|
'''Světový čas''', také ''univerzální čas'', zkratkou '''UT''' (z [[angličtina|anglického]] názvu ''Universal Time'') je systém určení [[čas]]u založený na rotaci [[Země]]. Je moderním nástupcem staršího systému [[Koordinovaný světový čas|GMT]], který za základ bral střední [[sluneční čas]] v [[Anglie|anglické]] [[Královská greenwichská observatoř|Greenwichi]].
Název ''Universal Time'' byl zaveden roku [[1928]] jako mezinárodní termín, který je vhodnější než dřívější [[Greenwichský střední čas]] (''{{Cj|en|Greenwich Mean Time}}'' – GMT). Označení ''GMT'' se však pro „světový čas“ v neformálním vyjadřování někdy používá dodnes.
== Měření ==
Základem určení času (jako okamžiku) bývaly odedávna jevy svázané s rotací Země, nejčastěji pozorování pohybu nebeských objektů po obloze. Určením dvou časových okamžiků pak je možné stanovit čas jako dobu, která uplynula mezi těmito okamžiky, např. lze den definovat jako dobu mezi dvěma po sobě jdoucími přechody daného tělesa přes poledník.<ref>Pro odměřování času jako doby se používaly a používají i děje s rotací Země přímo nesouvisející a které jsou z hlediska požadované přesnosti opakovatelné se zanedbatelnou odchylkou mezi jednotlivými měřeními jako třeba přesýpací nebo vodní hodiny.</ref> V [[astronomie|astronomii]] se k tomuto účelu používají spíše [[hvězda|hvězdy]] než [[Slunce]], neboť se tím dosahuje vyšší přesnosti (poznámka: [[sluneční čas|sluneční]] a [[hvězdný čas]] se liší, kvůli oběhu Země kolem Slunce je hvězdný den o necelé 4 [[minuta|minuty]] kratší). Dnes se používá metoda nazvaná ''[[Interferometrie]] s velmi dlouhou základnou'' (VLBI – Very Long Baseline Interferometry) pro pozorování vzdálených [[kvasar]]ů, čímž se dosahuje přesnosti v řádu [[mikrosekunda|mikrosekund]]. Tato měření rotace Země řídí [[Mezinárodní služba rotace Země]] (IERS).
Jelikož rotace Země se postupně zpomaluje (kvůli [[slapové zpomalování|slapovému zpomalování]]) a rotace Země je i poněkud nepravidelná, je i UT nepravidelnénepravidelný, což znamená nepříliš dokonalý systém určení času. Byl proto nahrazen nejprve [[efemeridový čas|efemeridovým časem]], který se odvozuje z oběhu Země kolem Slunce, posléze pak [[atomový čas|atomovým časem]] (TAI), který s extrémně vysokou přesností zakládá měření času na měření [[frekvence]] záření, které odpovídá přechodu mezi dvěma energetickými hladinami základního stavu [[atom]]u [[Cesium|cesia]].<ref>Vedle cesia se používají i jiné prvky, např. rubidium, stroncium, thorium a další.</ref>
Základní vlastností (a praktickou výhodou) systému UT však je fakt, že je už z definice synchronní se střídáním dne a noci, zatímco jiné, přesnější systémy se tomuto postupně vzdalují. UT je stále používánopoužíván jako čas, podle kterého se upravuje atomový čas na [[koordinovaný světový čas]] pro použití jako běžný občanský čas.
== Varianty ==
Systém UT má několik variant:
* '''UT0''' je rotační čas pro konkrétní místo pozorování, přepočítaný pomocí známé [[zeměpisná délka|zeměpisné délky]] tohoto místa na [[základní poledník|Greenwichský poledník]]. Zeměpisné souřadnice (zeměp. délka i zeměp. šířka) jsou vztažené ke stanovenému pevnému bodu nazývanému kartografický pól a nemění se, avšak orientace osy rotace Země vzhledem k zemskému povrchu se v čase mění (projevem je mimo jiné [[pohyb zeměpisných pólů]]). V důsledku těchto změn se pro místo na daných a neměnných zeměpisných souřadnicích mění jeho dráha v prostoru a hlavně rotační úhlová vzdálenost od Greenwichského poledníku. Neměnná zeměpisná délka tohoto místa, podle níž se UT0 místa přepočítává na Greenwichský poledník, je tak v daném okamžiku jiná než "zeměpisná délka", která by odpovídala souřadnicím vztaženým k aktuálním, posunutým zeměpisným pólům. Pro různá místa na Zemi se tato odchylka kartografické, neměnné zeměpisné délky od "zeměpisné délky podle posunutých zeměpisných pólů" liší, a proto se v těchto místech v jednom okamžiku naměří různé hodnoty UT0. Korekcí této odchylky se získá čas UT1.
* '''UT1''' se získá opravou času UT0 o vliv pohybu rotační osy Země na úhlovou vzdálenost místa pozorování od Greenwichského poledníku. UT1 je proto v daný okamžik stejnéstejný na celé Zemi a definuje skutečný rotační úhel Země vzhledem k pevné vztažné soustavě. Jelikož je rotace Země nepravidelná, má UT1 nepřesnost ±3 [[mili]][[sekunda|sekundy]] za den.
** '''UT1R''' je vyhlazená verze UT1, ze které jsou odfiltrovány krátkodobé odchylky s periodou pod 35 dní, takže UT1R je plynulejší než UT1.
* '''UT2''' se dnes už příliš nepoužívá, jedná se o UT1 opravenéopravený o sezónní variace v rychlosti rotace Země, definované následující rovnicí:
*: <math>\mbox{UT2} = \mbox{UT1} + 0{,}022\cdot\sin(2\pi t) - 0{,}012\cdot\cos(2\pi t) - 0{,}006\cdot\sin(4\pi t) + 0{,}007\cdot\cos(4\pi t)\;\mathrm{s}</math><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Date and Time Definitions — Naval Oceanography Portal
}}</ref>
*: kde ''t'' je čas definovaný jako zlomek [[Besselovský rok|Besselovského roku]].
* '''[[Koordinovaný světový čas|UTC]]''' je mezinárodní standard, na němž je založeno občanské měření času a [[časové pásmo|časová pásma]]. Je měřen atomovými hodinami, ale je udržován v mezích ±0,9 [[sekunda|sekundy]] od UT1 pomocí jednosekundových oprav zaváděných do UTC (tzv. [[přestupná sekunda|přestupných sekund]]). Pokud není vyžadována přesnost vyšší než jedna sekunda, lze místo UTC používat jako jeho aproximaci přímo UT1.
== Odkazy ==
| 