Drslavici: Porovnání verzí

[[Erb]] Drslaviců, rozdělený na zdél štít červený se třemi pruhy bílými v pravé nebo levé polovici štítu, zachovali hrabata Černínové z Chuděnic, jediná větev Drslaviců, která přežila dodnes (2008) ale s rozdílnými barvami. V čele Drslaviců bývali od 2. pol. XIII. stol. pánové z Risenberka a mezi těmito pošlost skalská, která po svém sídle [[Švihov (hrad)|Švihově]] Švihovskými z Risenberka se nazývala a r. 1720 vymřela po meči. Vedle Švihovských proslula dolanská větev a vydala ze sebe haluze Výrků z Risenberka, kteří ve XIV. stol. z Výrova se psali, a vladyků ze Svrčovce a z Bystřice. Severně od Švihova na [[Vřeskovice|Vřeskovicích]] se usadili vladykové ze Vřeskovic erbu Risenberského, jejichž nejstarší předek Ota ze Vřeskovic odjinud z Biřkova se připomíná r. 1339; ratolestí Vřeskovských byli vladykové ze Schonangeru, mezi nimiž se proslavil Racek ze Schonangeru jakožto válečník proti pohanským Litvanům roku 1385 a na hranicích Chorvatska u Dunaje roku 1392. [[Přeštice]] smrtí Svatobora z Přeštic dostaly se z držav Drslaviců před r. 1238 [[Maltézský řád|maltézskému řádu]]; [[Skočice]], Poříčí, [[Jinín]] a [[Roupov]] drželi tři bratři Jaroslav, Drslav a Ota v létech 1320-1339, ale již v druhé polovici XIV. stol. vladykové z Roupova jiného erbu než Risenberského se rozrodili v těch místech. V jiných stranách z kmene Drslaviců vyrostly haluze pánů z Kánic, vladyk z Malešic u Plzně (Dorota z M. l. 1432) a Ulických z Ulic, kteří černé pruhy na zlatém' štítě měli a hejtmanem křivoklátským Václavem Uličkou z Ulic brzo po r. 1576 vymřeli, Poláků ze Sulislavi a Mnichů z Blahoust u Stříbra. Vladykové Sulkové a Stachové z Hrádku byli kolem Strážova usedlí a vymřeli v XVI. stol.

 

{{Ottův slovník naučný

| heslo = Drslavici