Kazimír IV. Jagellonský: Porovnání verzí

'''Kazimír IV. Jagellonský''' ([[30. listopad]]u [[1427]], [[Krakov]] – [[7. červen|7. června]] [[1492]], [[Grodno]]) byl od roku [[1440]] [[Litva|litevským]] velkoknížetem a od roku [[1447]] [[Polsko|polským]] králem. Jeho ženou byla [[Alžběta Habsburská (1436–1505)|Alžběta Habsburská]], tzv. „matka králů“. Čtyři z jejich šesti synů se stali panovníky – vládli v královstvích polském, [[Uhersko|uherském]], českém a v litevském velkoknížectví. Dcera [[Anna Jagellonská (1476–1503)|Anna Jagellonská]] se provdala za pomořanského knížete Bohuslava X..

Roku [[1465]] vznikla v českém království opozice vůči [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]] reprezentovaná [[Jednota zelenohorská|Jednotou zelenohorskou]], v níž se spojilo odbojné katolické panstvo. K ozbrojenému odporu se přidala i katolická města. Členové jednoty byli ochotni přijmout za svého panovníka polského krále Kazimíra IV., ale ten odmítl.

Roku [[1466]] vyhlásil [[papež]] [[Pavel II.]] proti kacířským Čechám [[Křížové výpravy|křížovou výpravu]], do jejíhož čela se postavil [[uherský král]] [[Matyáš Korvín]], kterého si katoličtí páni zvolili roku 1469 za svého krále. Ve chvíli nejvyššího ohrožení se Jiří prozíravě vzdal dynastických nároků svých synů a nabídl českou korunu [[Jagellonci|Jagelloncům]].