Železniční nehoda u Ufy: Porovnání verzí

Exploze velkého množství rozptýleného plynu měla charakter objemového výbuchu. Účinky výbuchu byly odhadnuty asi na 250-300250–300 tun ekvivalentu TNT. Podle jiných odhadů dosáhla exploze až hodnoty 1200 tun ekvivalentu TNT, což je srovnatelné s účinky menší jaderné bomby (ta v Hirošimě dosáhla ekvivalentu 1600 tun TNT).

Lidské oběti zahynuly v počtu 258 osob na místě, 317 lidí zemřelo v nemocnicích, 623 lidí se zranilo, zejména popáleninami různých stupňů závažnosti a četnými amputacemi končetin.

Masivní exploze měla nesmírné účinky v místě exploze, ale i v poměrně velké vzdálenosti od epicentra: 10 km vzdálené město Aša zaznamenala množství rozbitých oken domů, masa vyvržených plamenů byla viditelná až na vzdálenost 100 km. Účinky na místě havárie byly zcela devastující -– poničeno bylo 350 metrů železniční tratě, v důsledku tlakové vlny a požáru bylo zničeno 250 ha lesa.

Škody na vlacích a trati byly následující -– 5 vozů a obě lokomotivy byly zcela zničeny, 26 železniční vozů ohořelo. Zdevastováno bylo 250 metrů železničního svršku v obou kolejích, 3 km trakčního vedení, 1,7 km obvodů autoblokového zabezpečovacího zařízení atd. Teplota v místě výbuchu krátkodobě vyrostla do hladiny 1000 °C.

Prvotní pomoc po havárii probíhala poměrně dlouhou dobu jen za pomoci méně zraněných účastníků. Část z nich byla schopna se dostat do nejbližších osad a vesnic chůzí. Zde se o postižené postarali obyvatelé osady Krasnyj Voschod, vesnice Ulu-Těljak a města Aša. Po zahájení záchranných akcí se na místo havárie vypravily záchranářské jednotky z měst Aša, Zlatoust, Ufa, Čeljabinsk, a dále armáda, mimo jiné s vrtulníky Mi-2, Mi-8. Vážně zraněné odvážely z města Aša letouny An-2. Do přepravy vážně popálených pacientů se zapojily nemocnice z Ufy, Čeljabinska, Kujbyševa, Kazaně, Jekatěrinburgu, Novosibirsku, Barnaulu a Moskvy. Přeprava byla realizována po silnici, železnici, i letecky. Někteří postižení dostali odbornou lékařskou a rehabilitační péči i v zahraničí. Obecně se daná situace považuje za největší zásah u popálených pacientů v historii novodobého Ruska.

Oficiální verze hovoří o tom, že plášť produktovodu byl porušen lopatou rypadla při stavbě plynovodu v říjnu roku 1985, tedy 4 roky před havárií. Únik plynu se začal intenzivně projevovat 40 minut před explozí.

Další probíranou verzí je možnost oslabení pláště plynovodu korozí, kterou mohly vyvolat tzv.[[Bludný proud|bludné proudy]] elektrifikované železniční tratě (ačkoliv se místo úniku našlo 900 m od železniční tratě, lze tuto teorii přesto uvažovat, protože mechanismus bludných proudů, obzvlášť v případě chybějících propojek izolovaných styků kolejnic, může u stejnosměrné napájecí soustavy těchto vzdáleností dosahovat). Tato koroze mohla vyvolat trhlinu ve struktuře plynovodu, která se nadále (za podpory tepelné roztažnosti) šířila až vznikl popisovaný, pro plyn prostupný lom. Tuto teorii živilo i zjištěné pochybení v nevhodně umístěném plynovodu, který byl až do poslední chvíle projektován jako ropovod. Použito bylo vedení o nevyhovujícím průměru 720 mm (současná norma umožňuje maximální průměr 400 mm).