Lesostep: Porovnání verzí

V Eurasii se lesostepi nacházejí v rozsáhlém nepřerušeném pásu sahajícím od [[Panonská pánev|Panonské]] a [[Dolnodunajská nížina|Valašské nížiny]] až po jižní [[Ural]], s jádrem na severu Ukrajiny a na jihu Ruska v prostoru zhruba vymezeném městy [[Kyjev]], [[Voroněž]], [[Samara]], [[Orenburg]], [[Ufa]] a [[Kazaň]]; okrajověna jihu zasahuje též na [[Krym]] a na severní podhůří [[Kavkaz|Kavkazu]]. Okrajově sahá lesostepní zóna až na jižní Moravu. Nabývá zde podoby velkoplošné mozaiky lesa a bezlesí. Bezlesí je tvořeno [[Suché trávníky|suchými širokolistými i úzkolistými trávníky]] a stepními [[louka]]mi z fytocenologické [[Třída (fytocenologie)|třídy]] ''Festuco-Brometea'', ve kterých se kromě převládajících porostů travin ([[kavyl]]y, [[kostřava|kostřavy]], [[válečka prapořitá]], [[vousatka prstnatá]], [[ovsíř stepní]]) vyskytuje oproti čistým stepím i větší množství kvetoucích širokolistých bylin, například různé [[šalvěj]]e, [[Oman oko Kristovo|omany]], [[sasanka lesní]], [[tužebník obecný]], [[hadinec červený]], [[smldník jelení]], [[ožanka kalamandra]], [[máčka ladní]], [[bělozářka větevnatá]], cibulovité [[kosatec|kosatce]], [[tulipán]]y a mnoho dalších. Mohou se zde vyskytovat též nízké suchomilné [[Křovinná vegetace|křoviny]] se [[Slivoň|slivoněmi]], [[čimišník]]y a [[tavolník]]y.

Zóna lesostepí východní Evropy pokračuje za Uralem dále na východ, zde však již netvoří zcela souvislý pás vzhledem k&nbsp;více hornatému reliéfu. Na jižní [[Sibiř]]i zahrnuje několik oblastí (ekoregionů) a sahá zhruba od jihovýchodního úpatí Uralu přes úzký pruh kolem hranice Kazachstánu a Ruska ([[Baškortostán]] a přilehlé oblasti), okolo [[Altaj]]e do severního [[Mongolsko|Mongolska]] (Daurská lesostep) a oblastí jihovýchodně od jezera [[Bajkal]] až po řeku [[Amur]]. Klima je zde kontinentální, místy i&nbsp;dost chladné, s&nbsp;dlouhými studenými zimami a mírnými léty. Srážky jsou nízké. Lesostep zde tvoří mozaikovitý přechod mezi sibiřskou [[Tajga|tajgou]], smíšenými hemiboreálními lesy a kazašskou, respektive mongolsko-mandžuskou travnatou stepí. Na Altaji je jedním z&nbsp;výškových vegetačních stupňů. Lesíky se vyskytují roztroušeně na místech s&nbsp;dosažitelnou vláhou: v&nbsp;nížinách převážně podél vodních toků a v&nbsp;terénních sníženinách, ve vyšších polohách na závětrných, severních či východních svazích kopců, a jsou tvořeny převážně borovicemi ([[borovice lesní]], více na sever též [[borovice sibiřská]]), [[modřín]]y, [[bříza]]mi, [[Topol osika|osikami]], některými [[javor]]y a [[jilm]]y (''Ulmus pumila''). Na zamokřenějších místech mohou růst [[Vrba|vrby]]. Bezlesou složku tvoří suché trávníky a luční stepi fytocenologické třídy ''Cleistogenetea squarrosae'', řádu ''Helictotrichetalia sсhelliani''; krom travin, jimiž jsou [[dvouřadec kostrbatý]] (''Cleistogenes squarrosa''), středoasijské druhy [[kavyl]]ů, [[Kostřava|kostřav]] či [[Smělek|smělků]], a některých [[Ostřice|ostřic]] se v&nbsp;nich vyskytuje i&nbsp;značné bohatství dvouděložných bylin (ze známějších například [[šišák bajkalský]], [[sápa hlíznatá]], vícero druhů [[Mochna|mochen]], [[Kozinec|kozinců]], [[Vikev|vikví]], [[Žluťucha|žluťuchy]], [[koniklec]]e či [[Pelyněk|pelyňky]]).<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref>[[Soubor:Iran - Golestan - Sari Anbar - panoramio.jpg|náhled|alt=Skalnaté kopce s mozaikou suchých trávníků, lesíků a roztroušených křovin|Krajina v&nbsp;oblasti [[Golestán]] v&nbsp;Íránu|vlevo]]Lesostepi se nacházejí také v&nbsp;[[Íránská vysočina|Íránské vysočině]] a v&nbsp;jejím okolí (pohoří [[Zagros]], [[Alborz]], [[Kurdistán]], podhůří [[Kopet Dag|Kopet-Dag]], středovýchodní [[Anatolie]], [[Turkestán]]). Jde o&nbsp;oblasti se suchým kontinentálním klimatem, často se značnými teplotními rozdíly mezi dnem a nocí, zimou a létem. Lesní složka je tvořena převážně [[dub]]y, například [[Dub velkokvětý|dubem velkokvětým]], [[Dub hálkový|hálkovým]] (''Quercus infectoria'') nebo druhem ''Quercus brantii'', dále [[Řečík|pistáciemi]], [[Jalovec|jalovci]], mnohými [[Slivoň|slivoněmi]] (např. planými mandloněmi, meruňkami), [[Hrušeň|hrušněmi]], [[hloh]]y a jinými růžovitými, okolo vodních toků [[Jasan úzkolistý|jasanem úzkolistým]] či [[ořešák]]y. Lesy jsou řídké, prosvětlené, s&nbsp;podrostem stepních rostlin, postupně přecházející v&nbsp;porosty roztroušených [[Křovinná vegetace|křovin]] s&nbsp;[[Kozinec|kozinci]] a [[šalvěj]]emi, do suchých stepí a pelyňkové polopouště.<ref>{{Citace elektronické monografie

Podobné přechodné pásmo lesostepi existuje též na severoamerickém kontinentu, a to v rovnoběžkovém i poledníkovém směru. V&nbsp;centrální Kanadě a na středoseveru Spojených států představuje lesostep ekoton mezi [[Prérie|velkými prériemi]] Středozápadu a kanadskou tajgou. Jedná se o&nbsp;někdejší zaledněné území s&nbsp;mnoha jezery a zamokřenými sníženinami.<ref name=":3" /> Lesní vegetace je tvořena především háji [[Topol osikovitý|topolu osikovitého]] a [[Topol balzámový|topolu balzámového]], západněji okolo Velkých jezer též řídkými „dubovými svanami“savanami“ s&nbsp;několika druhy [[Dub|dubů]] či lipovo-javorovými lesíky. Na písčitých půdách roste [[borovice pokroucená]] a [[borovice Banksova]], na silněji zamokřených [[modřín americký]], [[smrk černý]] a různé [[Vrba|vrby]]. Časté jsou křoviny s&nbsp;[[Líska|lískami]], vrbami, [[Svída výběžkatá|svídou výběžkatou]] a podobně. Přechodu ke klimaxovému lesu s&nbsp;[[Jedle balzámová|jedlí balzámovou]] a [[Smrk sivý|smrkem sivým]] brání pravidelné požáry. Původní habitat je silně fragmentovaný a přeměněný na zemědělskou půdu, největší rezervací je [[Moose Mountain Provincial Park]] v&nbsp;Saskatchewanu.<ref name=":2" /><ref>{{Citace elektronického periodika

V poledníkovém směru je lesostep přechodem mezi prériemi a opadavými lesy amerického východu a rozkládá se v prostoru od [[Velká jezera|Velkých jezer]] směrem na jih. Lesní složka je tvořena dubovými řídkolesy a lipovo-javorovými háji a porůstá někdejší ledovéledovcové morény, terénní sníženiny, břehy vodních toků a podobně. Traviny převládají na planinách, dominantní složkou jsou různé druhy rodu ''[[Andropogon]]''.<ref>{{Citace elektronického periodika