Perchta z Rožmberka: Porovnání verzí

Z doby Perchtina pobytu v [[Mikulov|Mikulově]] se dochovalo 32 dopisů, ve kterých se obrací na otce, a později i na bratry Jindřicha a Jana, se žádostí o pomoc, a to nejen morální, ale především finanční. Těchto dopisů nacházejících se v [[rožmberský archiv|rožmberském archivu v Třeboni]] si všiml historik a jezuitský kněz [[Bohuslav Balbín]] ([[1621]]−[[1688]]). Ten po přečtení smutných příběhů obsažených v Perchtiných dopisech nabyl dojmu, že právě tato šlechtična může být onou [[Bílá paní|Bílou paní pánů z Rožmberka]].<ref>''Cichrová K. et al.'' Jan z Rožmberka a Jiří z Poděbrad. In: ''Rožmberkové''. Stručný průvodce výstavou. Vydal Státní památkový ústav-územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2011. Str. 128-131.</ref> Balbín dokonce „identifikoval“ její portrét mezi obrazy nacházejícími se v [[Obrazárna|obrazové galerii]] zámku v [[Jindřichův Hradec (zámek)|Jindřichově Hradci]]. Žena na tomto obraze je sice oblečená do bílých šatů, pocházejících však z doby mnohem pozdější, což si Balbín neuvědomil.<ref>''Kolektiv autorů'' Příběh Perchty z Rožmberka. In: ''Podoby a příběhy''. Portréty renesanční šlechty-katalog výstavy (E. Lukášová, L. Hyťha, O. Klapetková, eds.). Národní památkový ústav, územní památková správa v Kroměříži, Kroměříž, 2017. Str. 60-63.</ref> A tak se listy [[Perchta z Rožmberka|Perchty Liechtensteinské z Rožmberka]] se staly základem tradičního spojení této šlechtičny s postavou rožmberské [[Bílá paní|Bílé paní]].

[[Bohuslav Balbín]] ve svém úsilí ztotožnit smutný osud Perchty z Rožmberka s Bílou paní rožmberskou neváhal identifikovat i její portrét v [[Jindřichův Hradec (zámek)|galerii jindřichohradeckého zámku]]. Jednalo se však o fiktivní portrét šlechtičny, jejíž oblek odpovídal [[móda 16. století|módě z konce 16. století]].<ref>''Kolektiv autorů'' Příběh Perchty z Rožmberka. In: ''Podoby a příběhy''. Portréty renesanční šlechty-katalog výstavy (E. Lukášová, L. Hyťha, O. Klapetková, eds.). Národní památkový ústav, územní památková správa v Kroměříži, Kroměříž, 2017. Str. 60.</ref> Do počátku [[17. století]] je kladen údajný Perchtin portrét nacházející se na [[Telč (zámek)|státním zámku v Telči]]. Na tomto portrétu je mladá žena oblečena rovněž do bílých šatů, snad zásnubních či svatebních, leč [[španělská móda 16. století|španělské módy]] z poslední třetiny 16. století. Jako pandán k tomuto obrazu existuje na telčském zámku i údajný portrét Jana V. z Liechtensteina ze 40. let 16. století. Obrazy však nevznikly ve stejné době. Oba byly dodatečně upravovány tak, aby si svými rozměry odpovídaly jako obrazy protilehlé.<ref>''Kolektiv autorů'' Příběh Perchty z Rožmberka. In: ''Podoby a příběhy''. Portréty renesanční šlechty-katalog výstavy (E. Lukášová, L. Hyťha, O. Klapetková, eds.). Národní památkový ústav, územní památková správa v Kroměříži, Kroměříž, 2017. Str. 62-63.</ref> Předpokládá se, že autorem tohoto Perchtina obrazu zvaného též jako ''Portrét mladé dívky v renesančním oděvu'' je některý z [[Dvorní malíři rudolfínské Prahy|dvorních malířů císaře Rudolfa II.]]<ref>''Thomová S., Homolová M.'' Telč. Moravské Benátky. In: ''Hrady a zámky Čech, Moravy a Slezska''. Toulky napříč staletími. Vydal Reader´s Digest Výběr, spol. s.r.o., Praha, 2007. Str. 430-431.</ref> Další fiktivní portrét Perchty z Rožmberka je vystaven na [[Český Krumlov (hrad a zámek)|hradě Český Krumlov]] a je datován do 16. století. Obraz pravděpodobně pochází v té době módní obrazové galerie předků.<ref>''Cichrová K. a spol.'' Rožmberkové. Stručný průvodce výstavou. Vydal Státní památkový ústav-územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2011. Str. 130-131.</ref> Poslední z Perchtiných portrétů dávaných do souvislosti s Bílou paní rožmberskou se nachází na [[Rožmberk (hrad)|hradě a zámku Rožmberk]] v [[Rožmberk nad Vltavou|Rožmberku nad Vltavou]]. Tento obraz byl však namalován až v [[19. století]].<ref>Online: https://www.stoplusjednicka.cz/odsouzena-k-vecnemu-bloudeni-skutecny-pribeh-bile-pani-perchty-z-rozmberka</ref> Jeho autorem je [[Bedřich Ströbl]] ([[1814]]−?).<ref>''Thomová S., Homolová M.'' Rožmberk. Rodné sídlo mocných pánů z Růže. In: ''Hrady a zámky Čech, Moravy a Slezska''. Toulky napříč staletími. Vydal Reader´s Digest Výběr, spol. s.r.o., Praha, 2007. Str. 383.</ref> Její obraz na hradě Rožmberk obsahuje tajemný nápis v písmě ''enochian'', který ve svých osobních denících zmiňují už okultisté[[Alchymista|alchymisté]] rudolfínské doby [[John Dee]] a [[Edward Kelley]].<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Tajemný nápis na obraze bílé paní Perchty z Rožmberka konečně rozluštěn! | periodikum = Deník.cz | datum_vydání = 2010-03-15 | url = https://www.denik.cz/cestovani/perchta_rozmberk_napis_tajemny20100313.html}}</ref>