|
</ref>) je forma [[monarchie]], ve které [[panovník]] vykonává pravomoci na základě psané či nepsané [[ústava|ústavy]].<ref>Blum, Cameron & Barnes 1970, s. 267–268.</ref> Konstituční monarchie se odlišuje od [[absolutní monarchie]] omezením moci panovníka ústavou, dále dodržuje zásadu [[dělba moci|dělby moci]], přičemž panovník je [[hlava státu|hlavou státu]] s vymezenými pravomocemi, rozsah jeho pravomocí se liší podle ústavy a připadá mu především úloha [[reprezentativita|reprezentativní]].
Konstituční monarchie může přestavovatpředstavovat systém, ve kterém panovník jedná jako ne-politická hlava státu podle ústavy ať už psané nebo nepsané.<ref>Kurian 2011, p</ref> Přestože panovník disponuje formální autoritou a vláda jedná v jeho jménu, v Evropě panovník obvykle nerozhoduje o politických otázkách neboa určujeneurčuje politické představitele. Politolog Vernon Bogdanor citujev Thomastéto Macaulay,souvislosti kdyžparafráuje mluví[[Thomas oMacaulay|Thomase konstituční monarchii jakoMacaulaye]]: „Panovník panuje, ale nevládne“.<ref>Bogdanor 1996, pp. 407–422.</ref>
== Historie ==
Nejstarší ústavníkonstituční monarchiemonarchii, kteráměli se datuje dov dávných dob,dobách byla hetitská. Byli to starověcí anatolští lidé, kteří žili v době bronzové,[[Chetité]]; jejichžjejich král nebo královna se museli dělit o svou autoritu se shromážděním, které se jmenujenazývaným ''Panku'', což bylobyl ekvivalentemekvivalent dnešního úmyslného shromáždění nebo zákonodárného sboru. Členové ''Panku'' pocházeli z rozptýlených [[Šlechta|šlechtických]] rodin, kteříkteré pracovalifungovaly jako zástupci svých subjektů v sousední nebo subalterní krajině federálního typupoddaných.
=== Anglie, Skotsko a Spojené království ===
{{Pahýl část}}
=== Kontinentální Evropa ===
ÚstavníPrvní monarchie vznikla[[Ústava|ústavu]] v kontinentální Evropě, přičemž Polsko vytvořilo první ústavu pro monarchii s ústavou ze dne 3. května 1791 [[Polsko]]; byla to druhá ústava jednoho dokumentu na světě tvořená jedním dokumentem, hned po první republikánské [[Ústava Spojených států amerických|ústavě Spojených států]]. KKonstituční ústavnímonarchie monarchiikrátce takéexistovala došlo krátcei v raných letech francouzské revoluce, aleskutečně znovuse mnohemovšem mnohemrozvinula později. [[Napoleon Bonaparte]] je považován za prvního monarchamonarchu, prohlašujícíhokterý se prohlašoval za ztělesnění [[Národ|národa,]] spíše než za božskyBohem určeného vládce; tatoz této interpretace monarchie jevycházejí zárodečnákonstituční vůčimonarchie kontinentálnímna ústavnímevropském monarchiímkontinentu. Německý filozof [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel|Hegel]] ve svémsvých díle Prvky''Základech filosofie práva'' (1820) dal konceptu filosofické zdůvodnění, které se shodovalo s vyvíjející se současnoutehdejší politickou teorií a protestantským křesťanským pohledem(protestantským) nachápáním přirozené[[Přirozené právo|přirozeného práva]]. Hegelova předpověď konstitučního monarchy s velmi omezenými pravomocemi, jejichžjehož funkcí je ztělesňovat národní charakter a zajišťovat ústavní kontinuitu v době nouze, se odrazila ve vývoji ústavních monarchií v Evropě a Japonsku.
== Typy konstitučních monarchií ==
V konstituční monarchii vymezuje moc panovníka ústava a monarcha má větší či menší pravomoci, podle dané ústavy. V ''polo-konstituční'' monarchii, jakou bylo např. [[Rakouské císařství]], dávala ústava panovníkovi moc vládnou s parlamentem i bez něj.<ref name="Stopadesáté výročí prosincové ústavy"/> V ''parlamentní'' monarchii je panovníkova moc omezena konstitucí i parlamentem, dělbou moci se podobá [[Parlamentní republika|parlamentní republice]]. K této formě monarchie má nejblíže většina demokratických monarchií.<ref name="Parlamentní monarchie">
{{Citace elektronické monografie
|url= https://historyrevue.estranky.cz/clanky/ostatni/typy-statnich-zrizeni/parlamentni-monarchie.html
| 