Přísloví: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Příbuzné žánry: Gnóma bez vlast. čl. - vysvětlení a zdroj |
Přesunutí reference na snad přesnější míst. V Masarykově slovníku nenacházím popis rozdílu přísloví a pořekadla značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 84:
Přísloví lze dělit na [[gnóm (literatura)|gnómická]] a metaforická. Gnómická mají povahu rozkazu či výstrahy (Ve štěstí nedoufej, v neštěstí nezoufej), zatímco metaforická skrývají svůj obsah za obrazným vyjádřením (Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde). Lze je také dělit podle jejich tematického zaměření, například na přísloví o psychických vlastnostech člověka, rodinných vztazích či o vztahu člověka a společnosti.<ref name="Ency"/>
Přísloví jsou doložena už ve starověkých literárních památkách (asyrských, staroindických atd.) Mnohá z nich přecházela od národa k národu, mnoho jich je u všech národů křesťanských původu biblického.<ref name= "SLOV">[[Ottův slovník naučný]], 20. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 2000. S. 709.</ref> Přestože jsou mnohá přísloví v různých jazycích formálně a svým lexikálním složením často úplně odlišná, v rámci různých kultur a jejich sociálního a historického kontextu vystihují tentýž význam. Obecně platí, že příslovné motivy přecházely od národa k národu, absorbovaly rozmanité duchovní podněty a v různých variantách zdomácňovaly. Představují tak hodnotící hledisko skryté za symbolickou formu, která se přenáší z generace na generaci v podstatě se stejným obsahem.<ref>MOCNÁ, Dagmar. PETERKA josef a kol. ''Encyklopedie literárních žánrů''. Praha a Litomyšl: Paseka 2004. S. 550-551.</ref> Nemívají známého autora a tvoří tak součást národní jazykové tradice. Obsahují obecně platné zásady nebo zkušenosti kolektivu a jejich nadosobní a zobecňující obsah působí jako mravní imperativ
Pro stejnou situaci je někdy možné najít přísloví opačných významů (např. ''Líná huba holé neštěstí'' a ''Mluviti stříbro, mlčeti zlato'').
| |||