Štokov: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Houstička (diskuse | příspěvky)
odst. osobnosti
Řádek 21:
 
== Historie ==
[[První písemná zmínka]] o&nbsp;vesnici pochází z&nbsp;roku [[1290]].<ref name="sldb2001">{{Citace monografie | korporace = Český statistický úřad | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-ceske-republiky-2001-877ljn6lu9 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 760 | strany = 332 | isbn = 80-250-1310-3}}</ref> Nejpozději od toho roku zde stála tvrz jednoho z [[man (leník)|manů]] (rytířů) [[tachovský manský obvod|tachovského manského obvodu]]. Ten se spolu s [[Chodové|Chody]] a s dalšími tachovskými [[Man (leník)|many]] podílel na ochraně hranic.<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Procházka
| jméno1 = Zdeněk
Řádek 33:
 
== Hospodářství ==
Ve vsi sídlí firma Bohemia Pallet, s. r. o., vyrábějící dřevěné palety a provozující mezinárodní a vnitrostátní kamionovou dopravu. Je zde též restaurace.
 
== Osobnosti ==
'''Kateřina Antonínová, roz. Stammbergová''' (1670–1756 [[Ochranov]]), [[Exulanti|exulantka]] ze Štokova. Emigrovala v roce 1725 a po čtyřletém pobytu v [[Žitava|Žitavě]] našla v roce 1729 svůj nový domov mezi [[Moravští bratři|Moravskými bratry]] v Herrnhutu, kde později zemřela a kde se nachází i její [[Biografie|životopis]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Štěříková
| jméno = Edita
| odkaz na autora = Edita Štěříková
| titul = Jak potůček v jezeře : Moravané v obnovené Jednotě bratrské v 18. století
| url =
| vydavatel = Kalich
| místo = Praha
| rok vydání = 2009
| počet stran = 419 pages
| strany = 162
| isbn = 978-80-7017-112-7
| isbn2 =
| oclc =
}}</ref> Důvody útěku:
 
V dobách [[protireformace]] [[Doba temna|(doba temna)]] žili poddaní ve strachu z toho, že opustí-li [[Jednota bratrská|víru svých předků]], nebudou spaseni, ale budou-li se jí držet, ztratí děti, svobodu nebo svůj život. V [[18. století]] v Čechách zahrnovaly [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitské]] metody [[rekatolizace]] povinnou docházku na [[Římskokatolická církev|katolické bohoslužby]], domovní prohlídky, odpírání souhlasu [[Vrchnost|vrchnosti]] k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit [[Jednota bratrská|bratrskou]] [[Bible kralická|Bibli kralickou]], která byla na [[Index librorum prohibitorum|indexu]],<ref>http://kramerius.medvik.cz/search/nimg/IMG_FULL/uuid:f3a88c89-6a64-11e3-ab2b-d485646517a0#page=1</ref> bylo trestné.<ref>Edita Štěříková: ''Stručně o pobělohorských exulantech''. [[Kalich (nakladatelství)|Kalich]], 2005</ref>
 
== Pamětihodnosti ==
* MisijníDva [[Smírčí kříž|smírčí kříže]]
*[[Misijní kříž]]
* Podstavec [[Krucifix|krucifixu]]
* [[Boží muka]]
* Dva smírčí kříže
* Kaple
 
Řádek 48 ⟶ 67:
* {{Commonscat}}
* {{KM|652318|katastru Štokov}}
*[[s:Píseň_zpívaná_u_hranice,_na_níž_páleny_kacířské_knihy|Píseň zpívaná u hranice, na níž páleny kacířské knihy]]
 
 
Řádek 57 ⟶ 77:
[[Kategorie:Chodský Újezd]]
[[Kategorie:Sídla v Podčeskoleské pahorkatině]]
[[Kategorie:Místa spojená s českým exilem]]