Holasovice: Porovnání verzí

Holasovice a okolní území bylo od 6. stol. obývané slovanským kmenem [[Holasici|Holasiců]]. V roce 874 bylo území kmene Holasiců připojeno velkomoravským knížetem [[Svatopluk I.|Svatoplukem]] (vládl 870–894) k [[Velkomoravská říše|Velké Moravě]]. Po zániku Moravy se za českého knížete [[Boleslav I.|Boleslava I.]] (vládl 935–972) se stává Holasicko po vítězných bitvách s Maďary u Lechu a na jihovýchodní Moravě roku 955 součástí Českého knížectví. V roce 999 je celé území odtrženo a připojeno k Polsku. V 11. století za vlády českého knížete [[Oldřich (kníže)|Oldřicha]] (vládl 1012–1034) bylo znovu připojeno k Českému státu. V roce 1269 český král [[Přemysl Otakar II.]] (vládl 1253–1278) zřídil na celém Holasicku [[Opavské knížectví|Opavské vévodství]] jako samostatnou zemi a věnoval ji svému levobočkovi [[Mikuláš I. Opavský|Mikulášovi I.]], který zde založil boční větev rodu Přemyslovců. Po vymření opavských Přemyslovců v první polovině 15. století se zde střídali držitelé. Holasovice patří k nejstarším známým osídlením v širokém okolí. [[První písemná zmínka]] o Holasovicích pochází z roku 1155, kdy jsou zmíněny v [[Papežská bula|bule]] papeže [[Hadrián IV.|Hadriána IV.]] Svůj význam Holasovice ztrácejí poté, když Opava v roce 1224 získala městská práva.

Od [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hory]] patřily Holasovice různým[[Lichtenštejnové|Lichtenšteinům]], šlechtickýmkteří majitelům,je získali v roce 1622 je získali [[Lichtenštejnové|Lichtenšteinové]] a tidrželi je drželi až do [[Pozemková reforma v Československu|pozemkové reformy]] ( 1923–1926). Po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]] byly Holasovice zcela pusté (1648). V první [[Války o rakouské dědictví|pruské válce]] prohrála [[Marie Terezie]] [[Horní Slezsko]]. Mírem vratislavským (1742) byla vytyčena hranice kolem Holasovic na řece [[Opava (řeka)|Opavě]], takže více než polovina holasovického [[Katastrální území|katastru]] zůstala na německé straně. Teprve v roce 1959 byla hranice vyrovnána s hranici katastru.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Balla|jméno=Jaromír|příjmení2=|jméno2=|titul=Velké putování Opavskou pahorkatinou Z Opavy do Krnova|vydání=druhé|vydavatel=Advertis|místo=Krnov|rok=|počet stran=344|strany=211–215|isbn=978-80-900907-5-0}}</ref>

V roce 1959 zde proběhl [[archeologický výzkum]]. Sondy v zahradě u Javorníků odkryly základy zděného kostela pravděpodobně z poloviny 12. století a starší dřevěné svatyně z doby, kdy jiný kostel v tomto kraji nebyl doložen. Sondy dále odkryly slovanské pohřebiště s mnoha hroby. V roce 2011 archeologové objevili dosud neznámé starobylé pohřebiště. Ve dvanácti hrobových jamách tu leželo třináct kosterních pozůstatků pocházejících přibližně z 10. století. Mimo ostatky mužů, žen a dětí se zde našly i dobové předměty -– nože, kopí, stříbrné náušnice a další. Pod zmíněným pohřebištěm byl nalezen ještě kosterní hrob pocházející z pravěku.

* [[Pavel Křížkovský]] (1820–1885), český hudební skladatel, sbormistr a katolický kněz