Heliografie: Porovnání verzí

'''Heliografie''' je nejstarší [[fotografie|fotografická]] technika pro zhotovení kontaktních reprodukcí grafických listů a&nbsp;snímků z&nbsp;[[camera obscura|camery obscury]]. Název je odvozen od řeckých slov helios (slunce) a&nbsp;grafé (psaní, kresba).<ref>[http://www.hrc.utexas.edu/exhibitions/permanent/wfp/heliography.html Harry Ransom Center, The University of Texas at Austin: The First Photograh&nbsp;&ndash;&nbsp;Heliography] &ndash; anglicky, navštíveno 15.&nbsp;května 2008</ref>.

Autorem vynálezu heliografie byl [[Nicéphore Niépce]], který experimentoval s&nbsp;fotochemickou cestou reprodukce pro [[kamenotisk]] (litografii). Na litografickou desku s&nbsp;vrstvou světlocitlivé fermeže kopíroval roku [[1813]] pomocí slunečního světla [[kresba|kresby]] a&nbsp;[[grafický list|grafické listy]], jejichž [[papír]] byl zprůsvitněn.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hlaváč | jméno = Ĺudovít | titul = Dejiny fotografie | vydavatel = Osveta | místo = Martin | rok = 1987 | strany = 22}}</ref><ref>[http://www.hrc.utexas.edu/exhibitions/permanent/wfp/chronology.html The First Photograh&nbsp;&ndash;&nbsp;A Chronology] &ndash; anglicky, navštíveno 15.&nbsp;května 2008</ref>. Roku [[1816]] použil malou cameru obscuru a&nbsp;papír se světlocitlivou vrstvou [[chlorid stříbrný|chloridu stříbrného]], avšak snímky nebyly ustálené a&nbsp;obraz časem zmizel.

Po řadě pokusů s&nbsp;různými světlocitlivými látkami a&nbsp;podložkami zhotovil Nicéphore Niépce roku [[1822]] reprodukci [[mědirytina|mědirytiny]] [[papež]]e [[Pius VII.|Pia VII.]] na vrstvu přírodního [[asfalt]]u rozpuštěného v&nbsp;[[petrolej]]i, nanesenou na skleněnou desku.<ref name="hlavac23">{{Citace monografie | příjmení = Hlaváč | jméno = Ĺudovít | titul = Dejiny fotografie | vydavatel = Osveta | místo = Martin | rok = 1987 | strany = 23}}</ref>. Reprodukce se však nezachovala. Niépce pak jako podložku využíval litografický kámen a&nbsp;[[zinek|zinkové]] desky, které byly po leptání nebo rytí použity k&nbsp;[[tisk]]u. Nejstarší dochovanou fotografickou reprodukcí, kterou na [[měď|měděnou]] destičku zhotovil Nicéphore Niépce v&nbsp;roce [[1825]], je obrázek muže vedoucího koně.<ref>[http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/1885093.stm BBC News, 21&nbsp;March, 2002: World's oldest photo sold to library] &ndash; anglicky, navštíveno 15.&nbsp;května 2008</ref>.

Niépce rovněž pokračoval v&nbsp;pokusech s&nbsp;camerou obscurou. Roku [[1824]] vytvořil snímek na kámen s&nbsp;asfaltovou vrstvou, zachycující pohled z&nbsp;jeho pracovny na boční křídlo domu a&nbsp;budovu na dvoře, který se však rovněž nezachoval.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hlaváč | jméno = Ĺudovít | titul = Dejiny fotografie | vydavatel = Osveta | místo = Martin | rok = 1987 | strany = 24}}</ref>. Zřejmě roku [[1826]], nejpozději však následujícího roku, zhotovil za slunného dne Niépce snímek pohledu z&nbsp;okna svého domu na dvůr s&nbsp;hospodářskými budovami a&nbsp;stromem v&nbsp;pozadí, který bývá považován za nejstarší dochovanou fotografii.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Mrázková | jméno = Daniela | titul = Příběh fotografie | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1985 | strany = 13}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Hlaváč | jméno = Ĺudovít | titul = Dejiny fotografie | vydavatel = Osveta | místo = Martin | rok = 1987 | strany = 33}}</ref>. Použil cameru obscuru s&nbsp;[[předsádková čočka|předsádkou]]. [[Expozice (fotografie)|Expozice]] snímku o&nbsp;rozměrech 163×203&nbsp;mm trvala 8&nbsp;hodin, takže slunce postupně osvětlovalo obě strany dvora. Obraz snímal na asfaltovou vrstvu, která v&nbsp;osvětlených částech tvrdla a&nbsp;vytvořila bílé plochy. Stíny jsou tmavé plochy [[cín]]ové podložky po smytí neosvětleného asfaltu roztokem levandulového oleje a&nbsp;[[terpentýn]]u.<ref name="hlavac23" />.