Církevní provincie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: ja:教会管区
včleněna část z článku Provincie
Řádek 1:
'''Provincie''' resp. '''církevní provincie''' je vysoká jurisdikční jednotka [[církev]]ní správy (obvykle územně vymezená). Existuje v rámci [[římskokatolická církev|římskokatolické církve]], řadě ostaních [[církve sjednocené s Římem|církvích uznávajících autoritu papeže]], u [[pravoslaví|pravoslavných církví]] a v [[anglikánství|anglikánských církvích]]. Toto uspořádání se zrodilo v raných stoletích existence církve, kdy první velké komunity křesťanů s tradicí měly určité nadřazené a otcovské postavení vůči těm, které založili jejich kazatelé a misionáři jinde. Existují i řádové provincie, na něž se člení velké řády.
 
Označení [[provincie]] je převzato z označení územních celků [[Starověký Řím|starověké Římské říše]]. Dodnes se používá k označení územně-správních celků některých států.
 
== Římkokatolická církev ==
[[Římskokatolická církev]] je ve většině světa rozčleněna do provincií, sestávajících se obvykle z metropolitní [[arcidiecéze]] a několika přičleněných (sufragánních) diecézí (resp. jiných tzv. [[místní církev|místních církví]]). Hranice provincií obvykle sledují historické či současné politické hranice. Provincie sdružuje obvykle několik [[diecéze|diecézí]].
 
V čele provincie obvykle stojí [[arcibiskup]]-[[metropolita]], podřízeni mu jsou tzv. sufragánní biskupové. Ve [[starověk]]u a [[středověk]]u mělo toto rozdělení velký význam, neboť metropolita měl nad ostatními biskupy provincie významnou moc. V současné době to již neplatí, neboť jeho pravomoci se přesunuly buďto na [[papež]]e, nebo na [[biskup]]y samotnév čele diecézí.
 
V současné době je arcibiskup-metropolita stále hlavou církevní provincie, ale je to z větší části pouze formální a prestižní postavení a i sufragánní diecéze jsou ve většině věcí podřízeny pouze papeži. Jeden z mála pozůstatků postavení metropolity představuje jeho právo jmenovat [[kapitulní vikář|dočasného administrátora]] sufragánní diecéze, pokud biskup zemřel, evidentně selhaly diecézní mechanismy určující osobu tohoto adminstrátora a papež nejmenoval [[apoštolský administrátor|apoštolského administrátora]].
 
Na území České republiky se nacházejí dvě [[církevní provincie]]:
 
* [[Česká církevní provincie|Česká]] – [[Arcibiskupství pražské]]; sufragánní biskupství: [[diecéze českobudějovická|České Budějovice]], [[diecéze královéhradecká|Hradec Králové]], [[diecéze litoměřická|Litoměřice]], [[diecéze plzeňská|Plzeň]].
 
* [[Moravská církevní provincie|Moravská]] – [[Arcibiskupství olomoucké]]; sufragánní biskupství: [[diecéze brněnská|Brno]], [[diecéze ostravsko-opavská|Ostrava a Opava]].
 
== Řádové provincie ==