Juliánov: Porovnání verzí

'''Juliánov''' ({{Vjazyce2|de|''Julienfeld''}}), v letech 1952–91 '''Hybešova čtvrť''', je čtvrť a bývalá [[obec]] na [[katastrální území|katastrálním území]] [[Židenice]], nyní součást města [[Brno|Brna]] v rámci městské části [[Brno-Židenice]]. Pod Juliánov dříve spadala (jako [[exkláva]]) i zástavba na dnešním Baarově nábřeží, které je nyní součástí městské části [[Brno-Maloměřice a Obřany]].

Dědina pod [[Bílá hora (Brno)|Bílou horou]] byla založena v roce [[1789]] na území, které vzniklo při [[raabizace|raabizaci]] rozparcelováním pozemků [[Brno-Černovice|černovického]] dvora na panství [[Zábrdovický klášter|zábrdovického kláštera]] roku 1786.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Fasora | jméno = Lukáš | odkaz na autora = Lukáš Fasora | příjmení2 = Štěpánek | jméno2 = Václav | odkaz na autora2 = Václav Štěpánek (historik) | spoluautoři = a kol. | rok = 2017 | titul = Dějiny Brna 6: Předměstské obce | vydavatel = Statutární město Brno a Archiv města Brna | místo = Brno | strany = 957 | isbn = 978-80-86736-54-9}}</ref> Německé jméno vsi Julienfeld bylo odvozeno od Juliany, dcery majitele dvora, který Juliánov založil. Roku 1849 se vesnice, která se od svého založení nacházela na židenickém katastru, stala součástí Židenic jako jejich osada. Samostatnou obcí se Juliánov stal v roce 1867. Na konci 19. století se obec stala centrem [[dělnické hnutí|dělnického hnutí]], v roce 1896 zde byl založen spolek Dělnický dům, přičemž samostatná budova byla otevřena o rok později.

Juliánov byl samostatnou obcí do roku 1919, kdy se 16. dubna stal součástí tzv. [[Velké Brno|Velkého Brna]]. Až do roku 1952 byl jeho osadou, zřejmě toho roku byl sloučen s osadou Židenice.<ref name="Kuca">{{Citace monografie

V letech 1960–1965 bylo jihovýchodně od původníhostávající zástavby Juliánova postaveno podle projektu Pavla Krchňáka jedno z prvních brněnských panelových sídlišť, s centrem na [[Juliánovské náměstí|JuliánovskýmJuliánovském náměstímnáměstí]].<ref name="Kuca" /> V [[80. léta 20. století|80. letech 20. století]] byl skrz Juliánov severojižně proražen brněnský [[velký městský okruh]], ve stopě ulic Gajdošova a Otakara Ševčíka; při této stavbě byla demolována východní fronta domů těchto ulic a přilehlé domy ulic kolmo navazujících. Tím byla čtvrť funkčně rozpůlena na západní a východní část, uliční rastr byl ale jinak zachován (na rozdíl od vlastních Židenic, jejichž centrum bylo radikálně přestavěno).<ref name="Kuca" />