Jaroslav Herout: Porovnání verzí

'''Jaroslav Herout''' ([[2. duben|2. dubna]] [[1928]], [[Kutná Hora]] – [[29. květen|29. května]] [[2015]], [[Praha]]) byl český [[Památková péče|památkář]] a historik umění, působící v odborné organizaci státní památkové péče. Široké veřejnosti je známý především důkladnými a srozumitelnými publikacemi, seznamujícími zejména s typologií, genezí, tvaroslovím a terminologií historických staveb.

V letech 1946–1952 vystudoval obory dějiny umění a klasická archeologie na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filosofické fakultě]] [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]] v Praze, kdy byli jeho učiteli [[Jan Květ]], [[Jaroslav Pešina]] a [[Václav Mencl (historik architektury)|Václav Mencl]]. Titul PhDr. obdržel v roce 1952 po obhajobě rigorózní práce ''Vývoj gotického domu v Čechách''.

Václav Mencl jej záhy přivedl k publikační činnosti (první Heroutův článek věnovaný pozůstatkům středověkého opevnění Kutné Hory a jejímu půdorysu vyšel již v roce 1949).

V roce 1954 (po absolvování základní vojenské služby) nastoupil do odboru kultury Rady Krajského národního výboru v [[Pardubice|Pardubicích]]. Zde byl pověřen fotografickou a dokumentační službou. Od 1. ledna 1955 působil v Oblastní správě státního kulturního majetku. Tehdy se pracovně setkával s arch. [[Břetislav Štorm|Břetislavem Štormem]], od kterého načerpal další znalosti.

Od začátku roku 1959 byl nucen zaměstnání vícekráte měnit. Ve [[Státní ústav památkové péče a ochrany přírody|Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody]] krátce zastupoval nemocnou pracovnici ve sbírce fotografií. Z odborného hlediska byla přínosná i několikaměsíční brigáda při stavebně-historických průzkumech, vedených dr. [[Dobroslav Líbal|Dobroslavem Líbalem]]. Od srpna 1959 byl zařazen do koordinační komise pro kulturní využití státních hradů a zámků.

Ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody byl začleněn do oddělení státního seznamu kulturních památek (později [[Ústřední seznam kulturních památek České republiky|Ústřední seznam kulturních památek]]).

V té době přes značné pracovní nároky sepsal i několik publikací o zpřístupněných hradech a zámcích ([[Mnichovo Hradiště (zámek)|Mnichovo Hradiště]], [[Kunětická hora (hrad)|Kunětická h]]<nowiki/>ora, [[Slatiňany (zámek)|Slatiňany]], [[Lichnice]], [[Košumberk]]). Hlavním výsledkem jeho autorské práce byla publikace ''Staletí kolem nás'' (1. vydání v roce 1961), následovaná později rovněž velmi vyhledávaným ''Slabikářem návštěvníků památek'' (1. vydání v roce 1978).

J.Jaroslav Herout si uvědomoval důležitost srozumitelného oslovení zejména mladé generace. Snažil se jí prostředkovat informace řadou populárních publikací. Pro mladé ochránce památek připravoval jednak příručky uvedené v bibliografii, jednak pro zamýšlené Hlídky mladých ochránců památek v [[ABC (časopis)|časopisu ABC]] občasník ''Barbakán''.