Ota III. Dětleb: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
→‎top: typografie, infobox
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}panovník
| barva = #514671
| barva textu = white
| jméno = [[Ota III. Dětleb]]
| titul = olomoucký kníže
| obrázek =
| popisek =
| vláda = [[1140]]–[[1160]]
| éra =
| datum korunovace =
| tituly =
| celé jméno =
| chrámové jméno =
| posmrtné jméno =
| předchůdce = [[Vladislav Olomoucký]]
| následník = [[Bedřich (kníže)]]
| typ dědice =
| dědic =
| královna =
| partner1 = [[Durancie (manželka Oty III. Dětleba)]]
| potomstvo = [[Vladimír Olomoucký]]<br />[[Břetislav Olomoucký]]
| rod =
| dynastie = [[Přemyslovci]]
| hymna =
| motto =
| otec = [[Ota II. Olomoucký]]
| matka = [[Žofie z Bergu]]
| datum narození = [[1122]]
| místo narození =
| datum úmrtí = 12. května 1160 (ve věku 37–38 let)
| místo úmrtí =
| datum pohřbení =
| místo pohřbení = kostel v [[Katedrála svatého Václava]]
| podpis =
}}
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Příbuzný|děd|[[Ota I. Olomoucký]]}}
Řádek 13 ⟶ 47:
{{Příbuzný|dcera|Hedvika}}
}}
'''Ota III. Dětleb''' ([[1122]] – [[12. květen|12. května]] [[1160]]) byl synem [[Ota II. Olomoucký|Oty II. Černého]] a jeho manželky [[Žofie z Bergu]], kníže [[Olomoucký úděl|olomouckého údělu olomouckého]] v letech [[1140]]–[[1160]], pocházel z Přemyslovské dynastie <ref>{{Citace monografie | příjmení = Schelle| jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Schelle | titul = Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát | svazek = | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2015 | počet stran = 649 | isbn = 978-80-7432-652-3 | strany = 44}}</ref>.
 
== Životopis ==
Jeho rodiči byli olomoucký a brněnský kníže [[Ota II. Olomoucký|Ota II. Černý]] a jeho manželka [[Žofie z Bergu]]. Po neúspěšném pokusu jeho otce stát se [[Český kníže|českým knížetem]] a otcově smrti v [[Bitva u Chlumce (1126)|bitvě u Chlumce (1126)]], byl otcovými přáteli odvezen do [[Rusko|Ruska]]. Do [[Olomoucký úděl|údělu olomouckého]] se Ota vrátil až v roce [[1140]], po smrti [[Soběslav I.|Soběslava I.]] Poté se společně s českou šlechtou a ostatními moravskými údělníky zúčastnil odboje proti [[Vladislav II.|Vladislavovi II.]] [[Olomouc]]ký biskup [[Jindřich Zdík]] vyhlásil nad relebantyodpůrci [[interdikt]].
 
Odboj byl nakonec poražen a následujícího roku vpadl kníže Vladislav na [[Morava|Moravu]]. Také zásahem [[Papežský legát|papežského legáta]] se všichni zúčastnění usmířili a nikomu nebyl úděl odňat. S vědomím Oty III. Dětleba posléze napadl [[Konrád II. Znojemský]] biskupa Zdíka, jenž ale uprchl.
 
Později s knížetem a králem Vladislavem II. Ota III. spolupracoval. Odjel s ním na [[Druhá křížová výprava|II. křížovou výpravu]] ([[1147]]) i do [[PolskoPolské království (1025–1385)|Polska]] ([[1157]]) a zúčastnil se i veleúspěšného tažení do [[Itálie]] ([[1158]]).
 
Zemřel [[12. květen|12. května]] [[1160]], jeho manželka [[Durancie (manželka Oty III. Dětleba)|Durancie]] ho přežila zhruba o půl roku. Oba byli pohřbeni v olomouckém [[klášter Hradisko|klášteře Hradisko]].<ref>[https://olomouc.idnes.cz/premyslovci-knizata-olomouc-ostatky-kosti-hrob-ota-i-ota-iii-klasterni-hradisko-klaster-kostel-sv-io8-/olomouc-zpravy.aspx?c=A180717_415040_olomouc-zpravy_mip Kostel ukrýval kosti Přemyslovců, více o nich napoví analýza DNA]</ref>Zůstali po něm jistě dva synové [[Vladimír Olomoucký|Vladimír]] a [[Břetislav Olomoucký|Břetislav]].