích, hlavně v těch Velkých DZKČ, ale pořád jsem se k tomu nedostal... Pak bych i vydal mé konečné stanovisko - předběžně jsem pro přesunutí na Godefroy (jako jasný výsledek z informací od nás obou, přičemž ty Tebou uváděné práce neznám, ani jejich autory, ale takhle na první pohled mi to přijde jako spíš beletristický nebo beletrizující práce od (pro mě) neznámých autorů - mnohem větší váhu bych dával odborné literatuře (jako ty VDZKČ) a pak encyklopediím (viz v Diskuzi o Godefroyovi [[3]] ). Ale ještě provedu tu rešerši. Btw, dá se odkazovat na diskuzi nějak elegantněj? Myslím to šlo, ale už nevím jak...--Jiří Janíček 10. 9. 2008, 19:29 (UTC)
Tak jsem to nakonec přesunul, myslím, že to nakonec ničemu neuškodí. Musím trochu oponovat, nemyslím si, že by moje knížky byly nějaké beletrie, na mě tak aspoň nepůsobí. Myslím, že je to to nejlepší, co se dá o tomto tématu sehnat, pokud chci psát rozsáhlé články.
Jinak koukám, že trochu tápeš v prostředí wiki;) Na diskusi jde odkazovat, jako na každou jinou stránku na wiki, jenom se před to musí dát "diskuse": třeba Talk:Godefroy z Bouillonu. Na anglické příkazy to slyší také, já osobně je používám radši, je kratší a pohodlnější napsat User:Mercy, než Wikipedista:Mercy, pak taky když budeš operovat na nějaké jiné wikipedii, kde nebudeš znát znát tamní výrazy pro diskuse, šablony, jsou ty anglické velmi užitečné. Měj se hezky أنا الحقمساهماتالنقاش 14. 9. 2008, 12:30 (UTC)
Že se používá je jedna věc (i když já, žijící zatím většinu života v olomoucké arcidiecézi, jsem s ní zatím asi nepřišel moc do styku - je to pro mě nová a tím přínosná informace) - ale z té stránky, na kterou odkazujete, bohužel naprosto nevyplývá, jaký je význam tohoto označení (zkratky). Pokud to někde najdete a dozdrojujete, bude to vynikající. Zatím aspoň Cinik smazal ten podivný "překlad" (asi jste myslel funkční obdobu, ne překlad, ale i to by chtělo doložit).
S tím paterem mě pak napadlo, že asi narážíte na snad původně klášterní dichotomii patres x fratres, zkusím k tomu pak něco najít.
PS: Pokud byste se chtěl pod své příspěvky podepisovat, aby nevypadaly anonymně a každý hned viděl autora (s čímž se (nejen ve Wikipedii) defaultně počítá), stačí kliknout na políčko s takovým klikyhákem nad každým editačním oknem (sedmé zprava). Jo a reverendissimus se píšou dvě s (snad je to v latinských superlativech i pravidlem, minimálně je to časté), píšete to jedno asi systémově.--Jiří Janíček 16. 8. 2008, 12:31 (UTC)
kolego prosim Vas jeste k tomu programu, nainstaloval jsem si jej + CEP a kdyz dvojkliknu na nejake slovo vyskoci dialog: no matches found for:xxxxx (xxxx=me slovo. s tim, ze to mrvi ceskou diakritiku). Otazka je: jde to nejak nastavit aby to hledalo relevantni odkazy? Diky predem --Zacatecnik 9. 9. 2008, 22:32 (UTC)
Pokud to máte nastavené stejně jako já (který mám, myslím, alespoň v tomto defaultní nastavení), tak dvojklik na slovo v textu hledá daný výraz v Easton´s Bible Dictionary, který je v angličtině - tzn. česká slova to pochopitelně nenachází (pokud se náhodou formou nekryjí s českými, namátkou jsem klikl v českém textu na den a vyskočilo mi "a lair of wild beasts":). Čili dvojklikem hledání z anglického textu v anglickém slovníku (možná ho nemáte nainstalovaný, někde na theophilos.sk určitě bude ke stažení), hledání ve fulltextu se provádí přes tlačítko Hledání na horní liště (pak Vyhledávač (nebo CTRL+F) a pak už hledat, dejte pozor na bázi, ve které se hledá (menu dole v okně - několikrát se mi stalo, že jsem to v rychlosti nezkontroloval a pak se divil, jaktože dané slovo údajně v celé Bibli není, a ono to bylo tím, že se hledalo v King James Version :) --Jiří Janíček 10. 9. 2008, 08:45 (UTC)
Prosím vás, proč vytváříte tak nesmyslné redirecty? Kupříkladu Sv.Jiljí -> bez mezery za tečkou (chybně); Sv. jiljí -> malé písmeno (opět chyba), Kostel sv.Jiljí -> bez mezery za tečkou (chybně). Všechny tyto chybné redirecty již byly smazány. Když už je vytváříte, vytvářejte je správně, jinak akorát zaměstnáváte správce jejich mazáním. S pozdravem --Faigl.ladislav 15. 9. 2008, 16:07 (UTC)
Dělám to záměrně - nebyl jsem si jistý, jestli se mají vytvářet redirecty i z překlepů, ale jednak jsem něco takového v pravidlech četl (víte, co myslím, nebo to mám zkusit najít?), jednak mě ještě nikdo neupozornil, že se to dělat nemá. Právě jsem myslel na to, jestli to má víc pozitiv nebo negativ, ale říkám si (i kdyby to v tom pravidle nebylo), že pokud je místa na discích etc. relativně dost (nemluvě o to, že takový redirect asi skoro žádné místo nezabírá...), vytvoří-li se redirect z překlepu, kdy nemůže dojít k záměně s jiný názvem článku, uživatelům to jenom pomůže. Správce samozřejmě zaměstnávat zbytečně nechci - pokud mi předáváte názor komunity a ne vlastní, rád to samozřejmě přijmu.--Jiří Janíček 15. 9. 2008, 16:13 (UTC)
Redirecty z překlepů se skutečně nevytváří. Redirect má smysl, pakliže se použije například u latinského názvu živočicha, u hovorově používaného místopisného názvu (Václavák->Václavské náměstí), u vícero názvů pro jedno a totéž (První arabsko-izraelská válka, Palestinská válka, atp.). To že je dost místa na disku není argument. Redirect jako takový vážně mnoho nezabírá, ale pakliže by se vytvářely redirecty z překlepů u všeho, pak jejich počet exponenciálně vzroste a navíc budou také zbytečně zaplácávat poslední změny, které jsou užitečné z jiného důvodu. Není to pouze můj názor, i správce samotný se tím zabýval. S pozdravem --Faigl.ladislav 15. 9. 2008, 16:54 (UTC)
Ok, zatím beru, možná to ještě někdy vytáhnu pod lípu. PS: Kdo to je "správce samotný"? Správců je spousta, myslel jsem, že jste jedním z nich, když mi píšete, že je zaměstnávám.--Jiří Janíček 15. 9. 2008, 18:13 (UTC)
Tuším, že to byl Reaperman. Na to nemusím být správce, abych věděl že je zaměstnává mazání zbytečně vytvořených překlepových redirectů. S pozdravem --Faigl.ladislav 16. 9. 2008, 00:10 (UTC)
Pro toho, kdo by se chopil vytváření tohoto článku:
V Kroměříži, a tudíž pravděpodobně na piaristickém gymnáziu, protože státní státní bylo založeno až 1882 (AG 1854)) studovali z významných osobností (na co jsem zatím narazil) Beda Dudík[4] a klassický filolog František Lepař[5]. Mělo by tedy jít o piaristické, zdroj to ale není:) Časem to snad někde najdu, kdybyste mě někdo předešel (a doporučil zdroj), nebudu se zlobit..:)--Jiří Janíček 28. 9. 2008, 22:27 (UTC)
+František Sušil. Zapomněl jsem ale na existenci "německého gymnázia" před rokem 1882 (čímž se asi spíše myslí už jiné než piaristické, nebo ne??).
Zdravím, Sušila jsem vám tam dal, na Dudíka a Lepaře nemám zdroj. Rmc 10. 12. 2008, 21:43 (UTC)
Také Vás zdravím a děkuji za přidání. A z čeho čerpáte u toho Sušila? Nedá se to u těch dalších dvou vydedukovat jen na základě let studia v KM (kdyby tam bylo v té době jen jedno gymnázium (což nevím najisto))?--Jiří Janíček 11. 12. 2008, 09:21 (UTC)
Trochu jsem ti změnil typo článku (pokud s tím nesouhlasíš, klidně to vrať). Zasáhl bych i více, ale u některých věcí (např. ukázka) si nejsem jist, jak jsi to myslel a nechci to přebourávat za každou cenu k obrazu svému. zdraví--Gampe 26. 10. 2008, 19:10 (UTC)
Ahoj, Kočka (rozcestník) už existuje a Vaškové tam jsou taky. Spíš tedy přesunout na Kočka ten, což jak si správně uved bez správce nepude--Horst 28. 10. 2008, 01:34 (UTC)
Díky za upozornění, jak sis toho všimnul?:) Už jsem to teda částečně vyřešil sám (viz Wikipedista diskuse:Krvesaj), zbytek ev. čeká na správce.--Jiří Janíček 28. 10. 2008, 12:26 (UTC)
Není to dobrý nápad. Sice tím něco zamodříte, ale na Wikipedii jako celek to má neblahý dopad. Píšeme českou Wikipedii, odkazy uvnitř článku by měly být zas do české. Miraceti 28. 10. 2008, 12:39 (UTC)
Proč neblahý? Takže není "blahé" psát odkazy ani do jinojazyčných wiki, dokud český článek není, ani do částí českých článků, když o předmětu neexistuje samostatný článek, když jste mi obé smazal? Proč? Čtenář se snadněji dostane k více informacím, v čem spočívá ten neblahý vliv - myslíte, že wikipedistům se pak míň chce ty samostatné články vytvářet, nebo v čem je problém?--Jiří Janíček 28. 10. 2008, 12:52 (UTC)
Dovolte mi prosím zpestření této Vaší stránky dalším z vyznamenáních „Učeň“ za více než 1000 editací a 3 měsíce působení mezi námi. Obě hranice jste překonal. Dobrý den přeje --Zákupák 16. 11. 2008, 06:32 (UTC)
Kukám, že v článcích jen 780, ale tak asi se do toho počítá všechno, což hraje hodně v můj prospěch:) Takže pokud si to neužívám neoprávněně, tak díky! :) --Jiří Janíček 16. 11. 2008, 10:32 (UTC)
Nejste sám, kdo si není jistý, i někteří správci to nestudovali a vkládali jej dle své úvahy. Když kliknete na odkaz Učeň a dostanete se na seznam vyznamenaných, pak v jeho záhlaví jsou podmínky a to slovo celkových editací je tučně. Takže Vám opravdu plným právem ta placka náleží. --Zákupák 16. 11. 2008, 11:08 (UTC)
Ahoj! Google fight je hezká zábava, ale pro porovnávání četnosti je to k ničemu. Miraceti 26. 11. 2008, 17:42 (UTC)
Ahoj, já ale o ničem moc lepším nevím, co jinýho/lepšího je k dispozici? ČNK je vzhledem k výběru pramenů i s miliony slov taky často k ničemu, některý slova tam dokonce vůbec nejsou, ač by člověk čekal opak, apod.--Jiří Janíček 27. 11. 2008, 00:52 (UTC)
Biolib.cz je teda nějaký závazný server? Jakou váhu má pravidlo, že stránka má být na názvu, který budou lidé spíše hledat? (Což bysme se tady asi shodli, že to bude amarant, nebudou-li to biologove atp.), ne?--Jiří Janíček 27. 11. 2008, 00:58 (UTC)
musím se přiznat že amarant taky neznám (ačkoliv latinské jméno napovídá), zato „laskavec“ velmi dobře. to nic nemění na skutečnosti, že někdy považuji google za vhodný nástroj k orientačnímu zjišťování četnosti.--Vojtech.dostal 26. 1. 2009, 20:02 (UTC)
je "Featured article" - jeden z nejlepších článků. Divil bych se, kdyby si tam toho nevšimli, že lev žije taky v Indii. A je to tam. Mějte se fajn. --Vejvančický 4. 2. 2009, 22:47 (UTC)
Mne slo o graficke znazorneni uzemi, kde lev zije - o to, aby v clancich (en, de, cz) byla misto mapky [7] mapka (viz vpravo), The habitat of the Asiatic lion is very smallna kterou jsem nahodou narazil v clanku [8], protoze jsem mel pocit, ze v en a de clancich neni a ze by bylo zavadejici mit tam jen africkou mapku. Coz je sice pravda, ta mapka tam neni - v nemecke (druhe nejvetsi wikipedii, kde je to btw taky Nejlepsi clanek) dokonce bez nahrady (text nepocitam, slo o tu mapku). V angl. je, jak jsem si ted vsiml, pod tou mapkou Afriky i detail Indie, ale toho jsem si puvodne vubec nevsiml a myslim to clovek lehko prehledne, spis bych cekal, ze tam bude nejaky detail z te predchozi nebo zkratka neco jineho, protoze vypada jinak, je tam mnohem min zelene a jina zelena... Ale mozna jsme byl jen roztrzity.--Jiří Janíček 5. 2. 2009, 00:09 (UTC)
Pokud byl dotaz v poslednich zmenach myslen tak, jestli stranka nekdy nebyla smazana, tak nebyla. --Vrba 13. 2. 2009, 14:04 (UTC)
Diky. Udelal jsem asi redir jen z kruasanu a pak byl tak zamestnan dohledavanim zdroju pro obe vyslovnosti, nez druhy provedu, ze jsem uz na druhy redir zapomnel. Jinak, je prinejmensim v pripade jako je croissant, tzn. jedno z nejrozkolisanejsich slov v nynejsi cestine jak co do pravopisu, tak hlavne vyslovnosti, delani takovych rediru v poradku? Stejne jako jazykova informace do clanku a ne na wikcionar - to je moje presvedceni.--Jiří Janíček 13. 2. 2009, 14:09 (UTC)
Přeji pěkný den,
nerad obtěžuju, nicméně chtěl bych Vás poprosit, zda byste mohl vyjádřit svůj názor, ať už je jakýkoli, v tomto hlasování: Wikipedie:Hlasování/Úroveň nadpisů
s úctou --Decebalus 23. 2. 2009, 10:02 (UTC)
Ahoj, tak jsem jako první vlaštovku doplnil info o přesunu děkanského kostela +nějaké fotky. Ale ten článek bude chtít rozpracovat a rozšířit i v dalších částech, no je tam práce jako na kostele :-) Včera jsem to nestihnul - hrozně mě zdržel Père Lachaise. Já ale v první řadě musím dodělat ty obce. Toho "likvidátora města" jsem už kontaktoval. Dělal na to téma letos diplomku, takže by o tom mohl vědět mnohem víc. Uvidím, co odpoví. --Hadonos 27. 3. 2009, 10:15 (UTC)
Hoj, včera jsem to četl a perfektní, děkuju moc! Stihl jsem to přečíst a upravit tam pár jazykových drobností (drobným opomenutím se člověk v tak dlouhém a odborném textu těžko vyhne), ale už ne napsat sem. Jen úplně nechápu větu "Kolejiště bylo vzhledem k velké dopravní vzdálenosti dlouhé pouze 160 metrů.". Jinak osobně bych preferoval psát spíš takto zajímavá/závažná témata, jako přesun mosteckého děkanského kostela nebo ekologická likvidace severních Čech, před psaním pahýlů/článků o všech vesnicích libovolné oblasti, ale proti gustu...:) Měj se, --Jiří Janíček 30. 3. 2009, 13:40 (UTC)
Milý kolego,
moc se mi líbí, že se snažíte dělat z Wiki encyklopedii pro čtenáře a ne hračku pro wikipedisty. Přesto Vás chci upozornit, že Latinským rčením jste moc nepomohl. Citát je až moc dlouhý, ale protože nerad revertuju, nechal jsem ho tam.
Zato jste heslo dost necitlivě "rozvrtal" a nechal ve stavu, který nebudí důvěru. Mohu-li Vám poradit, needitujte "na ostro" rovnou v okénku (to je dobré jen na opravdu malé opravy), ale přeneste si text hesla (pomocí Ctrl - A, Ctrl - C, Ctrl - V) do souboru ve Wordu, editujte a až nakonec stejným způsobem přeneste do okénka. Hlavní výhody jsou v tom, že heslo nebude "rozvrtané", Vy můžete využít přece jen lepších možností editoru a historie stránky se neplní zbytečnými editacemi, což ocení hlídači a správci.
Pro zakládání článků používám "kostru" (http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:Sokoljan/Kostra), kterou si do prázdného souboru zkopíruju. Obsahuje to, co Vám na běžné klávesnici chybí, a nepopletete si v jakém pořadí se heslo píše. Kostru, která obsahuje i užitečné šablony atd., si samozřejmě upravíte podle svého.
Dobrý den, délka odpovídá přesně délce v de, je to delší než obvykle, to ano, myslíte, že už je to na škodu (když se podíváte, jak to vypadá v de)? Řečtina by sice v seznamu lat. frází být nemusela, to jsem si taky říkal, na druhou stranu, je-li dochovaný originál řecky a je-li jeho obsah trochu odlišný od latiny (což de znění naznačuje) a N. B. seznam řeckých frází tu nemáme, má to možná svůj smysl.
Jinak nechal jsem to "rozvrtaný" po krátké úvaze záměrně: Jak píšu ve shrnutí, zajímá mě, jestli tu máme podobné šablony, jako v de (Anker a Polytonisch pro tu řečtinu, viz [9]) - což nepředpokládám. Od ponechání v tomto stavu jsem si sliboval, že se buď dozvím o těch šablonách (kterým nerozumím a neumím je vytvářet a i blbě je hledám), nebo že se toho optimálně někdo chytí a inspiruje ho to k vytvoření podobných šablon. Srdečné pozdravy, --Jiří Janíček 29. 3. 2009, 16:55 (UTC)
Jinak popravdě řečeno, v tom, že píšete "Citát je až moc dlouhý, ale protože nerad revertuju, nechal jsem ho tam." a tím, že jste heslo zkrátil na minimum, soulad nevidím, asi jste už nechtěl čekat. A když už rýpu, tak ne že by to něčemu vadilo, ale proč jste považoval za vhodné upravit ten český překlad? Je to vpodstatě jedno, ta Vaše verze je mi taky povědomá, ale protože jsem to nechtěl psát z hlavy, dal jsem tam raději přesný citát z ČEPu (z bibleserver.com) a když se na to podívám, odpovídá i formálně ("morfologicky"; slovo za slovo) přesněji předloze (Sabbatum propter hominem factum est, et non homo propter sabbatum - Sobota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu.). Vaši kostru znám, děkuji za tip; dovolil jsem si ji už před delším časem jakožto wikimateriál zkopírovat nasvou podstránku. S pozdravem --Jiří Janíček 30. 3. 2009, 13:40 (UTC)
Alfabetu najdete pod editovacím okénkem, když kliknete na šipku vpravo vedle "Středoevropské jazyky...", rozbalí se Vám různé abecedy, až se doklikáte na řečtinu. Tu pak píšete klikáním na jednotlivá písmena. Jsou tam velká i malá i s akcenty, ale chybí tam spiritus asper (řecké "h").
Ještě jsem, Vám zůstal dlužen odpověď na dotaz, proč jsem zkrátil citát o sobotě. Jediný důvod byl, aby zněl aspoň trochu jako citát, tj. byl stručnější a pádnější, když už je trochu delší. Ale je to spíš věc citu či vkusu, rozhodně bych se o to nepřel.
Ahoj, dobrý den,
o rondokubismu mám v plánu něco napsat, jen teda netuším kdy. Jako typický architekt je uváděn Josef Gočár, jeho stavby znám, líbí se mi a zajímají mě, jen tedy ten čas není nafukovací.--frettie.net 30. 4. 2009, 08:56 (UTC)
Ahoj, Tvůj zájem mě těší, to, že článek není pořád na světě a že odepisuju až teď by mohlo vypadat jako dvě potvrzení toho, že toho času oba moc nemáme:) --Jiří Janíček 7. 6. 2009, 23:32 (UTC)
Ahoj, díky za pochvalu - to je vždy povzbudivé. Snažím se postupně doplnit všechny zaniklé obce, už jich zbývá v mém okrese jen pár. Už to mohlo dávno být, ale hrozně mě zdržel článek Le Marais. Proto taky odpovídám až teď. Tak teď se na to vrhnu a už to snad dodělám :-) Jinak co se zdrojů týče, uvádím hlavně ty, co jsou nejdostupnější a aspoň trochu relevantní. Na internetu stejně všichni opisují od všech, takže stačí uvést jen ten prvotní zdroj. U těch vesnic by pro mě nebyl problém nahrnout tam více literatury. Ale když tam budu psát knihy typu Heimatkunde des Schulbezirkes Brüx, vydáno 1907 nebo Adressbuch des politischen Bezirkes Brüx 1921, tak to bude sice hezké, ale odporuje to zásadě všeobecné ověřitelnosti. Nevím přesně, kde je to v té nápovědě, že zdroje, které si může ověřit jen hrstka zasvěcených se nepočítají. Nebo tak nějak to tam je. Knížka vydaná zdejším archivem a muzeem před osmi lety je přeci jen dostatečně věrohodná. Tak to já jen na vysvětlenou, proč mám jen 2-3 zdroje. Navíc spousta těch vesnic byly takové díry (co si budeme povídat), že o nich nikdy nikdo nic nenapsal, až na tu jednu knihu. Takže kdyby je nezbořili, tak o nich vlastně nebude existovat ani čárka. To je holt ta odvrácená tvář mosteckého místopisu :-) Zdravím a přeji hezký prodloužený víkend. --Hadonos 7. 5. 2009, 21:30 (UTC)
Jak už jsem ti psal na web, vzhledem ke kvalitě, jakou (minimálně některé) články píšeš, jsem svou větu o tom, že je škoda psát o všech obcích dané oblasti musel revidovat:). Pokud jsou v článku 2-3 jiné, dostupnější zdroje, tak je to určitě dostačující ažaž, ale kdyby tam neměl být (pro dané tvrzení) žádný, tak v takové situaci je myslím zdroj z jakéhokoli roku a jakékoli dostupnosti dobrý (lepší než nic). Navíc když na věc přijde, kdo má zájem, je schopen si obstarat např. pomocí MVS ledacos, příp. někam zajet... - zdroje ať jsou, kde jen to jde! :) --Jiří Janíček 7. 6. 2009, 23:32 (UTC)
Ahoj zakládám Portál:Kroměříž a chci tě jako rodáka přizvat k pomoci a k případným aktualizacím tohoto portálu. Byl bych vděčný za pomoc (připomínky, aktuality apd.). S pozdravem --Pernak1 6. 6. 2009, 17:27 (UTC)
Ahoj, díky moc za přizvání, jsem moc rád. Jsem ochoten kontrolovat a konzultovat, i fotit (ale zatím pořád jenom mobilem - i když i tak jsou z toho fotky IMHO docela k světu...:) ale psát články z Kroměřížska teď nijak extra nehodlám... Ale tak vždycky bude záležet na tom, o co by šlo. Pozn.: Mít například článek o Kroměříži v 16. století, jak to nějak je u Třebíče, by mi přišlo asi jako něco jako fetišismus... --Jiří Janíček 7. 6. 2009, 22:30 (UTC)
Díky za odpověď. Zatím se budu postupně snažit dát tomu nějakou tvář. (jak budu mít čas.) Když bude třeba tak klidně edituj. Já mám ještě nějakou databázi fotek z několika návštěv KM. Ale budu rád za nějaké fotky. Předem díky za případnou spolupráci. S pozdravem --Pernak1 8. 6. 2009, 18:04 (UTC)
Dobrý večer, všiml jsem si, že jste v článku o dalmatštině udělal odkaz na fiumštinu. Napíšete o ní něco? Je to benátské nářečí, nebo jiné? Čím je příznačné, používá třeba tvary typu "has tu"? Přiznávám se, že jsem se s ním nesetkal, ale zajímám se spíš o oblasti ležící jižněji a východněji.--Henriku 7. 6. 2009, 21:27 (UTC)
Dobrý večer, to jste mě silně přecenil:); mé znalosti této oblasti zhruba odpovídají té editaci, kterou jsem provedl. K fiumskému nářečí (dovolil jsem si analogicky k podobným případům vytvořit jednoslovný název fiumština - možná taky pod vlivem jiných wiki, nebo jsem to snad někde našel, ale to spíše ne) nevím zhola nic, víte-li něco, komunita bude ráda, když to napíšete. Zejména jsem ale zvědavý, jak to dopadne s tou dalmátštinou. A děkuji za upozornění na článek na hornolužické wiki, tak jsem přišel do kontaktu aspoň s trochou hornolužičtiny. --Jiří Janíček 7. 6. 2009, 22:30 (UTC)
Dobré jitro, já bych doporučoval ten odkaz odstranit, než se k něčemu dostaneme. Já mám sice z italských pramenů informaci, že to benátské nářečí je, ale italské prameny jsou vzhledem k tradiční politické rivalitě v této oblasti značně tendenční (viz italský článek o Istrorumunech). Pokud byste patřil k těm, kteří citují stránky Ethnologue, pozor na ně - už před třiceti lety jsem v Dolní Lužici nenašel člověka, který by se mnou mluvil dolnosrbsky, ale podle Ethnologua tím mluví 13 000 lidí (zato těch 15 000 Hornolužičanů podle mého odhadu uvádí velmi korektně).
K té "langa dalmatisun" - fámu vypustil na polské Wiki wikipedista Gdarin (snad mu nekomolím jméno, najdete ho v historii polského článku), ale když jsem se ho zeptal, nevěděl nic. V inkubátoru Wiki je pár článků v dalmatštině (dlm), napsal je jeden Rumun a přispěl jeden Řek, solidárně jsem tam taky něco připsal, ale nedělám si velké iluze, že se to pohne. Když si projdete menší Wikipedie, zjistíte, že jsou v podstatě mrtvé nebo že je uměle drží nad vodou cizinci.--Henriku 8. 6. 2009, 08:17 (UTC)
Dobré odpoledne, proč byste odkaz odstranil? Pro existenci odkazu je přece relevantní jen to, zda daná entita (nářečí, jazyk) existuje/někdy existovala, a ne, je-li to nářečí benátské či co. Spor může být o to, má-li se jmenovat fiumština, nebo fiumské nářečí (případně jinak). Nebo byste chtěl radši přesměrovávat jinam? Na rozdíl ode mně věci rozumíte, takže obsahově to nechám plně na Vás, ale systémově teď nerozumím tomu, proč by tam odkaz neměl být. Jinak můžu se Vás zeptat, jaké jazyky ovládáte? Mohl bych si na Vás případně (v případě potřeby) ohledně nich obrátit o radu? Pěkný den, --Jiří Janíček 8. 6. 2009, 12:46 (UTC)
Já bych se držel formy "fiumské nářečí". Chcete-li tam přidat odkaz, proč ne, ale já do svých článků odkaz obvykle přidávám jen v tom případě, že chci v blízké budoucnosti napsat článek na dané téma. Proto jsem se Vás ptal, jestli o tomhle nářečí budete psát. Připomínám, že tahle oblast je politicky velmi citlivá, i když z perspektivy Česka se to nezdá, a já bych nerad udělal nějakou botu. (Tak třeba o Istrorumunech nevíme, kolik jich je ani jestli ještě vůbec existují, protože Chorvatsko je neuznává jako menšinu. Zřejmě to vyplývá z toho, že Mussoliniho Itálie se pokoušela na kdysi jugoslávském území opírat i o ně, i když to vzhledem k jejich počtu působí komicky).
Obracet se na mě samozřejmě můžete, ale s tím, že někdy budete na odpověď muset čekat. Mám časově velmi náročné zaměstnání a tu a tam do některé Wikipedie přispěji spíš proto, abych relaxoval. Na české Wikipedii se vyskytuji spíš zřídka, mnohem užitečnější jsem jinde. Alespoň pasivně ovládám většinu románských jazyků (kromě některých rétorománských a furlanských nářečí) a jsem schopen Vám pomoci se v nich zorientovat, několika slovanskými a románskými jazyky mluvím, takže občas prostředkuji na některých Wp. mezi románským a slovanským světem. Nevím přesně, jaký je Váš obor, ale je dobré velmi opatrně si hlídat zdroje - já sám píšu své články o jazycích spíš na základě spolehlivých knih, které mám doma, a dalších informací z velmi spolehlivých zdrojů, doplněných případně zkušenostmi z terénu. Uvažuji o tom, že napíšu do pár Wikipedií článek o fantomech obcházejících různé Wikipedie, je to dost nebezpečný zjev, který znehodnocuje celý projekt. V rychlosti Vám uvedu příklad.
Asi přede dvěma měsíci se jakýsi Wikipedista píšící anglicky obrátil na Rumuny s dotazem, kde leží stát Pohlania, který našel kdesi na Wikipedii (myslím, že stránky neupřesnil). Odpověděl mu polský Wikipedista Remigiu, že jde o výmysl, který se vyskytl na arumunské Wikipedii (jak se tam tazatel dostal, netuším). Podíval jsem se tam - článek Pohlania Arumuni smazali, ale autor článku sám vytvořil kolem 2500 arumunských článků (tedy skoro celou jejich Wiki), z nichž asi 104 pořád ještě pojednává o Pohlanii. Tohle je velice frapantní případ, ale některé výmysly jsou mnohem věrohodnější, zvlášť když se opírají o informace z drahé anglofonní publikace, byť přístupné online.
Ještě něco - na Balkáně za Druhé světové války vytvořili Italové v severním Řecku samostatný stát Arumunů. Věděl jsem o tom od arumunských známých, ale nikde v literatuře jsem to nikdy nenašel, navíc jsem si myslel, že to bylo pod záštitou Němců. Tuhle jsem to našel na Wikipedii a ke svému údivu jsem zjistil, že existuje český článek. Autor mluvil o Arumunech jako o Aromanech, nevím, kde na to přišel. Kdo by hledal Arumuny, na tenhle článek prostě nenarazí. Nesprávný překlad taky dovede natropit paseku. Srdečně Vás zdravím, a když budete mít nějaký dotaz, napište (asi do diskuse na mou uživatelskou stranu).--Henriku 8. 6. 2009, 13:34 (UTC)
Je zde úzus, jehož jsem i já zastáncem, dělat linky ze slov, která by měla nebo mohla být hesly a třeba jimi jednou budou, ne nutně ze slov, k nimž autor osobně zamýšlí vytvořit články. Že je něco politicky háklivé - nu dobře, tak snad není problém napsat do článku jen fakta s informací, že jde o politicky či jinak citlivé téma, a to z těch a z těch důvodů (nejlépe jako vždy se zdroji). Myslím, že pokud by nějaká smyšlenka vešla v širší známost, tak o ní má být ve wiki také heslo, ovšem s tím, že tam bude uvedeno, že a proč to smyšlenka je. Pokud máte oprávněnou obavu, že furlandské nářečí je výmysl, tak samozřejmě můžete onen link odstranit, já jsem tam informaci o existence onoho nářečí nepřidával, jak je vidět z mé editace, jen jsem z toho vytvořil link. Na druhou stranu, je-li to výmysl, tak si osobně myslím, že o tom článek spíše nevznikne než vznikne. Informace o fantomech wikipedií by mohly být přínosné, i když pochybuji o tom, že by jejich místo bylo ve jmenném prostoru (článcích) - spíše IMHO "Pod lipami". Za vstřícnost děkuji. Co myslíte tou drahou angl. publikací, ethnologue? Já ani nevím, že je to publikace, a ještě drahá. Umím jen česky a jakžtakž německy, anglicky, slovensky, základy ruštiny, z pár dalších jazyků znám jen nějaké drobty. --Jiří Janíček 8. 6. 2009, 20:16 (UTC)
Jsem v hrozném presu, omluvám se: jde o fiumské nářečí, ne furlanské, ale to byl překlep. Je jedno, jak tomu budeme říkat, když říkáme hanáčtina, bulačtina (chodština), můžeme říkat i fiumština. Ovšem v románském světě dochází k jevu, který u slovanských jazyků nemá obdoby - třeba španělština nebo francouzština se začínají rozbíjet na menší jazykové útvary (asturština, gallo), nevím, jestli "fiumština" by v daném kontextu nenaznačovala podobnou tendenci. Ale je to konec konců jedno, jde o náš úzus, ne jejich.
Ethnologue je publikace, my máme běžně přístup k údajům (nevím, jestli ke všem) online, ale jsou tam chyby, stěžovali si na to kolegové z více Wp. Někdy ale uveřejňují pravdivé údaje, které jinde nenajdete. Na jedné menší wp. si stěžovali, že Eth. uvádí údaje ze sčítání lidu provedeného před dvaceti lety (a také to asi uvádí v pramenech).
Pokud jde o ty výmysly, na některých wp. existují články věnované fiktivním zemím, jazykům apod. Jde ovšem o věci, které jsou prezentovány jako fikce nebo myšlenkový experiment. Sdílím Vaše rozpaky, jestli téma Pohlania patří mezi články, nebo pod lípu, ale protože Wikipedie pojednává o všem, dokonce i o sobě samé, vyloučeno to není. Je to věc klidné úvahy a konsensu.
Pokud jde o politickou citlivost některých témat spojených s Dalmácií, Istrií atd., jde mi jen o to, abychom se vyhnuli nešťastným formulacím. Politika jednotlivých Wp. je různá - na některých byla odstraněna informace, že rumunština (přejmenovaná na moldavštinu) byla v SSSR z politických důvodů přepisována azbukou. To odstranění mi připadá nemístné. Možná ta formulace nebyla přesná, ale podstatu věci plně vystihovala. Souhlasím s Vámi, že se nemáme politicky citlivým oblastem vyhýbat, ale opatrně bych vážil formulace. Opakuji, že já jsem se s tím fiumským nářečím setkal právě jen v souvislosti s dalmatštinou, takže nemám potuchy, co to vlastně je. Kdyby něco, ozvěte se. Srdečně--Henriku 9. 6. 2009, 09:29 (UTC)
Přesně tak jsem postupoval, když hanáčtina, tak teoreticky i fiumština, máte pravdu. Je pravda, že v té online verzi Ethnologue mě taky onehdy překvapilo, že tam byly poměrně staré údaje o počtu mluvčích myslím u polštiny nebo češtiny - nevím, jestli v té placené (tištěné) verzi jsou aktualizované, možná. Souhlasím taky s tím, že v některých případech by měly být o různých fámách, možná i o jejich šiřitelích i články, jakožto všem dostupná varovná informace (protože jinde než ve jmenném prostoru většina uživatelů nevyhledává a osobně si myslím, že vyhledavače jiné části wikipedie tak nezohledňují). Pěkný den, --Jiří Janíček 9. 6. 2009, 11:40 (UTC)
Myslím, že si plně rozumíme. Kdybyste něco potřeboval, ozvěte se. Pokud jde o ty odkazy v článcích, asi je to věc úzu - Vaše domovská Wikipedie je česká (čeština - přes 10 milionů mluvčích), moje hornolužická (hsb - přes 10 tisíc v srbštině gramotných mluvčích), takže je evidentní, že o fiumštině tam sotva někdo něco napíše. Respektuji konvence každé Wp.--Henriku 9. 6. 2009, 12:25 (UTC)
Jistě, to je maličkost. Tuto informaci najdete v SSJČ, SSČ a ASCS (souborně v databázi DEBDict), heslo ze SSJČ přikládám. Jistě, jsou to slovníky jazykové-výkladové, neodborné, měly by ale zachycovat realitu (mluveného nebo psaného) jazyka.
šafrán
-u m. (6. j. -u) (z lat. driv. arab.)
1. nízká, časně zjara kvetoucí rostlina s bílými, žlutými n. fialovými květy; krokus (zahr.), bot. rod Crocus: š. jarní; š. setý
2. červenožluté sušené blizny šafránu setého, užívané k barvení pokrmů a jako koření: nudle š-em obarvené (Hol.); šetřit s něčím :jako se š-em velmi; --> expr. zdrob. k 1 *šafránek, -nku m. (Lang.); --- šafránový příd.: š-é květy; š-á žluť; š-é vlasy (Čech) :ryšavé; --> přísl. šafránově: š. žlutý; š. červený
S pozdravem --Jiří Janíček 6. 10. 2009, 23:28 (UTC)
Díky. Z vaší informace vyplývá že šafrán(rostlina) je krokus (zahr.), bot. rod Crocus.
To není co jsem chtěl. Pokud jste vycházel ze zmiňovaných zdrojů, byť z botanického hlediska neodborných je všechno ok. Tedy bylo by. Nenašel jsem jedinou zprávu šafrán setý = krokus setý. Ani v textu , který uvádíte. Jinak jsem vygoogloval jen jednu zprávu v lidovkách, která by informaci šafrán setý = česky:krokus setý, nebo krokus, potvrzovala. A to je mi málo. V českém názvosloví rostlin je rozkošný chaos, ale pokouším se do něj nevnášet zmatek chybami, které by po mně jiní opsali.
Šafrán setý je celkem málo pěstovaný na okrasu a krokus se říká pěstovaným okrasným druhům. Stále mám pocit, že zmiňovaná informace se vztahuje právě jen na rod Crocus a okrasné druhy rodu Crocus, ne na šafrán setý. Ale že to někde může být použito, používáno jako slangový výraz by bylo určitě akceptovatelné. I z Vámi uvedeného příspěvku vyplývá, že šafrán (rod) = krokus, ne však šafrán setý = krokus setý. Nikdy. Zkuste popřemýšlet jestli tahle informace zapadá do Vašeho světa. Je to opravdu drobnost, nechci Vás více zatěžovat , je to sice drobnost, ale pokud mám o něčem pochybnosti, hledám více informací. Nebudu Vás už zatěžovat, budu Vás informovat a najdeme určitě nějaký společný závěr. Zkusím přenést přes srdcem, že mám jako zahradník používat zahradnický slang, přestože se v zahradničině nepoužívá slang, ale latina a původní (často anglické) názvy kultivarů. Při množství druhů by jinak vznikl chaos. Nevím , že by zahradníci vymýšleli slangové výrazy pro rostliny. Možná tak ještě prodavači, kvůli odbytu. --I.Sáček, senior 7. 10. 2009, 08:08 (UTC)
Předchozí příspěvek Vás neměl podráždit, nebo napadat. Nenašel jsem zatím nic co by napovídalo šafrán setý = krokus. Ani ve starých publikacích. Nicméně jsem šel z bezradnosti znovu na net a našel informaci, že „rostlina se někdy nazývá "podzimní krokus"“ Snad budete souhlasit, když informaci uvedeme takto s upozorněním na záměnu s ocůnem. (Sám stále předpokládám, že název krokus, krokusy, pokud je mezi řečí použitý pro šafrán setý , je spíše odkazem na latinský název, než českým pojmenováním.) Souhlasíte s touto úpravou ? Pokud ne, už to nechám jak to je, protože ve wikipedii nacházím větší problémy, než je tohle. Pokud ano, odpovězte, upravím to. Díky a přeji hezký den.--I.Sáček, senior 7. 10. 2009, 09:12 (UTC)
Už jsem našel na netu, na darius, že jste měl pravdu, používá se to a dokonce i jako krokus setý. Tak jo, upravím to. Díky. Hezký den .
Dobrý den,
já zahradnictví rozumím skutečně "jak koza náklaďáku", jak zpívá Nohavica, takže smělě upravujte, jak uznáte za vhodné. Moje editace, nakonec tedy možná přecejen správná (ale nespoléhejme na ten web příliš rychle, reálná kniha by byla lepší!), vycházela, jak se ukázalo, z omylu, přehládl jsem se a v těch heslech z DEBDictu skutečně není napsáno, že krokus = š. setý, ale že krokus = šafrán. Vaše počínání, kterému jde o zjištění pravdy a které se nebojí zpochybňovat věci, které se mu nezdají, hodnotím kladně. Předpokládanější by bylo, kdyby se krokus používalo obecně jako šafrán, což SSJČ, PSJČ i SSČ takto uvádějí i v hesle "krokus":
krokus
-su m. (6. j. -u, -e) (z lat. driv. řec. driv. semit.) zahr. šafrán (bot.); krokusový příd.: k. květ, (SSJČ),
i když je možné, že tak někdo říká i š. setému, proč ne...
Slang je označení pro hovorovou odbornou mluvu nějaké zájmové nebo profesní skupiny, věřím, že existuje i zahradnický, ale možná to slovo nebylo nejvhodnější. Podívám se do SSJČ, až se mi dostane do ruky tištěné vydání, jak tu zkratku vysvětluje, ale obávám se, že tam bude jen "zahr. - zahradnický", což je situace, ve které jsem byl teď, kdy mě lepší slovo nenapadlo. Chtěl jsem Vás vyzvat a požádat, ať v případě nejasností napíšete do Poradny ÚJČ (ÚJČ dané slovníky vydal), možná to ale už nepovažujete za nezbytné. Se srdečným pozdravem --Jiří Janíček 7. 10. 2009, 23:12 (UTC)
Zahradnický slang existuje. Naprosto máte opravdu. Ale pro rostliny, jako jejich názvy se v zahradnictví opravdu používají latinská jména. Byl jsem svědkem, že se dvě skupiny zaměstnanců hádali a rozlišovali jedince stejné rostliny jako dva druhy - Monstera deliciosa a Philodendron pertusum. Byli to normální vyučenci, nebo středoškoláci. To proto, že ve stejném skleníku množili dalších pět druhů rodu Philodendron (erubescens, scandens...apod). Tím nechci říct ,že ve vyjímečném případě používají české jméno, nebo lidové jméno. Nesetkal jsem se s tím ale. Mimochodem obě dvě latinská jména jsou synonyma a hádka přerostla ve spor, které z nich je správnější název a které synonymum. Takoví obyčejní jézéďáci,víte.
Co se týká nejistoty, myslím, že Darius je obecně považovaný za solidní zdroj, ale díky za odkaz na poradnu, bude zajímavé zda informace z Darius potvrdí. Já žádnou knížku, kde by tak podrobně byly lidové názvy nemám a průkazku do univerzitní knihovny mám propadlou. Takže zkusíme Váš odkaz. --I.Sáček, senior 9. 10. 2009, 10:52 (UTC)
No ono se nadpis toho webu shoduje s názvem jedné knížky, takže předpokládám, že půjde o totéž (nevím, zda je obsah na webu legálně, každopádně by bylo podle mě lepší podivat se do knihy a příp. citovat odtamtud, pokud to člověka zajímá). Já si pořád představuji, že pokud se nebudou bavit o pěti nebo dvou rostlinách, které nemají (zažité) české ekvivalenty, ale třeba budou rozlišovat macešku a šafrán, tak klidně řeknou i krokus - opravdu myslíte, že se budou striktně držet latinských názvů? A že je budou vůbec umět, pokud existují běžné české ekvivalenty? Nemůže se to taky individuálně lišit? Ale to jen na okraj, jsem v oblasti amateur. Dejte prosím vědět, co odpoví Poradna. Pak se dají odborné oborové datazy klást taky Vesmíru. Díky Bohu za tyto služby! Pěkný den, --Jiří Janíček 9. 10. 2009, 14:22 (UTC)
V ÚJČ je docela problém něco zjistit, mají v budoucnosti problém s financováním a to je letos jejich hlavní téma. Je to celkově dost nepřehledný web. Nenašel jsem na koho a jak se obrátit, jen chaos. Dotaz jsem poslal na Vesmír, jak jste navrhl, ale už bych to asi opravdu nechal jak to je, pokud odpověď nepřijde. Pozitivní zprávou pro Vás je, že jste měl opět pravdu. Už zase. Používají se totiž v zahradnictví české názvy a slang pro rostliny - do zahradnictví totiž patří i ovocnářství a zelinářství. A zelináři nesklízejí nadzemní části Brassica oleracea varieta capitata forma alba "Kodaňské tržní rané", ale sklízí kél. Jde jim to určitě rychleji. Budu si na Vás muset dát pozor. Nebaví mě pořád Vám dávat za pravdu;)).--I.Sáček, senior 11. 10. 2009, 12:33 (UTC)
Adresa do Poradny ÚJČ je poradna@ujc.cas.cz. Jako všichni se oprávněně ozývají proti kontroverzní snaze o změnu financování AV, ale myslím, že zatím fungují, jakkoli si taky myslím, že k "otázce krokus" nejspíš nebudou mít co říct, je to spíš opravdu do toho Vesmíru. Jinak pořád mi podsouváte, že mám pravdu, ale já si to nemyslím: poprvé jsem jednal v omylu a teď nám zase nepomůže, že do zahradictví se počítá i ovocnářství a zelinářství, protože to jsou oblasti, které se s šafránem přece míjejí(!) (a nám šlo o šafrán), krom toho pořád trvá moje krajní nedůvěra k výlučnému používání lat. názvů v hovoru, a to u pracovníků na všech myslitelných úrovních:). Vše dobré, --Jiří Janíček 11. 10. 2009, 16:49 (UTC)
Tak zatím uvidíme, co pan Sádlo z Vesmíru odpoví. K otázce financování můžu říct, že jsem před lety vzdal snahu hledat v rozhodnutí politiků něco jiného než politiku, zájmy cechů a sdružení. ÚJČ ale peníze dostane a to přesně tolik, kolik si vydupe vedení. To platilo o všech institucích vždycky. Ale to jsme jinde. V otázce používání slangu v názvech v zahradnictví (květinářství , sadovnictví) Vás asi nepřesvědčím. Budete si to muset ověřit. Snad se setkáte s místně zkomonělými , nebo chybnými latinskými názvy, ale to je tak všechno.Pro zajímavost jsem hodil na google zahradnictví a klikl na tři odkazy. [10][11][12]. Všimněte si že všude jsou latinské názvy jako první. Ostatně víte co je honzík, čili bouloň, převislý lilek, nebo molice(rostlina) ? Já fakt ne a to dělám skoro dvacet let v oboru. Ty české názvy jsou prostě čistě pro laického zákazníka, jsou li v nabídce. Teď jsem psal do wikipedie tlustoblizník, židoviník a vonokvětku, předtím vonivku, plotovník a židelník. Jen tak pro zajímavost , narazil jsem na wikipedii na dalšího zahradníka. Typické bylo, že naříkal, že se tu řadí rostliny podle chaotických českých názvů. (Stálo by zato přesvědčit wikipedisty, aby se podle latinských názvů předělaly všechny rostliny, protože by pak byla česká wikipedie také více kompatibilní s ostatními, kdyby české názvy byly jako redirekt, dodávám já.) Ale nebudu do Vás už klavírovat, pokud jsem Vás nepřesvědčil doteď, je to marné. Přeji hezké pondělí.--I.Sáček, senior 11. 10. 2009, 21:18 (UTC)
Text dotazu do Vesmír :
Dobrý den.Při psaní wikipedie vznikla otázka, zda ustálený český název krokus pro rod
rostlin šafrán (latinsky Crocus) lze použít na šafrán setý, protože je
názor, že šafrán setý (druh rostlin ) není označován jako krokus setý - na
rozdíl od ostatních druhů. Názor že lze potvrdit existenci spojení krokus
setý pochází pouze z jediného zdroje. Tento dotaz sice není čtenářsky
atraktivní, ale trochu pomůže čtenářům wikipedie. Rád bych se zeptal
botanika na tuto otázku z oblasti jazykovědy , neradi bychom přispívali do
chaosu českých synonym . Velice děkuji.
Odpověď z Vesmíru
Dobrý večer,
můj skromný návrh zní: z rodu Crocus říkejme těm okrasným krokusy (ale
klidně i šafrány, i to se někdy užívá, zejména pro náš šafrán Heufelův).
Obojí je v pohodě, jak kdo chce, máme na vybranou. A tomu užitnému druhu
říkejme šafrán, případně celým jménem šafrán setý. Barva přece musí zůstat
šafránově žlutá. A krokus setý samosebou ne, to je jako ta herečka Libuše
Krokousková-Setá.
Zdůvodnění.
Za prvé. Český jména názvy mohou mít synonyma, žádné "jedině správné" nemá
smysl prosazovat. A taky nemá smysl chtít,aby české jméno kopírovalo latinu
(museli bychom pak Allium cepa říkat "česnek cibule", obludnost naprostá,
žejo, z hokynářství by nás vedli rovnou do Bohnic. Taky lilek brambor, ze
zvířátek vlk pes, fuj). V cizích jazycích je to většinou taky tak
nejednotně. Chaos synonym je v této věci v pořádku.
Za druhé. To samý je např. v rodě Ficus. Fíkovník je to ze Středomoří, co
rodí fíky jež pak žerem a Eva s Adamem z toho listí měli biblické spoďáry,
než je kvůli tomu arch. Gabriel. vykop. A pak ty tropické a okrasné, to
jsou pro nás fíkusy, ale napsat "tropické fíkovníky (Ficus)" občas taky jde.
A zbývá starší oficiální jméno r. Ficus, totiž smokvoň, ale to šustí
papírem, styděl bych se to vyslovit, aby to nevypadalo spíš jako něco z
anatomie ( ...spolu až do rána, až jí z toho otekla smokvoň. To jsem
zvědavej, jesti tohle pověsíte na web, chichi).
Napište mi prosím, jestli s touto interpretací souhla nebo ne. Děkuju..
Sádlo
Panu Sádlovi jsem ještě neodepsal, ale zatím jsem na stránce Šafrán setý upravil vše tak aby jsme tuto nekompromisní při mohli uzavřít. Snad budou všichni pro.--I.Sáček, senior 12. 10. 2009, 22:24 (UTC)
Toto Vám opravdu napsal jako odpověď z Vesmíru RNDr. Sádlo?? Pokud ano, tak mě ta forma trochu konsternuje. Jinak musím říct, že jsme se šafránu (v příkrém rozporu s jeho jinak skromným používáním) věnovali nadmíru; už ho nechám plavat. --Jiří Janíček 13. 10. 2009, 23:01 (UTC)
Jednak je pro mě hlavní , že řekl jasně názor, který potvrzuje i praxe a na více příkladech ukázal obdobné situace. Mě nekonsternuje, odpovídá lidsky, zábavně, přidává do poučující suchařiny šťávu. Vesmír je časopis, lidi ho musí číst, pokud bude přispívat pan botanik Sádlo, budou mít co číst a budou jej pravděpodobně chtít číst. Jejich zájem o vědu poroste. Wikipedie není časopis, není psaná jako časopis a nedá se číst jako časopis (to je opak tvrzení některých wikipedistů - viz Pod lípou). Poutavě a zajímavě by mohly být psané aspoň wikizprávy,ale to ne. Zcela ve stylu wikipedie se tam preferuje kompilace jiných zpráv. Dovedu si představit jak bude vypadat wikiverze wikienzinu pro děti, která taky vzniká na cizích wikipediích. Chápu že z wikipedie jste zvyklý na definice a technicky podané informace (i méně šťavnatě podané informace by tady v textech působily vlnobití). Pan Sádlo je i podle jiných projevů svérázný člověk, odpověděl mile a viditelně v dobrém rozmaru. Je to odborník, specialista na botaniku, jeho dopis působí vesele a přátelsky a přitom je přesná a validní. Není rozhodující, že nakonec přesně potvrdil co jsem na začátku říkal, ale to ani pro Vás ne. To je jedno pozitivum . Cením si Vašeho klidu po celou dobu diskuse a to že jste schopen bez emocí hájit a svůj názor a hledat pravdu , nebo aspoň nějaké společné řešení je další velká kvalita. Rád s Vámi podiskutuji podobně na jakékoliv další téma. Vaše odpovědi totiž není - je to tak a tak to tady bude, fertig. Fašizoidních minidiktátorů má svět plné pytle a je snadné do takové pozice zabřednout, nebo být zabřednut. Jinak , myslím že přít se o nepodstatnosti je je ve vědeckých oborech (a rodině ) časté . Berte takové diskuse více jako druh sociálního kontaktu, vývoje vztahů a tedy ne jako ztracený čas. Díky za spolupráci a přeji hezký den. --I.Sáček, senior 15. 10. 2009, 07:16 (UTC).
Ahoj, pokud budeš i nadále psát o japonských tématech, prosím zkus se podívat do nějaké knihy o Japonsku (např. Vějíř a meč nebo Dějiny Japonska z edice dějin států atd.), kde jsou správné přepisy japonštiny do češtiny. Při troše snahy se lze s přepisy srovnat jen s pomocí netu a třeba Wikipedista:Pazuzu/Poznámky k českému přepisu japonštiny. Jinak jsou ty stránky bohužel na šablonu upravit. Měj se, --Podzemnik 11. 10. 2009, 16:17 (UTC)
Ahoj, závazně jsou ty transkribční pravidla v akademické verzi PČP, ale nechce se mi to hledat a študovat, japonskýma věcma se dál zabývat nehodlám. Doufám, že to někdo, kdo to má v krvi a tím pádem mu to dá menší práci, opraví, je-li třeba. Obsah tam je a to je hlavní, formální úpravy jsou na druhém místě (kór v takovýchto (exotických) případech, v rámci češtiny je to něco jiného). Proti vložení šablony Upravit nic nemám, naopak (měl bych?): Beru to tak, že doufám v určité rozvržení práce: Já jsem přispěl obsahem, někdo snad doladí formu. Je to legitimní? --Jiří Janíček 11. 10. 2009, 16:25 (UTC)
Jo, v pohodě, já to nemyslel jako výtku, jen jsem Tě chtěl navést, kde by bylo nejlepší začít;-) --Podzemnik 11. 10. 2009, 16:34 (UTC)
Tak to jo, díky :) --Jiří Janíček 11. 10. 2009, 16:49 (UTC)
Srdečně zdravím. Na WP:Zajímavosti/Návrhy je návrh na uvedení údaje z hesla megasbor, proti kterému jsem vznesl určité námitky. Zároveň bych chtěl poprosit, zda by bylo možné tyto námitky nějakým způsobem vyřešit, protože heslo jako takové zajímavé je a bylo by vhodné na něj na hlavní straně odkázat. Velmi Vám děkuji za pochopení.
Pokud byste věděl i o nějakých dalších zajímavostech z dobře zdrojovaných hesel (ať už Vašich nebo jiných autorů), budu Vám velmi vděčen, pokud je rovněž navrhnete, kvalitních návrhů se v současné době poněkud nedostává. Mrkněte též na návrh nových pravidel pro uvádění hesel v sekci zajímavosti.
Ještě jednou Vám velmi děkuji. Jan.Kamenicek 12. 12. 2009, 11:36 (UTC)
Ahoj, jsme oba studenti, předpokládám, že si můžeme tykat. Ten ref jsem převzal z en. Skutečně ten údaj přímo v něm není, když ale člověk vybere jedno z kritérií a klikne ještě jednou na databázi, tak se nahoře objeví (2. 1. 10) "1382 Churches fit this category." - mám proto refovat až tam? Lepší ref by byl lepší, vím, ale nemám. [13]. Výraz "megakostel" se nachází ve dvou z tří externích článků. Nejdřív jsem tak článek pojmenoval, ale pak jsem byl informován, a dal jsem tomu názoru za pravdu, že protestantskému smýšlení je vlastní skutečně mnohem spíše slovo sbor než kostel, mj. proto, že je tím kladem důraz na živé společenství, přeneseně se tak může označovat i stavba, i když minimálně v tomto významu věřím, že je možné, že použijí i slovo megakostel. Myslím, že v (v Česku dostupných) knihách megakostely asi (ještě) nenajdeme, nejdřív jsem si myslel, že je to nějaká legrace, takové nemístné slovo, pak jsem byl překvapen, že to skutečně existuje jako seriosní entita a že definitorním rysem je počet návštěvníků bohoslužeb, ne velikost budovy (protože první asociace Čecha podle mě je, že je to asi nějaké nespisovné označení pro obrovskou stavbu, případně snad prostě nějaký suprkostel v řeči mladých) a chtěl jsem to dát jako zajímavost k lepšímu. Článek asi moc vylepšit neumím, nevím jak a odkud. --Jiří Janíček 2. 1. 2010, 21:41 (UTC)
Díky za vysvětlení, myslím, že ten zdroj je dobrý, jenom jsem to v něm nedokázal najít. Ten ref jsem s dovolením tedy upřesnil.
Proti tykání nic nemám, i když student už hodně dlouho nejsem :-) Tou fotkou se nenech zmást, to jsem jenom tak blbnul v Oxfordu, jako že se dobývám dovnitř a oni mě nechtějí pustit ;-) A taky se nesmíš urazit, když třeba za dva týdny zapomenu, a začnu znovu vykat :-))
Myslím tedy, že heslo může být do Zajímavostí zařazeno, samotná zajímavost i většina ostatních údajů (byť ne všechny) jsou ozdrojované dobře. Pokud bys věděl ještě o něčem, určitě to nezapomeň taky navrhnout. Moc díky. Jan.Kamenicek 2. 1. 2010, 22:16 (UTC)
Já jsem se před odesláním příspěvku výjimečně nepřesvědčil, jestli někde uvádíš, že jsi student (obvykle se o všem ještě přesvědčím, i jestli je jedna a jedna dvě), a ejhle, ukázalo se, že jsem si udělal takovou zkratku jen na základě toho dobývání budovy s latinským nápisem nade dveřmi, studenti jsou jiní... :-). Čili za ten lapsus se omlouvám, snad je to tedy i tak v pořádku. Když mi budeš zas wikat, tak to skousnu :-). Kdybych někde něco našel, tak určitě přidám, to dělám docela automaticky všude možně (bohužel někdy i na úkor důležitějších věcí v životě). Zdravím, --Jiří Janíček 2. 1. 2010, 23:17 (UTC)
Koukám, že oni jsou studentem pedagogiky. A už slyšeli o Wikiverzitě?--Juan de Vojníkov 2. 1. 2010, 16:19 (UTC)
Čau. Kdysi jsem tam zabrousil, ale buď jsem nepochopil systém, nebo mě tam nic nezaujalo, nebo obojí. Máš nějaký konkrétní tipy? Proč by ten projekt měl být zajímavý zrovna pro studenty pedagogických fakult (obor pedagogika jako takový, zaplať Pámbů, nestuduju). --Jiří Janíček 2. 1. 2010, 21:21 (UTC)
Abych se přiznal, tak to byla zkouška jestli mi budeš onikat. Myslím, že jinak jsme se v tomto ohledu už o Wikiverzitě bavili. Tak promiň za to včerejší vyrušení.--Juan de Vojníkov 3. 1. 2010, 10:07 (UTC)
Musím říct, že ti to nevěřím, protože takovou věc by duševně zdravý člověk podle mě neudělal. Podle mě se vymlouváš, abys mi nemusel nic zdlouhavě psát o Wikiverzitě. Jinak co bys byl radši, kdybych udělal, onikal, vykal, tykal nebo onkal? --Jiří Janíček 5. 1. 2010, 20:26 (UTC)
Teď mne napadá, že by to tam jen tak viset nemělo, protože takhle přeplácnuto u toho schází informace o autorech, takže tam prosím dejte obratem šablonu {{smazat}} a on to někdo smaže. Díky za pochopení. --Tchoř 26. 1. 2010, 00:33 (UTC)
Ahoj. Můžu se zeptat na souvislost mezi šestidenní a sedmidenní válkou? Nějak mi uniká. --Faigl.ladislavslovačiny 3. 2. 2010, 01:18 (UTC)
Ahoj, velmi správně: Není mezi nimi souvislost (proto jsem ji taky nedal do Souvisejících článků), ale ten název, jak snad uznáš, je velmi podobný (je dokonce jak strukturálně, tak obsahově podobný, a to extrémně, v číslovkách je dokonce nejmenší možný číselně celý (tedy očekávatelný) rozdíl (jedna)). Kdo se v historii neorientuje tak dobře, může si obě války snadno splést (která byla šesti- a která sedmidenní) - jako např. dnes já. Proto myslím, že ty odkazy jsou prospěšné. Rozhodně neškodí a jak jsem popsal výše, souvislost neimplikují, šablona Možná hledáte se přece používá právě pro upozornění na podobné názvy s často úplně jiným významem. --Jiří Janíček 3. 2. 2010, 01:35 (UTC)
Srdečně zdravím a s potěšením oznamuji, že pro týden od 15. do 21. února 2010 byla na hlavní stranu vybrána zajímavost z hesla Megasbor, jehož jste hlavním autorem. Na stránce WP Article Statistics se můžete podívat na jeho návštěvnost. Pokud víte o nějaké další zajímavosti vhodné pro uvedení na hlavní straně, opět ji prosím navrhněte. Jan.Kamenicek 15. 2. 2010, 21:57 (UTC)
Díky; na to zvýšení návštěvnosti jsem fakt zvědavý (zatím byla mizivá)... :-) Až budu mít chvilku a něco mě napadne, rád zas něco navrhnu. Díky za spolupráci! --Jiří Janíček 15. 2. 2010, 22:17 (UTC)
Jiří, díky za editace a poznámky k heslům lingvistika a závislostní syntax. S těmi zdroji se pokusím něco udělat. Je tam problém s filologií? Nezdá se ti, že kulturolog je filolog? Snad ne, nevím, ale např. bohemista působící ve Spojených státech se zabývá také českou kulturou obecně, včetně tradic a zvyků, kinematografie, umění... Pokud budu potřebovat porozumět politicko-kulturně-náboženskému kontextu třeba v Saudské Arábii, na koho se asi obrátím? Já osobně bych první zkusil arabistu. Mimochodem, u hesla lingvistika jsem přidal i něco do diskuse. Radooz 19. 4. 2010, 07:20 (UTC)
Hello, and greetings from Russia. May I ask you to help translate this article into Czech? I've noticed your edits in some articles on lingustics. Regards, --Dmitri Lytov 3. 1. 2011, 12:36 (UTC)
Hi, sorry, but please ask somebody else. Nowadays I have neither time nor liking and maybe even nor ability to do this. Regards to Russia, --Jiří Janíček 9. 1. 2011, 22:55 (UTC)
Děkuju za rozšíření oné šablony. Ta věc by určitě snesla i shrnující heslo, kde by se ta dlouhá tradice popsala, ale těžko říct, jestli má někdo na tolik nedvakrát zajímavé rešerše čas. --Lukax 31. 3. 2011, 19:31 (UTC)
Dobrý den, děkuji za Vaše nové články O sanctissima a Blíž k tobě, Bože můj, které jsem přidal mezi „nové články“ na portálu Křesťanství (myslím, že zrovna tyto dva články jsou velmi obohacující, protože se věnují tématům zde poněkud opomíjeným). Tam také můžete:
požádat o založení nového článku o některém z křesťanských témat
upozornit na svůj nový nebo podstatně rozšířený článek z této oblasti
P. S. Zvažte však prosím, zda má smysl zařazování do kategorií, které dosud neexistují.
Dobrý den, děkuji za pozvánky a informace. Vím, že se neexistující kategorie nemají uvádět, ale jednak nevím proč, jednak kategorie vytvářet neumím a jednak si myslím, že to jsou dobré značky/tagy sami o sobě, které se navíc třeba někomu stanou inspirací, aby takovou kategorii vytvořil. Moje otázky:
1) Proč se k článku nemají uvádět (zatím?) neexistující kategorie – čemu to vadí? (Kdysi jsem se o tom snad i snažil někde vyvolat diskusi, leč zbytečně)
2) Jak vytvořím novou kategorii? Kdysi mi známý tvrdil, že stejně jako článek, ale zkoušel jsem to různě, ale nepochodil jsem... Děkuji, s pozdravem --Jiří Janíček 27. 8. 2011, 11:46 (UTC)
Dobrý den. Myslím, že nejsem úplně ta správná osoba, která by měla odpovídat na dotazy tohoto typu, nicméně pokusím se uvést, co o tom vím. Z technického hlediska je to tak, že „neexistující kategorii“ vytvoříte zařazením nějakého článku do této kategorie, tj. přidáte do článku odkaz na tuto kategorii (ve formátu Vám jistě známém). Nevím, zda je nějakým pravidlem dáno, že se „nemají“ uvádět „neexistující kategorie“, protože pravidel je hodně (řekl bych až moc) a já je rozhodně všechny neznám, ale dost možná takové pravidlo existuje. Za podstatnější bych považoval, že zařazení do takové kategorie je nelogické, protože ničemu neprospěje. Taková „neexistující kategorie“ se chová v zásadě úplně stejně jako článek, tj. odkazy na ní (zařazení do kategorie) se zobrazují červeně a když na to ťuknete, objeví se Vám založení nového článku spolu se seznamem článků, které jsou do příslušné kategorie zařazeny. Pak do okna doplníte příslušné údaje, uložíte a je to. Příslušným údaj zde však není text (jako u článků), nýbrž především zařazení do nadřazené kategorie, protože kategorie tvoří strom. Takže třeba kategorie České chorály patří do nadřazené kategorie Chorály a ta zase do kategorie Písně. Dalšími údaji jsou „hlavní článek“, interwiki a možná ještě něco. Zkuste si schválně zobrazit zdrojový kód nějaký stávající kategorie (jako kdybyste jí chtěl editovat) a uvidíte, co tam je. Z obsahového hlediska je třeba, aby kategorie byly udělány nějak logicky, aby třeba neexistovaly souběžné kategorie Duchovní písně a Náboženské písně (pokud to samozřejmě není třeba z nějakých důvodů rozlišovat). Pokud je to totéž, měla by být jen jedna kategorie, pokud možno s očekávanějším názvem. Pokud by například každá duchovní píseň byla náboženskou písní, ale opačně by to neplatilo, měla by být kategorie Duchovní písně zařazena do nadřazené kategorie Náboženské písně a ty články, které by byly o duchovních písních, by už nebyly zařazovány do kategorie Náboženské písně. Podobně třeba kategorie České duchovní písně by mohla patřit do kategorií Duchovní písně a České písně, takže články v kategorii České duchovní písně by už neměly být zařazovány do kategorií Duchovní písně a České písně. Osobně si myslím, že mezi kategoriemi Písně a Chorály by se nejspíš měla vřadit kategorie Duchovní písně nebo Náboženské písně. Napište prosím, jaký je vztah mezi duchovními a náboženskými písněmi (zda je to totéž, či nikoliv), abychom vymysleli, jak s tím naložit. Zdraví Fagnes 27. 8. 2011, 12:44 (UTC)
A ještě jedna věc. Myslím, že kategorie s jedním článkem je nesmysl – to je jako kdybyste měl knihovnu a v ní by v některé poličce byla jenom jedna kniha. Až bude položek v nějaké kategorii více (třeba deset), mohla by se kategorie rozdělit na několik podkategorií (třeba z kategorie Duchovní písně vyčlenit podkategorii České duchovní písně). Fagnes 27. 8. 2011, 12:52 (UTC)
Já stromovou strukturu i duplicitu chápu; na vytváření kategorií se ještě podívám. O vztahu duchovních a náboženských písní nechci rozhodovat, mj. proto jsem tam napsal obojí – ať pak někdo založí tu, která se mu víc líbí. Já bych je bral jako synonyma, tzn. je lhostejno, pro kterou se rozhodneme: "náboženská píseň" mi přijde jako termín spíš sekulární a religionistický, duchovní na druhou stranu jako termín zaužívanější a zároveň jako pohled lidí nábožensky založených. Náboženská píseň je asi pojem neutrálnější a obecnější, proto bych zvolil asi ten (když o tom tak přemýšlím, měl bych dost možná problém označit některé zpěvy jiných náboženství nebo sekt jako duchovní, nebo písně bojové mohou být asi také jen náboženské, stěží duchovní).
Ad PS: Podle mě dává smysl založit v odůvodněných případech i kategorii s jedním článkem – je s tím nějaký systémový problém? Nemělo by to být ale samozřejmě časté. Pokud je ale předpoklad, že v té kategorii bude víc než jeden prvek (což je u všech kategorií, které jsem v obou článcích, o nichž se bavíme, navrhl), je to podle mě ještě víc bezproblémové.
Chápu, že České náboženské písně by byly podmnožinou Náboženských písní, ale nevím, která z kategorií už existuje a která ne, resp. kterou nějaký můj následovník bude chtít založit, proto napíšu obě, někdo pak tu druhou smaže.
Pokud ale dojde ke smazání všech kategorií, které indikují, že jde o duchovní/náboženskou píseň (jako tady), je to podle mě škoda/chyba, protože se tím ztrácí část informací.
S čím bych ale chtěl poradit, je pojmenování kategorie celoevropských jevů – v lingvistice se jim říká evropeismy – Evropské písně / Celoevropské písně / Hudební evropeismy, případně do začátku jen obecně Evropeismy? --Jiří Janíček 27. 8. 2011, 21:48 (UTC)
Díky za zprávu. Ohledně duchovních/náboženských písní jsem založil téma pod lípou; bylo by tedy vhodné vyčkat na vyjádření ostatních (já osobně bych se přikláněl k pojmu duchovní písně, termín náboženské písně mi přijde takový technokratický). Systémový problém se založení kategorie o jednom článku myslím není, ale svědčí to o tom, že řešení možná není domyšlené. Pokud je předpoklad, že v určité podkategorii bude víc než jeden prvek, považoval bych za lepší zařadit článek do nadřazené kategorie a podkategorie vytvářet až poté, co v nadřazené kategorii bude větší množství článků. Jestli nevíte, zda nějaká kategorie existuje, zjistíte to snadno tak, že jí zadáte do rámečku Hledání (např. Kategorie:Písně). Také při editaci článku se Vám název neexistující kategorie zobrazí červeně (a nikoliv modře), jestliže použijete tlačítko Ukázat náhled. Úvaha, že se článek zařadí do dvou duplicitních neexistujících kategorií s tím, že po založení jedné z nich se odkaz na druhou smaže, je nesprávná. Podle mého názoru by měly být články zařazeny do nejbližší existující nadřazené kategorie, a pokud by se v budoucnu založila specifičtější kategorie, tak by se příslušné články do ní přeřadily. Kategorie neslouží k přenosu obsahu (ten se má nacházet v textu článku), nýbrž ke třídění a snadnější orientaci. Také nechápu, proč jste zařadil článek současně do kategorií České písně a Anglické písně, což se podle mého názoru vylučuje (a obdobně se sicilskými/německými písněmi a latinskými hymny). Přiznám se, že pojem „europeismus“ se mi poněkud nelíbí (asi po zkušenostech s těmi všemi -ismy) a ani nevidím důvod zavádět nějakou kategorii tohoto druhu, zejména pak ne v případě celoevropsky rozšířených písní (ostatně je-li nějaká píseň rozšířena po celé Evropě, považuji za nanejvýš pravděpodobné, že je dostatečně známa i v dalších částech světa, zejména v Severní Americe a v Austrálii). Fagnes 27. 8. 2011, 23:40 (UTC)
Srdečně zdravím. Možná jste si již všiml, že k Vašemu návrhu na uvedení zajímavosti z hesla Kravaře byla vznesena námitka, takže prozatím tato zajímavost nebude uvedena.
Díky, to já vím, ale jak se dá v těch archivech vyhledávat - jak zjistím, jestli už něco někdy bylo v zajímavostech nebo v návrzích? (Ad Kravařsko: K námitce jsem se tam už vyjádřil, díky za upozornění. Beru to tak, že můj díl práce zde spočíval v tom, že jsem dal impuls - buď se ho někdo chytne, nebo ne. Každopádně to byla nejzajímavější věc z té sekce, jinak tam byla podružnosti, které zaujmou možná vždy jen odborníky v dané oblasti.) --Jiří Janíček 25. 9. 2011, 23:48 (UTC)
Jak jsem psal, jestli nějaké heslo bylo v Zajímavostech, se nejlíp zjistí na diskusní stránce daného hesla, archiv jako takový žádné zvláštní možnosti prohledávání nenabízí (kromě CTRL+F :-)). Jestli něco bylo nebo nebylo v návrzích, není podstatné – pokud máte něco zajímavého, co vyhovuje zmíněným pravidlům, prostě to navrhněte. Navrhujte však prosím pouze hesla připravená pro uvedení, tzv. impulsy, aby heslo dopracoval někdo jiný, prakticky nikdy k ničemu nevedou, a stránka návrhů zajímavostí nebyla zřízena k tomuto účelu. Díky za pochopení. Jan.Kamenicek 26. 9. 2011, 00:02 (UTC)
Je to mariánská píseň proto, že se v ní opěvuje Panna Maria? Já předpokládám, že ano. Pro článek (v něm) by bylo vhodné toto zmínit a vysvětlit, bohužel i s referencemi k ostatnímu textu (což je často v požadavcích až nesmyslně přeháněné a na druhou stranu jsou schváleny články s referencemi více než pochybnými).
P.S. Výběr článků pro zajímavosti je silně subjektivní záležitost, z přehledu je pak vidět, jaké a čí zajímavosti jsou preferovány, i když některé zajímavosti jsou dobré, některé zase odpovídají překvapení, že 1+1=2. --W.Rebel 30. 9. 2011, 19:55 (UTC)
Čau, nemohl by si mrknout na tohle, jestli je to dobře? Vycházím tam z toho, že bez "ne" je to chybný přepis. Našel jsem i Einsiedel, který se nachází v Železných horách jak v Německu, tak v Čechách, ale asi je pravděpodobnější, že se tu jedná o ten Švýcarský, což mi potvrdili i na de.wp a doufám, že už si opravili linkování.
A pak dumám, jestli ta kaple na obrázku je opravdu tou kaplí.--Juandev 1. 10. 2011, 16:11 (UTC)
Ahoj, omlouvám se za tak pozdní reakci. Podle mě je Einsiedelská rozhodně špatný přepis (od Einsiedelu podle mě žádné známé (nebo aspoň toto) zobrazení nebude), ale nejsem ikonograf se zaměřením na zobrazení Panny Marie (jako Jan Royt, ten je k podobným otázkám asi osoba nejpovolanější (možná mu můžeš zkusit napsat – a třeba ho tak i získat pro Wiki, co já vím... :)). Objednal jsem si k tomu všechno možný do NK, snad už večer napíšu víc... Ta kaple by mohla být tou kaplí, ale zase je to těžká věc... (to je přesně rozhodnutí, které nejsem schopen závazně udělat :-)). Jinak tím Einsiedelem myslíš asi tenhle? --Jiří Janíček 25. 10. 2011, 09:13 (UTC)
Tak ve dvou knížkách nebylo k ikonografii madon nic nebo nic kloudnýho (Einsiedeln, Lourdy, Paray le Monial; Moravské madony : deset mariánských obrázků z mor. poutních míst; +Černé madony 2007 (obrázkový kalendářík)) a ve třetí (Staročeské madony, 1947) zase einsiedelnská (jak se dalo čekat, ale za pokus to stálo) nebyla, takže bych to uzavřel s tím, co jsem si myslel i před tím, a sice, že jde skoro jistě o Pannu Marii Einsiedelnskou. --Jiří Janíček 26. 10. 2011, 22:48 (UTC)
Článek biskupská konzistoř už existuje. Je ale pravdou, že články nevysvětlují jasně situaci, co je konzistoř, co je kurie a tak. Mě to taky není moc jasné. Pokusím se to napravit. Pokud jde o pojem „konzistorní rada“, to je podle mých informací titul osoby (později už často jen čestný), podobně jako se mimo církev používalo například „tajný rada“ apod. (za Rakouska). Fagnes 20. 10. 2011, 05:19 (UTC)
Tak jsem založil článek diecézní kurie, z přesměrování kurie udělal rozcestník a přepracoval rozcestník konzistoř. Výhledově by to chtělo ještě přepracovat článek biskupská konzistoř, ale v tuto chvíli nemám dostatek podkladů pro to, abych mohl říci, co to vlastně ve skutečnosti ta konzistoř byla. Fagnes 24. 10. 2011, 09:59 (UTC)
Díky i za to! --Jiří Janíček 7. 12. 2011, 01:30 (UTC)
Milý kolego, zdá se mi, že spojení s "horizontálním členěním textu" je spíš zavádějící: odstavec je pojem typografický, ne textologický atd. A "předsazený" řádek si lze nastavit např. ve Wordu: znamená, že se odsadí všechny následující. Nemám ponětí, kde by se k tomu hledal zdroj. Zdraví --Sokoljan 19. 11. 2011, 17:04 (UTC)
Pokud je řeč o hesle Odstavec, tak bych k tomu rád dodal, že v elektronických dokumentech se v rozporu s informací uvedenou v našem článku první řádek nikdy neodsazuje mezerou, natožpak několika mezerami. Jan.Kamenicek 21. 11. 2011, 00:48 (UTC)
@Sokoljan: Jistě, odstavec je asi spíš pojem technický a typografický než textologický, ale to podle mě nevadí, i v textologii / textové lingvistice / textové syntaxi se používá – rozhodně si myslím, že ten link není na škodu (proč by měl být?). Předsazení řádku jsem nikdy neviděl ani neslyšel, ale je možné, že to např. ve Wordu (nebo kdekoli jinde) někde je. --Jiří Janíček 7. 12. 2011, 01:35 (UTC)
@Jan.Kamenicek: Ano, taky mám za to, že pomocí mezer se to dělá (správně) jen na psacích strojích – jak už do článku kdosi dopsal. --Jiří Janíček 7. 12. 2011, 01:35 (UTC)
Téma mě zaujalo a tak jsem trošku pátral. V úvahu moc možností není. Napadlo mě následující řešení a) N.= NASCENDI, b.) N.= NATURALIBUS. Je to ovšem jen spekulace.--Dendrofil 14. 1. 2012, 10:01 (UTC)
Ale co by to znamenalo česky – něco jako „odpočívej tak, jak ses narodil“ nebo „odpočívej v lůně matky přírody“ (to ale hodně volně fabuluju, nejsem latiník a vůbec nevím, jestli se něco takového používalo a jestli je to vůbec gramatickosémanticky spojitelné s předložkou in). Kde jste to vypátral? --Jiří Janíček 14. 1. 2012, 14:35 (UTC)
Vzal jsem si k ruce knihu Moudrost věků. Jsou tam tyto dvě trošku adekvátní slovní spojení 1. IN PURIS NATURALIBUS = V čistém přírodním/přirozeném stavu. PURIS-čistém vynecháme, zbyde IN NATURALIBUS = v přirozeném stavu. 2. IN STATU NASCENDI = Ve stadiu vzniku zrodu. Tady si nejsem jistý, zda je možné zkombinovat v RESURRECTIO IN NASCENDI = Vzkříšení v zrození. Každopádně bych sám rád věděl jak to je.--Dendrofil 14. 1. 2012, 15:51 (UTC)
Vážený kolego, prosím, zda byste mohl při editaci článků používat zdroje nikoliv izolovaně, nýbrž ve vzájemných souvislostech, a k úpravám přistupovat až poté, co se důkladně seznámíte s danou problematikou. Samozřejmě že žádný člověk není vševědoucí a ani to po Vás ani nikom jiném nebude nikdo chtít, ale občas mám silný dojem, že údaje, které byly do článku při některých editacích převzaty z jiných zdrojů, jsou úplně nesmyslné. To je jistě v první řadě problém oněch zdrojů, nicméně ve chvíli, kdy jsou takové údaje převzaty do nějakého článku na Wikipedii, je to také problém Wikipedie a jejích uživatelů. Tak například v žádném případě není myslitelné, aby jedna osoba byla arciděkanem ve více farnostech. Přibližme si to na příkladu. Diecéze má 100 farností, označme si je 1 až 100. Farnosti 10 a 20 mají statut arciděkanství, farnosti 30, 40, 50, 60, 70, 80 a 90 mají statut děkanství a farnost 100 má statut proboštství; ostatní farnosti jsou „obyčejnými“ farnostmi. Každá z těchto 100 farností musí mít svého duchovního správce. Za situace, kdy diecéze má pro těchto 100 farností jen 25 kněží, není prostě možné, aby každá farnost měla kněze jen pro sebe. Z těch 25 kněží je třeba 5 farních vikářů, takže nám zbývá 20 duchovních správců. Duchovní správce sídlí v nějaké farnosti, kde je farářem (popř. děkanem, arciděkanem či proboštem) nebo administrátorem. („Farář pečuje pouze o jednu farnost; z nedostatku kněží nebo vzhledem k jiným okolnostem může být témuž fařári svěřena péče o více sousedních farností.“ – kánon 526 § 1 CIC) Pokud je někdo ustanoven duchovním správcem do farnosti, která má status děkanství/arciděkanství/proboštství, je automaticky buď děkanem/arciděkanem/proboštem (jako by jinde byl farářem), nebo administrátorem děkanství/arciděkanství/proboštství (jako by jinde byl administrátorem farnosti). Protože ale není dostatek kněží, nemohou být tímto způsobem obsazeny všechny farnosti – v ostatních farnostech tedy musí být ustanoven administrátor excurrendo, kterým bývá většinou duchovní správce některé ze sousedních farností. Tak například farář ve farnosti 1 je ještě administrátorem excurrendo ve farnostech 2, 3, 4 a 5. Nebo administrátor ve farnosti 11 je ještě administrátorem excurrendo ve farnostech 12, 13, 14 a 15. Stejně tak arciděkan ve farnosti 20 může třeba být administrátorem excurrendo ve farnostech 21, 22 a 23, nemůže však být arciděkanem jinde nebo farářem, děkanem či proboštem. A farní vikář z farnosti (arciděkanství) 20 může být zase administrátorem excurrendo ve farnostech 24 a 25. Farář, děkan a arciděkan nemůže být nikdy excurrendo. Farář, děkan i arciděkan by měl sídlit ve farnosti, kde je farářem, děkanem či arciděkanem, ale existují i výjimky. Farář, děkan, arciděkan a probošt (jako církevní úřad ve výše uvedeném smyslu) jsou označení pro duchovní správce, ale vedle toho mohou být tato označení udělena jako čestný titul, pak se užívají s přívlastkem „osobní“ (udělený jen pro dotyčnou osobu, není spojený s místem působení). Tak například Josef Matura je farář ve Světlé pod Ještědem, administrátorem excurrendo ve farnosti Osečná a osobním arciděkanem. Nebo Martin Vladimír Fišer byl administrátorem v Sadské, administrátorem excurrendo v několika sousedních farnostech a osobním farářem. Pak ještě existují nějaké odchylky jako administrátor in spiritualibus, administrátor in materialibus a společná duchovní správa, ale tím Vás nebudu zatěžovat (nicméně na požádání mohu i to vysvětlit). To, co bylo uvedeno ohledně děkanů a arciděkanů, platí pro Čechy a nikoliv pro Moravu a Slezsko, kde arciděkany vůbec nemají a děkan znamená něco jiného (a to v zásadě totéž, co je v Čechách okrskový vikář). To, co jsem uvedl ohledně proboštů, platí jen pro tzv. titulární proboštství (v Čechách je to Mělník, Litomyšl, Poděbrady a Jindřichův Hradec, v minulosti snad byla ještě další proboštství, např. Roudnice nad Labem), nikoliv pro řádová proboštství a kapitulní proboštství. Děkuji Vám za pochopení a přeji hodně úspěchů při editacích s tím, že jsem samozřejmě ochoten zodpovědět všechny Vaše dotazy, na které budu znát odpověď. Fagnes 6. 2. 2012, 10:52 (UTC)
Hezký den, děkuji za Vaši odpověď i za úpravu článku, do kterého jste doplnil zdroje - už kvůli tomu to mělo smysl. Odstraňování ozdrojovaných informací bez dalšího (notabene z všeobecně uznávaných zdrojů, jako jsou slovníky vydané ÚJČ AV) je podle mě problém a nebude-li odůvodněné, je nesprávné. Správně by podle mě bylo, kdybysto v článku osvětlil, proč je daná informace nepsrávná, zbytečná nebo nesmyslná, ale ponechal ji tam (např. „někdy (PSJČ, SSJČ apod.) se nesprávně uvádí, že může jít o správce více farností, nebo o nadřízeného několika děkanátů či vikariátů (ASCS)...“ Minimálně by podle mě stálo za to napsat to do diskuse, ale mnohem lepší je napsat to do článku. Argument "žijte v realitě" není moc věcný... Musíte počítat s tím, že tak dobře, jako vy, problému asi 99 % čtenářů rozumět nebude - proto je třeba vysvětlovat i věci Vám zřejmé (jinak je zajímavé, že jste mi říkal, že o katolictví nevíte skoro nic - nemám ten dojem :)).
Existují tedy na Moravě arciděkani ve významu správce územní jednotky odpovídající v Čechách vikářství? Pokud ano, zakomponoval byste to prosím do článku? Děukuji, s pozdravem --Jiří Janíček 9. 2. 2012, 15:04 (UTC)
PS: Zde jsou hesla ze zmiňovaných slovníků:
Slovník spisovného jazyka českého
arciděkan, -a, m. (1. mn. -i, -ové) círk. (dř.) vyšší duchovní dozorce nad několika farnostmi; (nyní) čestný titul některých farářů; arciděkanský příd.: a. chrám; arciděkanství, -í s. hodnost arciděkana; přen. budova, v níž bydlí arciděkan
Příruční slovník jazyka českého
arciděkan, -a, m. círk. dříve vyšší duchovní dozorce nad několika farnostmi, asi jako dnešní vikář; dnes čestný titul některých farářů.
arciděkanský adj. k arciděkan. Arciděkanský chrám, dům. Arciděkanská hodnost.
arciděkanství, -í n. církevní hodnost; sídlo arciděkanovo.
Akademický slovník cizích slov
arciděkan, -a, m 〈střl < ř + střl〉 círk. kněz jmenovaný biskupem za nadřízeného několika děkanátům n. vikariátům; též čestný titul někt. farářů; arciděkanský příd. --Jiří Janíček 9. 2. 2012, 15:04 (UTC)
Dobrý den, jsem rád, že jsem Vás moc nenaštval (nebylo to ostatně míněno ve zlém, ale mohlo to tak možná působit). Máte pravdu, že doplnění zdrojů do článku mělo smysl, bezdůvodné odstraňování ozdrojovaných informací bez dalšího je nesprávné a argument „žijte v realitě“ není moc věcný. Také jsem myslím někdy napsal, že o katolictví toho vím málo (nebo něco v tom smyslu), to je pravda. A teď ještě k věcné stránce:
Arciděkani ve významu správce územní jednotky na Moravě v současnosti neexistují a pokud vím, nyní neexistují ani nikde jinde (aspoň tedy v Čechách ne). V minulosti v tomto významu existovali, ale nebylo to vázáno na Čechy, byl to všeobecný pojem (v článku také není uvedeno, že by šlo o pojem používaný jen v Čechách).
Vámi uváděná slovníková hesla netvrdí nic o tom, že by arciděkan byl duchovním správcem několika farností. Naopak ta hesla zcela potvrzují to, co je nyní v článku uvedeno:
čestný titul pro duchovní správce některých významných farností nebo čestný titul významného kněze, současnost (čestný titul některých farářů; čestný titul některých farářů; čestný titul někt. farářů)
představený územní jednotky zahrnující několik děkanátů nebo vikariátů, minulost (vyšší duchovní dozorce nad několika farnostmi; vyšší duchovní dozorce nad několika farnostmi, asi jako dnešní vikář; kněz jmenovaný biskupem za nadřízeného několika děkanátům n. vikariátům)
Čili se tam tvrdí obojí, rozdíl je jen minulost x současnost. Hlavně Vás a pana Davida (a případně kohokoli dalšího povolaného) prosím, abyste už článek nějak rozumně a k prospěchu věci upravili (tj. pokud možno za zachování stávajícího obsahu). Děkuji Vám a přeji příjemný den, --Jiří Janíček 11. 2. 2012, 12:58 (UTC)
Který článek máte přesně na mysli? Já myslím, že článek arciděkan je nyní obsahově v pořádku a slavit můžou i sběratelé referencí. Hezký den přeje Fagnes 11. 2. 2012, 13:01 (UTC)
Myslím to obecně pro všechny články :) - konkrétně v arciděkanovi jste zmizel informace z oněch slovníků (minimálně "dříve: titul pro správce více farností") + Církevní titul, kde je diskuze na délku několika článků, ale v článku skoro nic, a všechny případné další :). --Jiří Janíček 11. 2. 2012, 13:10 (UTC)
Teď nevím, jestli si rozumíme. Vámi uváděná slovníková hesla netvrdí, že by arciděkan byl také „titul pro správce více farností“. Pokud jde o článek církevní titul, ten samozřejmě na své úpravy ještě čeká. Osobně si myslím, že samotný termín je v podstatě nesmyslný. Patrně zakladatel článku chtěl cosi napsat o čestných titulech v církvi. Nebo měl na mysli církevní úřad, což je ovšem něco jiného. Zdraví Fagnes 11. 2. 2012, 13:17 (UTC)
Já jsem si větu "(dř.) vyšší duchovní dozorce nad několika farnostmi" (SSJČ) vykládal v tom smyslu, že a. byl dříve titul pro duchovního správce několika farností - takže dozorce není správce, ale je to funkce, která dnes nemá obdoby? Pokud to tak je, nenapsal byste do článku něco ve smyslu: definice "vyšší duchovní dozorce nad několika farnostmi" označuje zaniklou entitu... nebo tak něco? Myslím, že mi rozumíte, už bych Vám to rád přenechal - šlo by to? :) --Jiří Janíček 11. 2. 2012, 13:42 (UTC)
Duchovní správce je terminus technicus a vztahuje se jen k farnosti – viz příslušný článek. Farnosti jsou dnes (stejně jako diecéze) právnickými osobami. Mezi farnostmi a diecézemi ovšem existuje jakýsi mezistupeň, a to v Čechách vikariáty (v čele s okrskovým vikářem) a na Moravě a ve Slezsku děkanáty (v čele s děkanem). Přečtěte se články okrskový vikář a děkanát a vikariát a možná se Vám ta problematika nebude zdát tak složitá. Pokud jde o arciděkanství v historickém smyslu, šlo pouze o další mezistupeň (tj. farnost – děkanát – arciděkanát – diecéze). Souvisí to také s tím, že dříve bylo diecézí méně a byly tedy rozlehlejší. Dnes je v České republice 8 římskokatolických diecézí celkem se 110 děkanáty a vikariáty. Když byly na tomtéž území jen dvě diecéze (což bylo do roku 1344), bylo v pražské diecézi 57 děkanátů (tehdy byly děkanáty i v Čechách a vikariáty neexistovaly), a proto byly rozděleny mezi devět arcijáhenství neboli arciděkanství, v jednom bylo tedy průměrně šest děkanátů. Tehdy ovšem nebyla terminologie tak ustálená jako dnes (a ostatně i dnes to není ideální), takže někdy se to označovalo jako arciděkanství, jindy jako arcijáhenství a podobně. To je ostatně v článku uvedeno (pět až šest různých označení). Údaj, že šlo o „vyššího duchovní dozorce nad několika farnostmi“ je tedy poněkud zavádějící, protože těch farností bylo řádově 50 až 300 (v minimálně dvou děkanstvích) a nikoliv jen několik. Chápu, že to možná vidím jednostranně, ale myslím, že vše podstatné je v článku nyní obsaženo. Zdraví Fagnes 11. 2. 2012, 14:40 (UTC)
Jsem z Vás poněkud zoufalý - sem, kde je z toho minimální užitek, jste ochoten napsat miliony znaků, ale do článku, kde by si to možná i někdo přečetl, nikoliv. To, co zde popisujete, v článku samozřejmě není a musí Vám to snad být nad slunce jasné - ale co s Vámi? Plýtváme tady energií. Mějte se hezky, --Jiří Janíček 11. 2. 2012, 14:59 (UTC)
Já to tam tedy vidím, Vy ne? Cituji: Původně se jednalo o představeného územní jednotky zahrnující několik děkanátů nebo vikariátů, označované jako arciděkanství, krajský děkanát, archidiakonát (tj. arcijáhenství), archipresbyterát (například v českobudějovické diecézi) nebo komisariát. Je tam též odkazováno na článku děkanát a vikariát a arcijáhen, kde se čtenář může dočíst případné další souvislosti. Fagnes 11. 2. 2012, 15:35 (UTC)
Omlouvám se, před tím jsem článek jen proletěl a nečetl; zdá se, že jste to napsal pěkně. Já jakožto původem Moravák jsem o arciděkanstvích nikdy neslyšel; je to taková zajímavá zajímavost :). Jen bych Vás možná poprosil, jestli chcete mít článek opravdu pěkný, jestli byste ho referencemi ještě trochu nedoplnil – jako čtenář bych ocenil aspoň jednu referenci ke každé ze tří sekcí, kde dosud není žádná (k arciděkanstvím v současnosti a minulosti a k osobním arciděkanům) – abych byl (jako čtenář neznalý autorů článku) ujištěn, že článku mohu věřit. --Jiří Janíček 14. 2. 2012, 01:01 (UTC)
Dobrý den, třeba se pletu, ale myslím, že refovací mánii podlehly všechny tři Vámi zmiňované části. Arciděkanství v současnosti mají reference 1 a 2, osobní arciděkani reference 2 a 3 a arciděkani v minulosti referenci 4. Myslíte, že to takto nestačí? Zdraví Fagnes 14. 2. 2012, 08:27 (UTC)
Opět si nerozumíme. V sekcích, o ktrerých píšu (v článku mají v současnosti čísla 2, 3 a 4) není opravdu ani jedna reference; poslední reference (s číslem 8) je z oddílu 1 s názvem Historie. Ať už se v této sekci uvedené reference vztahují k čemukoli (odmítám to zkoumat, koneckonců asi stejně jako čtenář, který chce rychle vidět evidentně spolehlivý text – jakkoli můžete říct, že pro takového čtenáře nepíšete), ve zmiňovaných sekcích není žádná. --Jiří Janíček 14. 2. 2012, 11:19 (UTC)
PS: Jinak když jsem teď omylem zadal arciděkan místo na cs na en, nabídlo mi to článek en:archdean, odkud jsem se dostal na en:Archdeacon, což je ale údajně arcijáhen. Opravdu nehorázný bordel... --Jiří Janíček 14. 2. 2012, 11:19 (UTC)
Už si rozumíme, přečetl jsem si to pouze povrchně, teď vidím, že jste to napsal výslovně. Zdraví Fagnes 14. 2. 2012, 11:30 (UTC)
„Výškov, 1. Výškov, hejtm. a okr. Planá – (Waschagrün), ves v Čechách, hejtm. a okr. Planá, fara a pš. Michelsberg; 40 d., 211 obyv. n. (1900), mlýn. [Výškov] jest kolébka Měsíčků z Výškova.-“
„Měsíček z Výškova – jméno staročeské rodiny vladycké, jejíž erb byla vlčí hlava s krkem své přirozené neb hnědé barvy na červeném štítě. Předkové jejich byli v l. 1237 až 1251 bratří Výšek a Vyšemír, kteří drželi tvrz a ves Výškov u Plané, r. 1282 Magnus, Hoholt a Vyšemír, r. 1291 Albert. Potomci jich byli r. 1406 Machek, který s Bavory válčil, a Racek, jenž zpečetil r. 1415 stížný list, r. 1420 dostal zápisem Cerhonic a r. 1437 Nezamyslic. R. 1456 byl úředníkem králové u desk zemských a žil ještě r. 1463. (...)“. Jinak přístup do Otty, MČSE a Univerza online můžete mít, jste/stanete-li se čtenářem Městské knihovny Praha (přístup pak přes http://cotoje.mlp.cz). Pěkný den, --Jiří Janíček 26. 2. 2012, 14:31 (UTC)
Aha, tu informaci jsem tam kdysi vložil dokonce já... Tehdy ještě odpovídající článek (Výškov (Chodová Planá)) neexistoval, proto jsem dal Měsíčky jako zajímavost, na kterou jsem náhodně narazil, aspoň do článku Výškov, který tehdy existoval. Myslel jsem, že změnu provedete sám – právě jsem ji provedl. S pozdravem --Jiří Janíček (diskuse) 2. 3. 2012, 15:18 (UTC)
Ahoj, v článku přibyly související články vekslák a měnírna. Napíšeš je? V tom druhém případě si nejsem jistý správností názvu. Máš na mysli rozměňovací automat?--Dendrofil 26. 2. 2012, 18:34 (UTC)
Ahoj, nic takového nemám v plánu – beru to tak, že svůj díl jsem v této věci odvedl právě tím vložením těch, i když zatím zčásti červených, odkazů. Chceš-li, napiš je (resp. veksláka)! Chtěl jsem napsat skutečně to, co jsem napsal – název stroje na rozměňování mincí je podle mě spíš měnička – ale nejsem si jistý, jestli má mít samostatné heslo (ale koneckonců asi proč ne – podle této logiky by bylo možno ho do článku taky doplnit). --Jiří Janíček (diskuse) 2. 3. 2012, 15:18 (UTC)
Já Vám samozřejmě opět děkuji za snahu navrhnout nějakou zajímavost, ale ta se strakou mi nepřijde opravdu vážně míněná:
Ten latinský název bylo asi jediné, co jsem samozřejmě pochopil. Ovšem to, že chcete upozornit na souzvuk s jedním vulgárním výrazem z formulace zajímavosti vůbec nevyplývalo.
Dále bych rád upozornil na 5. bod těchže pravidel, který říká, že zajímavost musí být v hesle bezpodmínečně ozdrojována řádkovými referencemi. Těžko by se však hledaly seriózní zdroje, které by hovořily o zmíněném souzvuku latinského výrazu pro straku s oním vulgárním slovem nebo s pokřikem Pokémona. Obecně lze říci, že nedostatek seriózních zdrojů o nějakém údaji svědčí o encyklopedické bezvýznamnosti tohoto údaje.
Co se týká mého zájmu o zdroje jiných informací z odkazovaného hesla, tak ten plyne ze čtvrtého bodu zmíněných pravidel. Vámi uvedená reference "Ptáci našich měst a vesnic (mp3)" neobsahuje dostatek údajů k jednoznačnému určení díla. Bez ohledu na to, jestli heslo Straka obecná nakonec v Zajímavostech uvedeno bude či ne, bych rád poprosil, zda by tento zdroj bylo možné v referenci nějak přesněji popsat. Jak na to se lze dozvědět např. zde. Netvrdím, že to musí být přesně podle normy, ale trochu víc informací by to určitě chtělo.
OK - pokud je třeba refovat i tzv. notoriety, jakože pica zní podobně jako piča (což je imho nesmysl, ale budiž), tak ze straky nic nebude; snad se pobavili aspoň wikipedisté. Více informací k oné mp3 bohužel nemám, a, jak jsem psal, tento zdroj není pro článek ani pro reference zásadní, přinejhorším je možno jej (při zachování refované informace) i smazat. Jinak k těm referencím - schválně jsem se podíval na hesla norština a Záolší, kt. jsou teď jako zajímavosti na titulce, a ani v jednom článku nevidím reference k tomu, co se na titulce tvrdí (rozhodně ne rychle - u norštiny jsem i našel požadovanou informaci, ale ref tam chybí, v Záolší ani dalších dvou modrých článcích z formulace za zajímavostí jsem udávanou informaci taky nenašel (není tam slovo wehrmacht apod., prostě nikde jsem to rychlým hledáním nenašel) a dál jsem se tím nechtěl zabývat). --Jiří Janíček (diskuse) 10. 3. 2012, 12:50 (UTC)
K tomu jen pár věcí:
Notoriety, tj. obecně známé věci, do zajímavostí nepatří, právě protože již jsou obecně známé. Nevím ovšem, jakou obecně známou věc máte na myslí přímo v tomto konkrétním případě. Např. pokřik nějaké kreslené postavičky mezi ně nepatří, třeba mě nebyla známá ani ta postavička.
Jak jsem již vysvětlil, nejde vždy jen o to, aby zdroje doložily pravdivost tvrzení, ale také aby doložily jeho encyklopedický význam. Jejich nedostatek je nejlepším důkazem encyklopedické bezvýznamnosti.
Norština uvedenou informaci obsahuje (sekce Spisovná norština) a má ji orefovanou (ref č. 4, je to norsky, ale nemám důvod autorovi nevěřit, zvláště když výrazy "bokmål" a "nynorsk" se v textu zjevně vyskytují).
Zaolzie požadovanou informaci rovněž obsahuje, pouze je jinak formulovaná ("Nositelé 1. a 2. stupně Volkslisty nabyli k 26. říjnu 1939 státní občanství Velkoněmecké říše a museli nastoupit do německých ozbrojených sil. Do těchto oddělení Volkslisty byli zařazení etničtí Němci a tzv. Šlonzáci.").
Možná tedy bude chyba v tom vašem tzv. "rychlém hledání". Věřte mi, že při ověřování informací pro hlavní stranu se s žádným rychlým hledáním nespokojuji a snažím se to dělat důkladně. Když to jde, rád danou zajímavost uvedu. Při pečlivějším pohledu byste výše uvedené informace nalezl také.
Jinak, návrhy zajímavostí leží na stránce návrhů obvykle dost dlouho, pokud máte pocit, že nějaký z nich pravidlům nevyhovuje, můžete své námitky vyjádřit předem stejně jako kdokoliv jiný. Zcela jistě se jimi budu zabývat, a budou-li oprávněné, zajímavost na HS uvedena nebude.
Ještě jednou díky za pochopení. Jan.Kamenicek (diskuse) 10. 3. 2012, 14:28 (UTC)
Ne, notorietou je pica - piča - a tím bych to rád uzavřel, přecejenom bych to slovo nechtěl vyslovovat častěji, než je nezbytně nutné :). (Jinak že jste ani nezaznamenal existenci pikačúa se mi ani nechce věřit - jednu dobu toho byla plná televize - leda, že byste televizi neměl....)
Myslím, že to berete za špatný konec: čtenář má právo očekávat, že "reklamovanou" informaci najde rychle. Pokud je tam zakuklená, je to podle mě jen ke škodě. Pokud je Vaším záměrem, že takto návštěvníka třeba přiměte si článek přečíst celý, je to podle mě scestné - nejsme tady od toho, abychom čtenáře vychovávali, navíc je to podle mě v souladu se smyslem těch zajímavostí - upozornit na zajímavou a spolehlivou (což se dá rychle ověřit) informaci. Až budu mít víc času, zkusím články upravit tak, abyste viděl, jak bych si to představoval. --Jiří Janíček (diskuse) 10. 3. 2012, 15:05 (UTC)
Zakuklená? Ona tam prostě je, stačí číst a vnímat, nejlépe ještě před tím, než něco začnete tvrdit. Na rozdíl od toho pikaču, který tam jednoduše nebyl, a nešel tedy dohledat ani rychle ani pomalu (odhlédnu-li od toho, že to celé prostě byla hloupost a ne zajímavost), takže opravdu nechápu, v čem je ten konec, za který to berete vy, lepší a jak "byste si to představoval", aby to bylo méně "scestné". Pokud za ten správný konec považujete uvádění pochybných vulgárních narážek (naštěstí formulovaných tak, že nešly pochopit), tak předem musím říci, že je zcela zbytečné, abyste mne seznamoval s tím "jak byste si to představoval". Jan.Kamenicek (diskuse) 10. 3. 2012, 20:08 (UTC)
Byl jsem vyzván k rozšíření článku generální audience, ale já o tom už nic víc nevím. Můžeš to nějak rozšířit? -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Čagan (diskuse) 16. 3. 2012, 11.49 (CE(S)T)
Ahoj, díky za důvěru, ale o g. a. zhola nic nevím :). Pěkný den! --Jiří Janíček (diskuse) 18. 3. 2012, 10:06 (UTC)
Dobrý den, co říkáte myšlence přejmenovat článek celestini podle celého názvu řádu/kongregace, obdobně jako je tomu v případě dalších řádů (Cisterciácký řád, Řád bratří kazatelů, Řád svatého Benedikta apod.)? Samozřejmě by se mělo jednat o název v české (nikoliv latinské) podobě, s velkým písmenem na začátku (jako oficiální název); ten však v článku není uveden. Také mi přijde podezřelé, uvádíte-li Congregatio Coelestinorum a hned poté Ordo Coelestinensium. Především mě zaráží, že podle jednoho označení by mělo jít o kongregaci (congregatio) a podle druhého o řád (ordo). Domnívám se, že to se vylučuje, buď jde o řád, nebo kongregaci. Máte k tomu nějaké bližší informace? Pokud ano, napište mi prosím do diskuse. Díky Fagnes (diskuse) 16. 3. 2012, 16:47 (UTC)
Dobrý den, pane Fagnes, celý ten článek vychází z uvedeného zdroje (Bubnova Encyklopedie řádů) - odtamtud je doslovně převzat seznam různých označení pro celestiny, skutečně je tam vedle sebe řád i kongregace, což je, pravda, zvláštní (ale článek jsem dělal jen velmi rychle a, po pravdě řečeno, ani jsem si toho nevšiml). Pojmenoval jsem ho vědomě celestini - stejně jako Buben, měl jsem dojem, že spojení celetinský řád se (tedy) asi moc nepoužívá (nebo možná se vedle toho používá i kongregace, pak je to elegantní řešení toho, co z toho do názvu vybrat) (nadpisy kapitol u Bubna: Řád benediktinů x Celestini, x ale i (viz http://www.libri.cz/data/pdf/275.pdf) Basiliáni, přičemž Řád sv. Basila Velikého už jsem asi slyšel... Takže těžko říct a jestli se cítíte, tak upravujte! Buďte s pozdravem, --Jiří Janíček (diskuse) 18. 3. 2012, 10:21 (UTC)
Necítím se, protože o tom nic nevím, a mé již uvedené pochybnosti zůstávají, nicméně Vám děkuji za odpověď. Pokud byste se dozvěděl něco nového, tak se prosím pokuste s tím něco udělat nebo dejte vědět. Díky Fagnes (diskuse) 18. 3. 2012, 23:38 (UTC)
Dobrý den, anglicky psaná reference o nejdelším pásovém dopravníku je tato :
PENNELL, Richard C. Morocco since 1830. New York: New York University Press, 2000. 400 s. ISBN0-8147-6676-5. S. 335. (anglicky)Herigona (diskuse) 1. 5. 2012, 16:40 (UTC)
Výborně, doplnil(a) byste ji prosím i a hlavně do článku? Děkuji a přeji pěkný den, --Jiří Janíček (diskuse) 1. 5. 2012, 16:45 (UTC)
Díky za doplnění reference do článku, tam je její místo :). 100kilometrový pásový dopravník je podle mě docela zajímavá věc, navrhl jsem ji proto mezi zajímavosti na hlavní stranu. Děkuji a jsem s pozdravem, --Jiří Janíček (diskuse) 3. 5. 2012, 18:48 (UTC)
Děkuji, navrhl jsem tam drobnou úpravu. Mimochodem odkaz v článku není úplně dokonalý, protože jsem uvedl PENNEL, kterého tam mám dvakrát, a proto tam chybí stránka. Nevíte, zda jde mít stejný odkaz s rozdílnými stranami. Žiji v domnění, že cs-wiki to neumí a že bych musel dávat dva rozdílné odkazy. Ve fr-wiki to jde. Herigona (diskuse) 7. 5. 2012, 08:45 (UTC)
Nevím moc, jak to myslíte, každopádně nevím, jak Vám s tím poradit a doufám, že už jste to usokojivě vyřešil… (?) :). --Jiří Janíček (diskuse) 25. 10. 2012, 10:16 (UTC)
Dovoluji si, kolego, sdělit svá zjištění ohledně problematiky čárky: čárka patří za titul, tj. před závorku (závorka se vztahuje k osobě/jménu, nikoliv k titulu). Zdroje: Konkretizující přístavek, Přístavek:Pokud za přístavkem následuje závorka, je třeba zvážit, zda se text v závorce váže k přístavku, jenž mu předchází, a pak píšeme čárku až po závorce … V opačném případě musíme čárku napsat před závorkou. Zdravím, — Gumruch(disk.) 23. 10. 2012, 22:37 (UTC)
Díky, zajímavé. V tomto případě, pane Gumruchu, konejte svou povinnost! ;) (Jinak na okraj k tomu „musíme“ – zajímalo by mě, kdo to tam napsal, je to nekonzistentní, protože PČP (a stejně tak i IJP) jsou pouhými doporučeními (i když to tam teď pořádně nemůžu najít – ale někde se to píše (možná mi poradíte, kde)), která nejsou vymahatelná (mj. v ČR (bohudík) nemáme jazykový zákon). Ale budiž, zní to logicky. --Jiří Janíček (diskuse) 25. 10. 2012, 11:29 (UTC)
Výborně, budu rád, když na mě navážete a článek patřičně upravíte – děkuji. (Čili VR UK FHS a VR UK jsou dvě různá tělesa. Víme, kdy byl Putna navržen na jmenování? A navrhla ho VR UK, nikoli VR UK FHS, je tak? Už jsem v této věci kontaktoval předsedu příslušného jmenovacího řízení prof. Sokola – možná se toho ujme.) S pozdravem --Jiří Janíček (diskuse) 18. 5. 2013, 22:25 (UTC)
Článek je pro neregistrované uzamčen, navíc jsem chtěl jen upřesnit, o co jde. Prof. Sokol určitě dodá více. PS: Tady je zápis. --83.240.7.60 18. 5. 2013, 22:28 (UTC)
Vidíte, taky pravda (o důvod víc se registrovat? ;) ).
Jinak napsal jsem „možná“ – taky je možné, že do toho Wikipedista:Sokoljan nebude chtít vstupovat...
Díky za link, podívám se na to, ale čas, který jsem měl na tuto kauzu dnes vyměřen, už uplynul :). --Jiří Janíček (diskuse) 18. 5. 2013, 22:34 (UTC)
Je to trochu složitější, tak jsem se pokusil někde zestručnit formulace, aby článek tolik nebobtnal aktuálními hloupostmi, po kterých za rok pes neštěkne. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 21. 5. 2013, 14:48 (UTC)
OK, díky. Pes patrně skutečně neštěkne, jasně – ale na druhou stranu jeden nikdy neví, třeba se z toho stane precedens... Aktuální úpravy se mi však líbí, buď jak buď. --Jiří Janíček (diskuse) 21. 5. 2013, 23:49 (UTC)
Pěkný den. Vaši editaci z ledna 2010, která do článku Limbus (náboženství) začlenila frazeologii, poněkud osekal Mormegil. Pokud budete chtít, mohl byste upřesnit, co má limbus společného s tím anglickým termínem. --Horochodec (diskuse) 30. 10. 2013, 22:42 (UTC)
Díky za upozornění. Teď mě sice víc zajímají bradavice, ale napsal jsem to tam Mormegilovi do diskuse. Všimne si toho? :) --Jiří Janíček (diskuse) 30. 10. 2013, 23:11 (UTC)
Zdravím, co má znamenat toto slepé přesměrování? Hodláte cílovou stránku v nejbližší době založit? Pokud ano, příště prosím vytvořte nejprve cílovou stránku, pak teprve přesměrování.--Zdenekk2 (diskuse) 21. 1. 2014, 19:56 (UTC)
Dobrý večer, to nehodlám – měl jsem za to, že je lepší udělat půlku práce, než neudělat nic – není to tak? --Jiří Janíček (diskuse) 21. 1. 2014, 23:11 (UTC)
V tomto případě není, takové přesměrování se jeví jako přerušené a ta se mažou.--Zdenekk2 (diskuse) 22. 1. 2014, 16:12 (UTC)
Ale myslíte, že je to prospěšné? Takto někdo, kdo (kvůli spodobě znělosti) zaslechne [piďha], aspoň bude vědět, že má hledat řetězec piťha (to je pochopitelně jen příklad) – pokud se to smaže, neznající hledající se nedohledá. --Jiří Janíček (diskuse) 23. 1. 2014, 00:14 (UTC)
Nemyslím, že by to bylo prospěšné. Taková přesměrování by byla jen matoucí. Hledající by těžko chápal, k čemu byla vytvořena, pokud by vůbec došel k závěru, že byla vytvořena úmyslně.--Zdenekk2 (diskuse) 23. 1. 2014, 00:55 (UTC)
Ahoj, systém redirů na prázdné stránky Wikipedie nepodporuje (stejně jako např. crosswiki odkazy). Přínos pro čtenáře je nulový, a jak bylo uvedeno, i matoucí. Pokud ve finále uvidím jinou prázdnou stránku (Piťha), co z toho budu mít? Že mám hledat heslo Piťha? Vždyť na něm jsem a žádnou informaci mi nepřineslo (navíc může platit, že se z přesměrování třeba zítra stane článek s vlastním obsahem článku – to je příklad matení, budeme aktualizovat podobné situace?). Mrkni na Wikipedie:Přesměrování, kdy se používá. Mazání probíhá podle 2. bodu rychlosmazu.--Kacir 23. 1. 2014, 03:29 (UTC)
No já nevím, mně přijde, že je z toho patrné, že takhle hledající dostane každopádně informaci o alternativním spellingu (uvažujte i nějaké větší špeky, např. francouzská nebo anglická nebo jiná slova), kterou pak může zužitkovat buď v Googlu, nebo i přímo rovnou ve Wiki, pokud už trochu ví, jak to v ní chodí - ne...? (Věřím, že takto je to v pravidlech, otázka je, jestli by se ta pravidla třeba neměla změnit - proč ano, proč ne...). --Jiří Janíček (diskuse) 23. 1. 2014, 15:10 (UTC)
Navrhovat změny může samozřejmě každý, byla by to radikální změna v přístupu k přerušeným přesměrováním; moc si neumím představit přesně vydefinovanou skupinu všech takových případů, protože jinak se tady mohou začít zakládat jakékoli rediry na cokoli „červeného“, což není encyklopedické, ani by to nevedlo ke zvýšení kvality. Funguje to už někde jinde?--Kacir 23. 1. 2014, 15:27 (UTC)
Pochybuji o smyslu tohoto přesměrování, protože v textu písně je „Chick Corea“, ale Nohavica to zpívá tak, že to vypadá jako „čikorea“. Opravdu si myslíte, že by tady to přesměrování mělo být? --Marek Koudelka (diskuse) 8. 2. 2014, 19:37 (UTC)
Vzhledem k tomu, jakou ten objev měl pro mě (a věřím, že potenciálně prospektivně i pro mnoho dalších) měl řekněme heuristickou hodnotu, a vzhledem k zásadě „wiki není papír“ o tom osobně nepochybuji. Ale jsem v tom trochu sozusagen svůj – o tom není pochyb! --Jiří Janíček (diskuse) 8. 2. 2014, 20:23 (UTC)
Je to raritní případ, kdy redir skutečně nemá smysl, stejně jako u článků osob netvoříme daleko frekventovanější a očekávanější přesměrování. Reaguji ale na Marka Koudelku, který píše, že je v textu „Chick Coreu“ (zde tomu skutečně tak je); vzhledem k tomu, že je pro mě „Mikymauz“ jedna ze tří nejoblíbenějších písní JN, podíval jsem se přímo do bookletu a tam stojí „Čikoreu“.--Kacir 21. 2. 2014, 02:14 (UTC)
No, úplně jsem na to tady zapomněl (už taky koukám, že je přesměrování nějaký čas smazané). Díky, Kaciri. Koukal jsem na jeho oficiální web a z toho jsem si nějak odvodil, že to tam asi bude stejné jako v bookletu. Nebylo. --Marek Koudelka (diskuse) 21. 2. 2014, 13:19 (UTC)
Kacíři, Vaší argumentaci naprosto nerozumím: no a co, že je to raritní případ? Wiki není papír a ta píseň je poměrně známá a myslím, že pro spoustu lidí tato informace bude nová a přínosná - i kdyby ji tam hledalo 1-20 lidí ročně - i to je přece dost. Případ s „Prof. Ing. Václav Klaus, CSc.“ je přece zjevně jiný - tam asi kdekoho v případě, že na toto zadání nic nenajde, napadne zjednodušit na tvar „jméno, příjmení“. Pokud ale člověk slyší v rádiu slovo Čikoreu, tak nemá jak zjednodušovat. Podle mě je úplně jedno, co stojí v bookletu - je tam prý dokonce „Čikorea“, čili to máme i zachyceno, ale co je mnohem důležitější - ten redir by měl přece smysl i čistě z fonetické podoby (a takto to zní), i kdyby to tak nikde napsáno nebylo nebo kdyby se to tak dokonce ani nepsalo (myslím, že takové případy jsou v en). Kolik myslíte, že takových raritních případů ve wiki bude, miliony? Pokud jich bude málo, jak předpokládám - jednotky, desítky, max. stovky, myslím, že to ničemu nemůže uškodit, naopak. Přesvědčte mě prosím o opaku. Děkuji, --Jiří Janíček (diskuse) 21. 2. 2014, 14:22 (UTC)
Btw jaké jsou ty Vaše další dvě nejoblíbenější písně, jestli se můžu zeptat? :) --Jiří Janíček (diskuse) 21. 2. 2014, 14:41 (UTC)
Upřesňuji smysl použitého slova „raritní“, tj. ojedinělý případ na české Wikipedii, která netvoří systém přesměrování z toho, co se blíží fonetickému přepisu jmen. Stejně tak nemáme daleko užívanější rediry Džonsn, Klintn, Niksn, Růsvelt, Čerčil… etc., které lidé slyší z médií častěji, než Čikoreu. Občas se zde vyskytnou případy, kdy jsou zakládána přesměrování, která naše wiki nepodporuje (např. příjmení jméno, Novák Jan). Samozřejmě, i výše uvedené případy začneme zakládat, pokud k tomu vysloví souhlas komunita. Tedy, správným postupem je předložit návrh doplnění Wikipedie:Přesměrování přímo o tuto podobu jmen. Těmi písněmi jsou „Podzemní prameny“ a „Darmoděj“, následovány „Možná, že se mýlím“, „To nechte být“ a mnoha dalšími.--Kacir 21. 2. 2014, 18:23 (UTC)
Ahoj, docela mě to trklo, protože jsem se s tvarem „Bitva u Hattína“ nikdy nikde nesetkal. Vím, že i v odborné literatuře se pracuje s pojmem „Bitva u Hattínu“. Google test v drtivé většině to samé... --David Kennedy (diskuse) 5. 4. 2014, 10:47 (UTC)
Ahoj, věřím, že v literatuře to je (je to minimálně v Šarochové – viz tady výše), ale je to špatně a moc to nechápu. Google má samozřejmě svou váhu, ale vypodívá o úzu, ne o správnosti. Už dlouho mě iritovalo, že se to jmenuje s -u. Hattín jako Hulín (-ín), a u Hulínu je nemyslitelné. Přečti si tu pasáž v IJP, když už ne v PMČ. Leda by se řeklo, že Hattín není zdomácnělé, ale to bych asi neřekl... Rozhodně tam můžeš minimálně dopsat něco ve stylu „často jako bitva u Hattínu“se zdroji, to by bylo skvělý. Ale asi bych to radši nechal na „správném“ názvu. Zdraví --Jiří Janíčekp (diskuse) 5. 4. 2014, 11:12 (UTC)
Tak jsem se díval na stránky ÚJČ a ten pro verzi „...u Hattína“ zas tak moc jednoznačně nemluví [14].
Jen namátkou:
1.1.1 Konkurence koncovek -u/-a ve 2. p. a koncovek -u/-e v 6. p. j. čísla
„Koncovka -u je ve 2. p. výrazně častější, produktivnější a v mnoha případech se dnes užívá i u jmen, která původně měla v tomto pádě koncovku -a, především u jmen cizích, ale stále častěji i u jmen domácích “
„Podle mluvnic se koncovka -a v 2. p. vyskytuje převážně u jmen domácích či zdomácnělých zakončených na -ín (Zlín, Jičín – 2. p. Zlína, Jičína), -ýn (Hostýn – 2. p. Hostýna), -ov (Havířov – 2. p. Havířova) a -ev (Bezdrev – 2. p. Bezdreva).“
„U jmen cizích dnes až na zmíněné výjimky výrazně převažuje koncovka -u, mimo jiné i proto, že její užití není doprovázeno měkčením předchozí souhlásky.“
Z výše uvedeného já tedy chápu, že se koncovka -a používá spíše u místních (resp. domácích) názvů, jako třeba Zlín, Trenčín, Hodonín apod. U cizích názvů se používá spíše koncovka -u. Hattín se rozhodně nedá považovat za místní nebo domácí název. Navíc tu máme poměrně silný konsenzus s používáním tvaru Bitva u Hattínu... který se vyskytuje i v odborné literatuře. --David Kennedy (diskuse) 5. 4. 2014, 11:19 (UTC)
Ahoj, tak o tom prosím nech hlasovat, ok? Jinak místní název neboli toponymum to určitě je, domácí název určitě ne, o tom, zda je zdomácnělý, se dá polemizovat - z hlediska začlenění do deklinačního systému češtiny je začleněn zcela a vyskytuje se v češtině patrně i dlouho (?) (nevím, v jaké podobě častěji, vzhledem k tomu, co cituješ, bylo možná dřív -a častější. -A zde alternaci nevynucuje. V PMČ (Příruční mluvnici češtiny), § 408, se píše: "Podtyp ostrov představuje skupinu substantiv, která mají v genitivu singuláru jen -a a v lokále singuláru jen -ě/e. Tento podtyp je reprezentován především vlastními jmény místními, která jsou tvořena sufixem -ov nebo -ín: Lvov - Lvova, ve Lvově, Hulín - Hulína - Hulíně apod. Jde o produktivní typ tvoření (...). -Jiří Janíček (diskuse) 6. 4. 2014, 23:51 (UTC)
Hlasovat se sice může, koneckonců ho můžete zahájit i vy jako autor nápadu název změnit, ale osobně dávám přednost, když se k výsledku dospěje diskusí. Myslím, že přednost by měl dostat tvar, který se převážně používá v odborných publikacích, a pokud neprokážete opak, tak toto hledisko zdá se hovoří ve prospěchu "u Hattínu", takže jsem se i já nakonec přiklonil k této verzi. Výsledek diskuse imo hovoří pro původní název. Přesto se případnému hlasování nebudu bránit. Jan.Kamenicek (diskuse) 7. 4. 2014, 00:09 (UTC)
Tak já jsem jednak pořád ještě neviděl nějakou poctivou statistiku toho, jak je to v odborných publikacích, ale nezávisle na tom bych rád nastolil otázku, jestli se článek nemá jmenovat jazykově správněji i navzdory úzu. Protože ale soudím, že je to (resp. tohle že je) stejně spíš otázka toho, co se komu líbí a nelíbí (a je to vlastně subalterní), nechal bych proto o tom rád hlasovat - ale nevím už, jak se to dělá, proto bych ocenil ten požadovaný link s patřičnou informací, příp. vlastní zahájení hlasování, jak jsem psal Pod lípou. Děkuji a jsem s pozdravem, --Jiří Janíček (diskuse) 7. 4. 2014, 00:16 (UTC)
Kolego, já nad tím pořád musím přemýšlet a napadlo mě, že by mohl být taky trochu zakopaný pes ve způsobu čtení názvu obce Hattín. Já osobně to tedy čtu jako HattÝn/bitva u Hattýnu. Pokud se to ale přečte jako HatÍn (myslím čteno jakoby hezky česky s Ť - HaŤín), tak se ani nedivím, že se Vám tam víc zamlouvá to a na konci... tento způsob čtení s ,Ť' ale myslím není správný. Pro ilustraci mě pak ještě napadla další věc. Vemte si počeštělý tvar Svatého Města - Jeruzaléma. Jasně, tady bych samozřejmě řekl "bitva u Jeruzaléma". No ale zkusme si teď vzít transliterovaný/fonetický přepis z hebrejštiny - Jerušalajim. Tady už se mi začíná vtírat to proklaté -u na konci - bitva u Jerušalajimu. Cítíte to tam taky, resp. chápete, co mám na mysli? PS: ohledně té statistiky to bude hodně těžké, protože dost silně pochybuji, že se podaří najít věrohodný zdroj pracující výhradně s tvarem s -a na konci. Navíc musíte připustit, že verzi s -u rozhodně ÚJČ nevylučuje, dokonce ji u cizích názvů preferuje. Nebo snad ne? Nelze přeci tvrdit, že název obce Hattín, který vznikl (s prominutím) prachsprostou transliterací z arabštiny, je jakkoli zdomácnělý. -David Kennedy (diskuse) 7. 4. 2014, 01:21 (UTC),
Zdravím. Dostal jsem se sem zpod Lípy. Jak už je uvedeno v úvodu této diskuse, i velmi letmé použití Googlu nasvědčuje tomu, že tvar "u Hattína" se používá jen naprosto raritně, zatímco "u Hattínu" zcela běžně. A právě úzus je v přirozeném jazyce tím, co rozhoduje o správnosti. Takže lze celkem bez další diskuse dovodit, jaký by měl být očekávatelný název článku na Wikipedii. Ovšem chcete-li, třebas už asi jen pro vlastní zadostiučinění, získat nějaké argumenty pro ten "počeštěnější" tvar, zkuste hledat, jak se o bitvě a daném místě psalo ve starší české literatuře v dobách, kdy bylo obvyklé cizí místní jména v mnohem větší míře počešťovat. --ŠJů (diskuse) 5. 5. 2014, 20:02 (UTC)
Mně je ten problém Hattín poměrně ukradenej, takže je mi to poměrně jedno; 2) i mně se zdá, že s tou tvrdou výslovností je na místě to -u, čili pokud se to čte tvrdě (což nevím / což jsem nevěděl), tak proč ne); 3) nicméně stejně jako kolega nevěděl, co to je místní název (= toponymum, ne český název) a slovo přejaté/zdomácnělé, Vy máte zase poněkud problematickou představu o jazykové správnosti - jak jste přišel na to, že vychází z úzu? Otázka jazykové správnosti je poměrně složitá (úzus - norma - kodifikace), nicméně přinejmenším v českém prostředí určuje správnost kodifikace, nikoli úzus (kodifikační slovníky a přiručky - z nichž jsem některé citoval a podle nichž mají vlastní jména na -ín koncovku -a), ne úzus. Kodifikace pak vzniká deskriptivně, nebo preskriptivně (píše o tom V. Crvček: Koncept minimální intervence). Pro zajímavost: Vámi navrhovaný přístup by vedl mj. k tomu, že jakmile v Googlu najdete vícekrát např. tvar velkej místo velký, povedete Vás to k tomu, že velkej je tzv. správně (ať už to znamená cokoli). (Pro zajímavost: hic et nunc mi G nachází pro tvar velký 23 100 000 výskytů, pro velkej 17 900 000 - což není nijak osnivý rozdíl a (+ otázka je, jaký bude trend.) Podobný rozdíl je u druhé hledané dublety těžký/těžkej. Buďte s pozdravem, --Jiří Janíček (diskuse) 6. 5. 2014, 08:35 (UTC)
Pozn. pro ostatní: debata pokračovala (a významněji se rozrostla) Pod Lípou. --Jiří Janíček (diskuse) 6. 5. 2014, 08:35 (UTC)
Nicméně co je zásadní: Moje pracovní teorie je, že problém je v tom, jestli to í znamená délku a měkkost - z čehož vychází má (a nejen má) podle všeho zavádějící představa o přejatosti slova - tím pádem se ohledně významu termínu slovo přejaté D. Kennedymu omlouvám. Pokud to í totiž tyto věci neznamená, není to argument pro, ale proti přejatosti (= začleněnosti do systému cílového jazyka, projevující se pravopisem a (ne)ohýbáním) místního jména Hattín. --Jiří Janíček (diskuse) 6. 5. 2014, 08:51 (UTC)
Ahoj, jen dotaz, co to mělo být? Smazal jsem to páč en:UDT, ale jestli to má nějakej význam na Třebíč obnovíme to. Dík--Horst (diskuse) 22. 8. 2014, 09:32 (UTC)
Nejnovější komentář: před 9 lety6 komentářů3 lidé v diskusi
Ahoj Jiří, je to hezké, že se snažíš vylepšit a doplnit články na WIKI. Jaké úpravy by se měly provést v tomto článku? Ty, které jsi provedl mě moc nepřesvědčují:
Že se z flísu vyrábějí zejména mikiny, to je možná tvůj dojem z letmého pozorování na ulici (a z fotky, kterou jsem k článku připojil). Z odborné literatury se můžeme dovědět, že se jsou z něj mimo celé řady jiných textilií také mikiny. K té větě chybí odkaz na pramen a formálně patří v článku asi do odstavce Použití )
Etymologie: německé Vlies je sice (původně holandské) ovčí rouno (a také souvislá vrstva vláken, např. pavučinka z mykacího stroje) ale pro flís se v němčině používá (pokud se vůbec překládá z angličtiny) pojem Faserpelz
Rád se nechám poučit, zejména co se týká formálního uspořádání článků. Snažím se o to, aby moje výtvory (každopádně obsahově) měly aspoň stejnou úroveň jako obdobné články v německé nebo anglické verzi (zejména bez zbytečných „obohacení“ – co jedna paní povídala). Článek Fleece jsem původně spáchal pod neobvyklým pseudonymem.
Ahoj, děkuji, je to dokonce nádherné - jsem rád, že to oceňuješ. Sice se zdá, že jsi výrazně starší, ale vzhledem k tomu, že jsi mi začal tykat, tak si tykejme (i když psát cizímu člověku tvary slov ty/tvůj s malým písmenem považuju osobně za neslušné). Teď ale k věci:
Pokud jsi odborník v textilním průmyslu, tak máš jistě jiné povědomí i informace než běžný člověk / odborník v něčem jiném. Vždycky je ale otázka, jestli je vhodné psát Wikipedii jako úzce odbornou encyklopedii všech oborů (tedy textilní články vysoce odborně hantýrkou textilního průmyslu nebo čeho, lingvistické vysoce odborně lingvistickou), nebo jestli je psát spíše srozumitelně (nebo zda v článku mít obojí). V en i de často vídám spíše to první.
Já si osobně myslím, když už o tom mluvíme, že ty (patrně Tvé) formulace v článku jsou nesrozumitelné a nikoho nezajímají („Fleece je výplňková nebo vlasová pletenina, po obou stranách silně počesaná.“) - krom toho, že jsou špatně citovány (jen jméno autora monografie v závorce) - byť by to i nakrásně byly pravdivé údaje (nedokážu posoudit, ale nemám důvod tomu něvěřit, kór když už vím, že to psal člověk z oboru). Čili za sebe bych Tě (bez vší kousavosti) prosil udělat článek víc říkající a obohacující pro běžného čtenáře.
Píšu, že Vlies je rouno, ne fleece - ale umožňovalo to i tento výklad a nedivím se moc, že to tak někdo pochopil. Navíc přiznávám, že bych si myslel, že Fleece se německy řekne Fleece (aspoň co se týče označování spotřebního zboží).
Ad formální uspořádání: v čem je problém, v tom, že jsem vydělil etymologii? Mj. jsem tím odstranil předchozí nesmyslnou formulaci „Fleece (angl., česky rouno)“ - to vypadalo, že 1) fleece je jen angl. pojem?, 2) (a to spíš) fleece je č. pojem z angl., přičemž anglicky znamená fleece rouno, ne už fleece - což by byla hloupost. Jinak zastávám názor, že to hlavní má být v perexu, proto jsem napsal to užití do perexu. Pokud Ti vadí, že tam není zdroj (nebo se fleece dokonce nepoužívá hlavně na mikiny - ok, a bundy), není problém změnit formulaci z hlavně na mj.
srov.:
de:
Fleece (engl. für Flausch, deutsch: Faserpelz) ist die englische Bezeichnung für einen Veloursstoff, der meist aus Polyester z. B. aus recycelten PET-Flaschen hergestellt wird.[1] 1979 wurde der Stoff von Malden Mills Industries Inc. (USA) vorgestellt. Das Unternehmen vertrieb seine Produkte unter der Marke Polartec. 2007 wurde nach Zahlungsunfähigkeit das Unternehmen übernommen und unter der Bezeichnung Polartec LLC fortgeführt.[2]
en:
Polar fleece is a soft napped insulating synthetic fabric made from polyethylene terephthalate (PET) or other synthetic fibers. Other names for this fabric are "Polar Wool," "Vega Wool," or "Velo Wool." Despite names suggesting the product is made of natural material, fleece is 100% polyethylene terephthalate. (obojí perexy z 26.1.2015 1:00)
nic o česané pletenině (WTF?) se tam nepíše...
každopádně budu rád, když článek upravíš a rozšíříš (např. místo „zejména mikiny“ napsat „mj. mikiny, bundy a ...“), když tomu rozumíš, za sebe ale prosím, pokud můžu, abychom psali spíše srozumitelně a relevantně pro většinového čtenáře (srov. ty en a de perexy). Pěkný den, --Jiří Janíček (diskuse) 26. 1. 2015, 01:15 (CET)Odpovědět
Zdravím. O tvých (nebo Tvých) názorech by se asi dalo dlouho diskutovat, ale já jsem velmi skeptický, jestli by to někam vedlo.
Jen na vysvětlenou pár protiargumentů:
Podle čeho bych měl rozhodovat, jestli např. zátažná pletenina, česaná příze (a stovky jiných) jsou příliš učené a např. polyethylentereftalát (z anglické verse) všeobecně známý výraz? Na WIKI píšu skoro výlučně o textilních tématech, možná polovina z nich patří k těm opravdu nezáživným a obsahuje spoustu odborných výrazů (které se vždy snažím vysvětlit). Občas si dělám kontrolu přes statistiku http://stats.grok.se/ (kterou také doporučuješ), jestli to opravdu, jak říkáš, nikoho nezajímá. Na každý z mých výplodů, včetně těch nezáživných, se průměrně denně kouká 5-6 lidí. Je to málo? Objektivnější měřítko nemám.
Musím tě zklamat, jinačím způsobem už psát nebudu, jsem asi příliš zatížený minulostí. Na vysvětlenou (jistě přehnané) přirovnání: „Osvětový“ důstojník u pluku v padesátých letech chtěl pro nás uspořádat soutěž o znalostech Smetany a Dvořáka. Když se přihlásili dva nebo tři maníci, kteří dokonce poznali rozdíl mezi Rusálkou a Mou vlastí, lampasák soutěž zrušil – obával se, že by se s tak speciálními znalostmi namísto lidové osvěty předváděly jen (buržoazní) elity.
Asi bychom si mnohem líp rozuměli, kdybych psal na podobná témata jako Servít je vůl nebo Hovno. Mě by to bavilo víc (a bylo by o to zaručeně víc zájemců), než třeba povídání o Mechelenské krajce, k solidnímu zpracování ryze českých, opravdu lidových témat mně však schází už asi 45 let denní kontakt se životem v Česku.
Ty citáty se jménem autora v závorkách jsou samozřejmě skoro nelegální. Zkoušel jsem to už kdysi dávno uvádět podle předpisu, ty formulky mně byly moc složité, tak jsem toho nechal. Ty jsi po osmi letech první, kdo to - právem- reklamuje. (Jinak by ti to asi nevadilo, ale když už jsem do tebe šťoural, tak se zřejmě chceš trochu revanžovat).
Doufám, že jsem vyjádřil moje stanovisko srozumitelně: Další diskuse je zbytečná. Do dalšího wikipedování ti přeju ještě hodně úspěchu a povolnější partnery na výměnu názorů. --Ryj (diskuse) 26. 1. 2015, 12:29 (CET)Odpovědět
Ahoj, tak když jsi mi zakázal odpovědět, tak jen stručně:
1) Nebuď naštvaný :),
2) Jasně, rozhodnout, zda je učenější/zbytečnější polyethylentereftalát nebo česaná pletenina asi nejde - a ani o to až :tak nejde - za to se omlouvám. Ať je tam obojí, ale taky - a pro mě hlavně - i něco, co zajímá tzv. normální lidi (jiná :formulace: většinu lidí). A z toho poměrně co nejvíc i v perexu.
3a) Jasně, že lidi na ty hesla jdou - protože je zajímá, co je to fleece, nebo jsou jenom zvědaví - otázka ale je, kolik z nich :zajímá, že je to česaná příze - to jsem chtěl říct. Spíš je zajímá, že/zda je fleece vážně z PETek - to by zajímalo třeba mě - :mohl bys to tam prosím doplnit, pokud víš (jen / převážně / vždy až na tyto výjimky apod.).
3b) Ano, jak se teď dívám na Tvá další hesla, na hesla jako Spinning mule (btw fakt to nemá český název, nebo nevíš, protože :nemáš přístup k českým pracem?) nebo Hesián opravdu jdou asi jen ti, které ty věci zajímají - ale i ti mohou být v oboru :amatéři a i ti by podle mě mohli dostat krom dávky jim nesrozumitelných i dávku srozumitelných nebo aspoň pro plebejce zajímavých :informací, je-li to možné.
4) Ad reference: Ono popravdě řečeno, při prvním čtení jsem vůbec nevěděl, co má to "Holthaus" znamenat - až pak jsem si všiml, že :je takové jméno v literatuře, čili že se tím asi myslí toto dílo a asi zmiňované strany. Čili já Ti v tom budu opět důvěřovat a :beru to tak, že to tak je, a citaci podle toho upravím. Uvidíš, že to není nic těžkého. Významně lepší by bylo už to, kdybys dal :ten text do značek <ref></ref>, ideálně do nich pak ještě celou šablonu - viz má nová úprava hesla (můžeš podle :tohoto vzoru zkusit udělat tu druhou citaci, jestli chceš). Díky za přispívání a nezlob se! :) --Jiří Janíček (diskuse) 26. 1. 2015, 15:49 (CET)Odpovědět
Ahoj, samozřejmě že ti nechci nic zakazovat a naštvaný taky nejsem. Nechtěl bych jen zdržovat tebe i mne zbytečným žvaněním. Vidím ale, že máš pár užitečných návrhů, proto moje odpověď:
S tím obsahem perexu je to logické, už vždycky jsem se to snažil zhruba tak koncipovat, někdy to nepasuje do celkového konceptu. Budu na to napříště dávat víc pozor.
Těch názvů bez českého překladu je celá řada, občas mám přístup na skripta TU v Liberci, můj vnuk je profesionální překladatel technické literatury, jiné aktuální prameny myslím neexistují. (Informace z tomto oboru na Googlu jsou skoro bez výjimky opsané z WIKI, tedy ode mne). Ze starší literatury pochází např. Hesián („Skripta“, která jsme před 60 lety psali na průmyslovce samozřejmě už dávno nemám).
Děkuju za to přešaltování odkazu na Fleece. To značkování není tak hrozná práce, ale
když bych to chtěl dodatečně provést u mých nejméně 400 článků, v každém je několik odkazů, ke kterým se musí hledat podrobnosti v knihách, které jsem měl z velké části vypůjčené (Fernleihe). Zkusím časem aspoň některé články korigovat, slibovat nechci nic.
Jen podotknu že opravdu hodně nesouhlasím s »formulace v článku jsou nesrozumitelné a nikoho nezajímají („Fleece je výplňková nebo vlasová pletenina, po obou stranách silně počesaná.“)«. Naopak, takto si představuji encyklopedický styl. A prosím Ryje, aby se nenechal nijak odradit od vkládání systematických odborných informací. Pro mne je vždy radost narazit na jeho článek. --Tchoř (diskuse) 26. 1. 2015, 19:57 (CET)Odpovědět
Nejnovější komentář: před 9 lety2 komentáře2 lidé v diskusi
Ahoj, díky za zdejší příspěvky. V případě Seznamu sídel v Česku končících na -jedy se domnívám, že koncovka je neencyklopedickým kritériem pro vznik stromu seznamů, tj. minimálně stovek, spíše ale tisíců nových článků bez přidané hodnoty. Proto jsem založil DOS, nechť je prostor pro vyjádření. Zdraví--Kacir28. 2. 2015, 18:40 (CET)Odpovědět
Ahoj, proti hlasování nic nemám, ale samozřejmě si myslím, že tam článek být má a že je úžasným projevem Wikipedie, že je možné, aby v ní takové články byly (jen houšť! – i když zase s rozumem, to jo... :) ).
Takových článků asi smysluplně nemůžu vzniknout tisíce, ani stovky – dokázal bych si reálně představit krom -jedy ještě naznačené -vary a -peky – čili řekněme, když budeme maximalisti, max. 10 článků?
Přidaná hodnota jsem si myslel, že je zřejmá každému rodilému mluvčímu českého jazyka – je to zajímavost toho obsahu, konkrétně: 1) kde všude jsou takové názvy, 2) pocházejí od jíst, nebo od jed, 3) změny (Mrcho->Mrkvojedy) a významy (Kotojedy) názvů. Mimoto, že by se to imho obhájilo i pouhou zajímavostí látky, se dá taky argumentovat suše vědecky, a to tak, že je to normální onomastické téma. (Technická: nejde zde o koncovky, ale o části složenin (kompozit)). Vše dobré, --Jiří Janíček (diskuse) 4. 3. 2015, 02:03 (CET)Odpovědět
Ahoj, ok, to vypadá pěkně, tak to prosím brzo vyvěs do hl. prostoru! Fotku nemám vůbec. A nejsem ani šotouš, ale i jako nešotouše mě MT poměrně nadchla, na netu jsem pak našel, že se z ní stal fenomen i u širší veřejnosti, než je obvyklá komunita fanoušků dopravy, tak se o tom víc divím, že ten článek ještě nikdo ani nezaložil. --Jiří Janíček (diskuse) 4. 11. 2015, 23:45 (CET)Odpovědět
Nejnovější komentář: před 8 lety1 komentář1 člověk v diskusi
Dobrý den, pravděpodobně to víte, protože máte článek ve sledovaných, ale pro jistotu Vás informuji, že jsem se rozhodl dát ostatním kolegům k posouzení, zda by na Wikipedii měl článek být. Případnou diskuzi bych podle zvyklostí rád vedl na příslušné stránce, ale to s největší pravděpodobností asi víte také --Remaling (diskuse) 26. 2. 2016, 03:09 (CET)Odpovědět
Kategorie:Vysoké školy zaniklé ve 20. stoletíeditovat
Nejnovější komentář: před 7 lety1 komentář1 člověk v diskusi
Dobrý den, jak jste si všiml, kategorii jsem opravil. Ovšem nevidím zde žádnou podobnou (což není na závadu). Chcete se vrhnout na kategorizaci zaniklých škol tímto způsobem? Návod, jak na kategorie, je na Nápověda:Kategorie. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 11. 12. 2016, 15:22 (CET)Odpovědět
Nejnovější komentář: před 7 lety1 komentář1 člověk v diskusi
Dobrý den, kolego. Obracím se na Vás s prosbou, zda byste nějak nepřispěl k záchraně článku Lucie Augustovičová. (Nevím ale teď, zda se toho již účastníte nebo ne.) Je to mladá astrofyzička, která ale již jako vědkyně něco vykonala. Nyní pracuje v USA. Přesto kolegové tvrdí, že není významná, a chtějí článek smazat - vede se o tom DOS. Pokouším se najít protiargumenty, a něco se mi již snad povedlo. --Zbrnajsem (diskuse) 16. 1. 2017, 17:33 (CET)Odpovědět
Nejnovější komentář: před 6 lety3 komentáře1 člověk v diskusi
Dobrý den, díky za opravu se zdrojem. Je tu ale zvláštní okolnost, informaci o Národním domě na Vinohradech jsem si totiž nevymyslel, ale měl jsem také zdroj, nevím už jaký, začal jsem totiž jen drobnou úpravou, že jsem upřesnil místo konání v článku o samotném sjezdu, kde bylo uvedeno "v Praze". V daném okamžiku Vinohrady nebyly "v Praze" (ani Karlín). Pokud jde o zdroj, v tuto chvíli Vinohrady visí např. zde (bizarní, když uvážíme, že Český rozhlas je majitelem oné budovy v Karlíně). Také zde!
Nabízí se dokonce spekulace, že málo dělnické Vinohrady byly přepsány karlínskými kluky na lépe znějící Karlín. Vešlo by se do sálu budovy v Karlíně 569 delegátů (číslo uvedené v obou zdrojích na forum.valka.cz)?
Nejnovější komentář: před 6 lety2 komentáře2 lidé v diskusi
Ahoj, přesunul jsem tebou založenou sekci „Podobné názvy“ v článku Ostrožská Nová Ves (pojednávající o Ostrožské Lhotě) z podle mne nevhodného místa v referencích na vhodnější místo, navíc do širšího kontextu názvu obce. Ono to pletení si názvů je relativní – sám mám v těchto obcích mnoho rodiny, takže se mi v žádném případě nepletou, ale nemístním se zase může mezi sebou snadno plést velké množství názvů (například se někdy zaměňuje i Uherský Brod s Uherským Hradištěm). Nevím proto, jestli přímo takovéto informace úplně do Wikipedie patří, nicméně v kontextu vývoje názvu obce už je to relevantní poznámka, takže jsem to vyřešil takto. S pozdravem --Blahma (diskuse) 10. 1. 2018, 21:42 (CET)Odpovědět
@Blahma Ahoj, díky za nový text, ale ten můj odkaz úplně zmizel, z čehož nejsem nadšenej... Šlo mi o to ho - nějak - zachovat, protože ty názvy jsou (krom toho "nová") jinak sémanticky úplně synonymní - proto si je podle mě nezasvěcení můžou plést dost očekávatelně (na rozdíl od Brod x Hradiště - to už je fakt "jiná liga"...), a stojí snad za uvedení i prostě proto, že existují dvě obce s velmi podobným názvem (nezávisle na pletení). Vím, že rubrika Podobné názvy zatím na Wiki oficiálně není, ale já doufám, že jednou bude... Zatím to můžu dát teda aspoň do Možná hledáte, jestli Ti to přijde lepší...? --Jiří Janíček (diskuse) 7. 4. 2018, 22:39 (CEST)Odpovědět
Nejnovější komentář: před 4 lety5 komentářů2 lidé v diskusi
Dobrý den pane kolego, odkaz jste tam uvedl, takže koho to zajímá, ten si to najde a poslechne si. Jinak týden je z pohledu encyklopedie příliš krátká doba a kdybychom měli uvádět všechny dočasně dostupné rozhlasové a televizní pořady, tak neděláme nic jiného. Zdraví --Gampe (diskuse) 12. 12. 2019, 07:51 (CET)Odpovědět
Dobrý podvečer - no to je právě velká otázka - spousta věcí člověka může zajímat, ale nečekuje dnes a denně články o nich na Wikipedii (tím myslím zejména tzv. normální lidi, ne wikipedisty - to je trochu jiná sorta :) ), kdežto kdyby se na věc upozornilo na titulní stránce, to je něco jiného. Navíc zajímavosti tam jsou zobrazovány právě přesně na týden (je pravda, že oba týdny - ten „náš“ a ten, po který budou ta audia zpřístupněna - už jsou v běhu a jsou vůči sobě navíc i posunuty). V podobných případech bych do budoucna, pokud by se o tom vědělo dopředu, byl v podobné situaci rozhodně pro na danou věc na hlavní stránce „reklamu“ udělat, Vy opravdu ne? --Jiří Janíček (diskuse) 12. 12. 2019, 17:42 (CET)Odpovědět
Jenže těch dočasně dostupných rozhlasových a televizních pořadů jsou na různých webech desítkxy, ne-li stovky. Na které z nich upozorňovat a na které ne? Budou to Vaši oblíbenci? Nebo moji? Nebo se o tom bude hlasovat?... --Gampe (diskuse) 13. 12. 2019, 06:36 (CET)Odpovědět
Good point, ale proto tam radši neupozornit na nic? Mimochodem jak je to se zajímavostmi a aktualitami na hlavní stranu - tam to vybírá nějaký sbor pověřenců nebo osvícený jednotlivec? Ať tak nebo tak, tak by to mohlo fungovat i zde, že jo. Ale no hard feelings about this from my side, je to jen nápad, ale imho snad spíš dobrej. Jinak ano, dal bych tam na prvním místě své oblíbence, na druhém mítě Vaše... :) --Jiří Janíček (diskuse) 15. 12. 2019, 15:23 (CET)Odpovědět
Ještě abych vyjasnil, jak jsem to myslel: určitě jsem nechtěl zakládat zvláštní kategorii - něco jako - Zajímavá díla v současnosti on air -, ale prostě jen občas, když to někoho napadne, někdo na to upozorní a někomu to přijde jako dobrej nápad, to vrazit do těch Zajímavostí na hlavní stranu - v tomhle případě (který pro mě vlastně není nijak zásadní, narazil jsem na to náhodou) něco jako: Víte, že... Konec patriarchátu je kniha bývalého ředitele Českého rozhlasu Františka Pavlíčka, ve které popisuje mimo jiné dějiny rodného Lukova (audioverze dostupná do 18. 12. na webu ČRo)? --Jiří Janíček (diskuse) 15. 12. 2019, 15:32 (CET)Odpovědět
Dobrý den, vážený pane Vloute, opravdu nerozumím tomu, proč heslo není v tomto rozsahu dostatečné - co byste tam ještě chtěl? V žádné nespecializované enyklopedii (např. Malý encyklopedický slovník A-Ž, Ilustrovaný encyklopedický slovník apod.) by informace nebyla delší. Toto přece není na úrovni "Letadla jsou létající stroje s křídly.". --Jiří Janíček (diskuse) 10. 4. 2020, 14:00 (CEST)Odpovědět
Jsou to jen dvě věty, přičemž Wikipedie je založena na heslech. Opravdu k tomu neexistuje víc informací? Co redakční rada nebo šéfredaktor, byla nějaká konkrétní spolupráce s vojenskými útvary, jaký byl vlastně obsah, existovaly nějaké zavedené rubriky, existovalo něco podobného před tím…? --Vlout (diskuse) 11. 4. 2020, 07:59 (CEST)Odpovědět
Ahoj, zakládej prosím články alespoň na úrovni standardního pahýlu cca o 6 větách a více. V čem je problém napsat o pár vět více? Tím má autor jistotu, že mu nepřistane na diskusi šablona. A také je potřeba doplnit zdroje, z nichž bylo čerpáno (jinak je to opět na zbytečnou šablonu {{Neověřeno}}). Zdraví.--Kacir11. 4. 2020, 19:24 (CEST)Odpovědět
1) Já o tom víc nevím (a upřímně řečeno vědět ani nechci); 2) Čerpal jsem jen a pouze z databáze Národní knihovny (aleph.nkp.cz); 3) Pokud jste někdy měli v ruce nějakou 1–3svazkovou encyklopedii (jako jsou ty, kt. výše zmiňuji), víte, že tam byste se o takovém časopise dozvěděli přesně nějakou takovou informaci, jakou jsem poskytl, typicky jednu větu. Nechápu, proč nemůže být ve Wikipedii, která je zdarma, když by to bylo dost dobré do placené papírové encyklopedie. Pokud je někdo takový s odpuštěním ignorant (to teď nemyslím osobně a chápu to navíc věcně), že si myslí, že žádná informace je lepší než stručná + potenciální zárodek příštího rozšíření, dovádí mě to k zuřivosti. Ještě jsem schopen pochopit, že je to taková hra: třeba to někoho přiměje k tomu, že to během týdne rozšíří. Ale pokud je to myšleno vážně i nezávisle na tomto aspektu, zůstávám nad tím stát s otevřenou pusou. --Jiří Janíček (diskuse) 12. 4. 2020, 00:50 (CEST)Odpovědět
Česká verze by obsahem hesel opravdu neměla směřovat k chudé cebuánské Wikipedii. A především, pravidlo Ověřitelnosti umožňuje smazat neozdrojované nezjevné informace. Takže z těch dvou vět nezjevného obsahu zbude po smazu čisté editační okno. Zdraví.--Kacir12. 4. 2020, 02:08 (CEST)Odpovědět
Podobně jako Kacir, opravdu zde netvoříme encyklopedii s hesly o jedné, dvou větách. To by bylo skutečně nepochopení tohoto projektu. --Vlout (diskuse) 13. 4. 2020, 16:20 (CEST)Odpovědět
To je přece scestné uvažování - toto znění není cílem, ale v optimálním případě jen zárodkem budoucího obsažnějšího textu, zároveň je ale text svým způsobem dostačující i teď - když stačí pro databázi Národní knihovny, proč nestačí Wikipedii? Je teda lepší žádná informace než informace dílčí. To je přece nesmysl. Možná máte mnohé zkušenosti, že to špatně dopadlo a u tohoto subpahýlu skončilo, ale stejně... To je jen politika některých imediatistů. Právě proto, že se nechci na Wikipedii s nikým o takových nesmyslech hádat, jsem se do ní nikdy naplno nepoložil. Je mi to ale jedno, klidně to smažte. Že jsem to vůbec zakládal... Příště tedy už takovou chybu neudělám, jen ať je Wikipedie chudší, to je dobrá logika... Argumentace cebuánskou wikipedií je samozřejmě scestná, tu vytvářeli, pokud vím, boti. To je prostě marný. --Jiří Janíček (diskuse) 16. 4. 2020, 23:53 (CEST)Odpovědět
Dobrý den, situace není tak špatná, jak si myslíte :). Kolegové mají pravdu v tom, že tento rozsah je nedostačující pro samostatný článek, ale to neznamená, že informaci je nutné z Wikipedie úplně smazat. Naštěstí tady existuje institut sloučení do obecnějšího článku – už jsem toto řešení navrhl. Bude-li toto téma v budoucnu zpracováno obšírněji, pak bude možné vrátit se k samostatnému heslu, tj. vyčlenit jej z článku o PS. Zdraví --Mario7 (diskuse) 17. 4. 2020, 07:59 (CEST)Odpovědět
Nejnovější komentář: před 2 lety9 komentářů2 lidé v diskusi
Milý kolego, odkazy na související články jsou od toho, aby si je čtenáři mohli přečíst, nikoliv jako nějaký interní pokyn pro editory Wikipedie! Samozřejmě bude potěšitelné, pokud ty články dopíšete a pak mohou být do příslušných odkazů umístěny - ovšem bez chyb a překlepů, které jste opakovaně učinil. Zároveň je ale diskutabilní, proč bychom tam měli dávat odkazy na neexistující články, zatímco o existujících kašnách je na Wikipedii článků mnohem více - a vlastně ani by nemělo smysl tam na všechny odkazovat, od toho jsou příslušné kategorie.--Dirillo (diskuse) 15. 7. 2021, 14:14 (CEST)Odpovědět
Pane anonymní nemilý kolego, děkuji Vám za Vaši péči, s kterou mne hodláte poučovat; s těmi červenými odkazy to nehodlám dál řešit, snad máte i pravdu, je mi to jedno. Článek o kašně v KH ve wiki už dokonce je, jak jsme později zjistil. Mějte se, --Jiří Janíček (diskuse) 15. 7. 2021, 14:21 (CEST)Odpovědět
Nezbývá, než podotknout, že každý obvykle soudí podle sebe - jen Vás musím upozornit, že existují ustálená pravidla etického chování mezi editory Wikipedie - viz Wikipedie:Wikietiketa. Navíc jste zřejmě přehlédl, že kromě slušně formulovaného oslovení můj příspěvek, publikovaný výše, obsahoval i podpis, takže Vaše označení mé osoby za anonyma je rozhodně v rozporu s výše zmíněnými pravidly slušného chování mezi wikipedisty.--Dirillo (diskuse) 15. 7. 2021, 14:36 (CEST)Odpovědět
Červené linky se kdysi dávaly, možná se to změnilo, nevím, nesleduji to, moje chyba. Ten, kdo nepůsobí pod svým jménem a neuvede je ani na své stránce, je podle mne anonym - nevystupuje pod svým jménem - takhle jednoduché to je. Na Wikipedii je to bohužel pořád časté, ale pozoruji trend, že někteří časem svou identitu zveřejní a neschovávají se za přezdívkou. Ještě snad na vysvětlenou: to "milý" je ošemetné, jedním z dvou možných čtení je, že se se mnou bavíte svrchu - nedoporučuji to používat, ale chápu, že jste asi měl za to, že je to milejší než "vážený" (předpokládám dobrou vůli). --Jiří Janíček (diskuse) 15. 7. 2021, 14:51 (CEST)Odpovědět
Já vím, že vystupovat na wiki pouze pod přezdívkou je košer - jen považuji ty uživatele za anonymy a zazlívám jim to, přijde mi to nefér a je trochu diskreditující, ale ještě spíš ponižující - ale to je asi všechno, co s tím můžu dělat. Na druhou stranu si umím představit, že nějaký profesor by se jinak třásl, kde jakou udělá botu, ale takhle má svobodu psát, co chce. Pak chápu lidi potenciálně třeba politicky utiskované - jinak to, musím říct, opravdu nechápu. --Jiří Janíček (diskuse) 15. 7. 2021, 15:15 (CEST)Odpovědět
Samozřejmě Váš osobní názor Vám nikdo nebere, na něj máte plné právo. Ale bylo by vhodné si tento názor ponechat pro sebe, neboť nikdo Vám nedává právo kvůli jeho prosazování veřejně urážet kolegy. A když už je řeč o profesorech, velmi pěkný kompromis mezi skutečným jménem a nickem používal nedávno zesnulý známý propagátor Wikipedie Wikipedista:Sokoljan (bohužel ale zřejmě i on byl podle Vás anonymem).--Dirillo (diskuse) 15. 7. 2021, 15:39 (CEST)Odpovědět
Pane kolego, wikipedista Sokoljan se jmenoval Jan Sokol - bez velkého úsilí v jeho nicku jméno objevíte, čili to samozřejmě není anonym - navíc prof. Sokol psal, kdo je (taky na rozdíl od Vás) i na své stránce. Nevidím důvod, abyste se cítil uražen - pokud svou identitu skrýváte, resp. neodhalujete, působíte anonymně. Omlouvám se, pokud se Vás to dotklo, ale je to tak.--Jiří Janíček (diskuse) 15. 7. 2021, 15:48 (CEST)Odpovědět
Vše již bylo řečeno výše, nemá cenu se neustále opakovat, i když by Vás to při Vaší oblibě diskusí (jak vidno, i zcela planých) zřejmě velmi potěšilo. Nakonec ono to Janíček vzhledem k četnosti výskytu takového příjmení je možná ještě anonymnější, než nějaký globálně unikátní nick . Tož si to uchovejte ve zdraví - ale nenuťte jiným své názory!--Dirillo (diskuse) 16. 7. 2021, 10:46 (CEST)Odpovědět
Nejnovější komentář: před 1 rokem2 komentáře2 lidé v diskusi
Dobrý den, je to marginálie a Váš revert v článku Komunistický režim v Československu neměním. Jen si stále myslím, že pokud se píše o české zkratce "HDP", pisatel i čtenář znají význam, jinak neporozumí textu (na rozdíl od HBO, to taky nevím, co anglicky je, a nezáleží na tom :-) ). A ve Vámi uvedeném zdroji píše ÚČJ "Pokud původ zkratky není všeobecně znám, často se tyto zkratky přirozeně řadí k rodu střednímu." Čili naopak, je-li význam zkratky všeobecně znám, měl by se řídit rodem plného významu. Ale za spor tato drobnost nestojí, pouze si nechávám svůj názor. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 14. 10. 2022, 15:57 (CEST)Odpovědět
Dobrý podvečer, trochu mi to vrtá hlavou, není to jednoznačná věc. Co k tomu lze uvést obecně:
1) Je potřeba vnímat celou tu stať: „Rod u iniciálových zkratek často kolísá, obvykle ho určuje základové jméno celého slovního spojení, z něhož byla zkratka vytvořena, např. ČD vypravily zvláštní spoj podle ‚dráhy‘, ČT opakovala pro velký úspěch pořad O češtině podle ‚televize‘, USA vyhlásily nové protiruské sankce podle ‚státy‘. Pokud původ zkratky není všeobecně znám, často se tyto zkratky přirozeně řadí k rodu střednímu, např. HBO odvysílalo i odvysílala (podle ‚televizní stanice‘). Podrobněji viz kap. Zkratky iniciálové (ČR, DIČ, SMS, SÚKL, IKEA).“ Na což navazuje text na tam uvedeném linku (nevím, jestli jste klikl i tam a prokousal se až k pasáži: „Toto pravidlo však neplatí vždy. V praxi řazení iniciálových zkratek k rodu kolísá. Zvláště v případech, kdy jejich původ není všeobecně znám, se tyto zkratky často přirozeně řadí k rodu střednímu, např. ČSAD vypravilo nový posilový spoj (i vypravila podle původního názvu Československá automobilová doprava), OSN bylo založeno (i byla založena podle názvu Organizace spojených národů) – Složitější případy shody přísudku s podmětem.“ (zvýraznil JJ)
2) Obrácená implikace („Čili naopak, je-li význam zkratky všeobecně znám, měl by se řídit rodem plného významu.“) neplatí.
3) Přemýšlel jsem konkrétními zkratkami, které znám, a jak se mají k tomu střednímu rodu vs. rod plného názvu. Napadlo mě toto (brainstorming; nabízím k úvaze, nic nenutím a sám zůstávám v rozvažování):
to/ta OSN (příklad z IJP), to/ten OPBH to nikdy neschválí, OBSE x SSSR, ODS, ODA. JAR byl prvním státem, OSA byla... Jeho nové PC, ne nový PC (i když počítač i kompjútr jsou mužského rodu - a význam zkratky snad i všichni znají). Jaké je Vaše BMI? (jako SUV, BMX, BMW, ten index).
ABS? (a auta, ne archiv bezpečnostních složek). ČEPS byl první, kdo... (hov.? (Česká energetická přenosová soustava).
OPEC
s.r.o. - asi pod vlivem koncového -o to sro (x ta společnost) to eseróčko
hdp - hádépéčko, ftp - eftýpko
- písmenka jsou hovorově středního rodu (áčko, béčko, háčko, erko, téčko, véčko, zetko), pokud se hláskuje, tak to k tomu asi svádí (ten JAR?, opek (nehláskováno, ale vyslovováno jako slovaú x ó dé es se hláskuje, tam převáží, že je to významiově ta strana, proto hovorově ódéeska).
stará KGB (jako StB)
vysoké DPH, ne vysoká DPH (i když je ta daň, říká se to DPH) (i když všichni význam zkratky znají)
CT bylo negativní. To URL, i když vím, že je to ten link, odkaz
Komunistický režim v Československu etc. - referenceeditovat
Nejnovější komentář: před 1 rokem5 komentářů3 lidé v diskusi
Dobrý den, prosím vkládejte reference pomocí citačních šablon, ne jen url, ať to po Vás není nutné stále opravovat. Děkuji za pochopení. --KPX8 (diskuse) 18. 10. 2022, 17:21 (CEST)Odpovědět
Dobrý den, pane KPX8, 1) šablony kód strašně a zbytečně znepřehledňují a zaplevelují, nemám je rád, je to zbytečná práce a formalismus, hlavní je obsah a jednoznačná reference/link, které se snažím dodávat v nadprůměrné míře a vždy, kdy je to možné (víc mi mimochodem vadí anonymita wikipedistů s přezdívkou, jako je ta Vaše, ale to je jen můj pohled), 2) vždycky jsem rád, když článek po mně někdo opraví, je to totiž doklad toho, že ho ještě někdo po mně přehlédl a zkontroloval, za což jsem vždycky rád a co je obecně u wikičlánků potřeba (a děje se to bohužel dost málo). S pozdravem --Jiří Janíček (diskuse) 18. 10. 2022, 17:54 (CEST)Odpovědět
Pak nevím, proč jste si ke své potřebě rebelovat vyhlédl kolaborativní projekt. Máte status prověřeného uživatele, od kterého se očekává, že je článek schopen a ochoten dovést do dokončeného stavu, takového, aby po něm nikdo nemusel nic kontrolovat a opravovat. Vy zde otevřeně tuto ochotu (a asi i schopnost) negujete. Hm. No, a co se týče Vašeho problému s anonymitou, Wikipedie je cíleně navržena tak, aby přispívat mohli anonymní uživatelé. Podstatné je, jak se kdo na Wikipedii chová, nikoli jak se jmenuje. Mějte se, --KPX8 (diskuse) 18. 10. 2022, 18:50 (CEST)Odpovědět
1) No vybral - co jiného je k dispozici? Pokud člověk chce ovlivnit všeobecně dostupnou studnici informací, nemá rozumně jinou možnost, než je Wikipedie. 2) No právě proto, že je to kolaborativní projekt, chci, aby se i na článcích z mé dílny podílelo víc lidí - je-li proto potřeba odebrat mi status prověřeného uživatele, tak to prosím udělejte, kdo můžete (fakt). 3) Snažím se Wikipedii přispívat, jak umím, obsahem, a formu trochu odbývám - předpokládám, že jí tím ale pořád výrazně víc prospívám než škodím. Pokud by byl někdo jiného názoru, může mě zablokovat.
Nejnovější komentář: před 11 měsíci1 komentář1 člověk v diskusi
Vážení členové komunity,
rád bych vám jménem spolku Wikimedia Česká republika oznámil spuštění projektu Komunitního wishlistu, kde můžete navrhovat témata akcí, kterých byste se rádi zúčastnili, nebo hlasovat o již navržených. Může jít např. o editaton, soutěž či cokoli jiného. Cílem komunitních wishlistů je zjistit, o jaké akce má komunita české Wikipedie zájem. Jednu ze tří vítězných akcí Wikimedia ČR ve spolupráci s komunitou zorganizuje.
Za Radu WMČR věřím, že se na stránce wishlistu nastřádá spousta nápadů i hlasů, které pro nás budou důležitým ukazatelem přání komunity, přinejmenším co se wiki-akcí týče.
Nejnovější komentář: před 2 měsíci4 komentáře2 lidé v diskusi
Dobrý den, pane Janíčku, podle jakého zdroje se ZŠ na adrese Podbělohorská 26/720 jmenuje ZŠ Pod Klamovkou? Na www.praha5.cz používají název ZŠ Podbělohorská. Obrat "stojící usedlost Klikovka" mi přijde poněkud matoucí, na místě usedlosti byl postaven bytový dům, zachovala se jen jedna budova. S pozdravem --JanSuchy (diskuse) 21. 1. 2024, 17:19 (CET)Odpovědět
Dobrý podvečer, pane Suchý, to je tak, když se toho neujmou místní, a musíme to dělat my přespolní: mám toho moc a nemám k tomu tak blízko, abych se nedopustil nepřesností. I s tou Klamovkou přesně nevím, jak to je - co je/byl Okrouhlík a co Klamovka, Klamovka je podle mě hlavně ta stávající restaurace - která ale nemá v článku ani jednu fotku - jak to je? Jste-li víc obeznámen s tou Klikovkou, editujte prosím s odvahou a vše vylepšete (osobně vždy prosím se zdroji vždy, když je to možné, a zejména tehdy, pokud jsou zdroje zajímavé a ne jednoduše najditelné (to je třeba případ té mapy, kterou jsem tam vložil - mezi 400 mapami na webu archivu HMP jsem ve volné chvíli našel dvě zajímavé položky, tohle je jedna z nich). Název školy jsem napsal určitě taky blbě, chtěl jsem jen ještě rychle před dopsáním popisku zjistit, jak dopadl ten chorobinec, a že je to ta stávající budova školy pro mě bylo dostatečným objevem. Ještě mě trochu trápí, jestli tu mapu můžeme takto vůbec legálně použít (vložil jsem ji rovnou do víc článků), ale snad ano - co myslíte? S pozdravem --Jiří Janíček (diskuse) 21. 1. 2024, 18:24 (CET)Odpovědět
Mnohokrát děkuji za zprávu, s odvahou už jsem editoval, když jsem upravil adjektivum u usedlosti Skalka podle stavu před čtyřmi týdny. Další úpravy přenechám znalcům. Před lety se mi podařilo "Klikovku" půjčeným fotoaparátem vyfotit, sám nevím, jestli jsem dal na Commons správný popisek. Ohledně autorských práv také nevím. Hezký večer, --JanSuchy (diskuse) 21. 1. 2024, 20:13 (CET)Odpovědět
Ale tu Klikovku jste nechal být! Podle map.cz zůstala zachována jen budova sýpky, tak jsem to takto do popisu obrázku na Commons upravil. S tou Skalkou je to zajímavé - já jsem žil v tom, že se opravuje a že o tom asi jen nevíte, ale ukazuje se, že já jsem naopak nevěděl o tom, že ta obnova z roku 2022 už mezitím zase ustala - díky! :) --Jiří Janíček (diskuse) 23. 1. 2024, 17:13 (CET)Odpovědět
Rádi bychom Vás přivítali na české Wikipedii!
. Tož si to uchovejte ve zdraví - ale nenuťte jiným své názory!--Dirillo (diskuse) 16. 7. 2021, 10:46 (CEST)
![[7]](https://en.wikipedia.org/wiki/File:Lion_distribution.svg){kind=link}
