Jeden den králem: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
úpravy po přesunu
m →‎Libreto: ČJ za použití AWB
Řádek 20:
[[Libreto]] [[Felice Romani|Felice Romaniho]] z roku 1818 je založeno na [[Drama|divadelní hře]] ''[[Le faux Stanislas]]'' (''Falešný Stanislav'') francouzského autora [[Alexandre-Vincent Pineu-Duval|Alexandra-Vincenta Pineu-Duvala]]. Romani ho původně psal pro českého skladatele [[Vojtěch Jírovec|Vojtěcha Jírovce]] (Adalbert Gyrowetz).<ref name="GOSS">Gossett, p. 37: Gossett goes on to note that "for many Italian librettists of the time, French operatic texts were a rich vein to be mined." (Although ''Le faux Stanislas'' was a verse drama, not an operatic libretto.)</ref><ref name="BUD73">Budden, p. 73</ref>
 
Po úspěšném přijetí první opery „[[Oberto (opera)|Oberto]]“ ([[Oberto, Conte di San Bonifacio|''Oberto, Conte di San Bonifacio'']]) v roce 1839 dostal Verdi zadání od [[Bartolomeo Merelli|Bartolomea Merelliho]], impresaria opery [[La Scala]], aby napsal další tři opery. „''Jeden den králem''“ byla první z nich, toto dílo však je silně poznamenáno osobní tragediítragédií skladatele. Napsal ji v období, kdy zemřeli dva jeho synové a poté i jeho manželka. Hned následujícího dne byla opera stažena a nahrazena operou ''[[Oberto]]'', která byla uveden sedmnáctkrát. Neúspěch opery v roce 1840 znamenal největší katastrofu v celé jeho kariéře a způsobil, že se mladý Verdi od opery téměř odvrátil. Svou operní tvorbu znovu zahájil teprve poté, co byl přesvědčen k napsání hudby na libreto, dnes známé jako „[[Nabucco]]“.
 
Verdi však v „''Jednodenním království''“ přestavil některé charakteristické prvky své tvorby, například způsob užití sboru v opeře.