Křovinná vegetace: Porovnání verzí

}}</ref>

 

[[Soubor:A wadi west of Susa03.JPG|náhled|[[Oleandr obecný|Oleandrové]] křoviny porůstající říční [[vádí]] v&nbsp;suchých středomořských oblastech (fytocenologická třída ''Nerio-Tamaricetea'')|alt=]]

[[Fytocenologie|Fytocenologická]] klasifikace křovin se liší v&nbsp;závislosti na autorském pojetí. Jedná se o&nbsp;vegetaci jdoucí napříč několika fytocenologickými [[Třída (fytocenologie)|třídami]] a zahrnující množství [[Řád (fytocenologie)|řádů]] a [[Svaz (fytocenologie)|svazů]]. Většina evropských [[mezofil]]ních a suchých křovin nelesního prostředí je v&nbsp;české literatuře řazena do třídy ''Rhamno-Prunetea''; v&nbsp;evropském prostoru (databáze EuroVeg projektu European Vegetation Survey) jí odpovídá široká třída ''Crataego-Prunetea''. Dále se zde oproti monografii ''Vegetace ČR'' rozlišuje samostatná třída ''Robinietea'' pro polopřirozenou a [[Vliv člověka na životní prostředí|antropogenní]] vegetaci pasek, [[Bez černý|bezových]] houštin a [[Trnovník akát|akátin]]. Západoevropské ostružiníkové křoviny jsou v&nbsp;EuroVegu řazeny do samostatné třídy ''Lonicero-Rubetea plicati''.<ref name=":3">{{Citace elektronického periodika