Mikuláš Trčka z Lípy: Porovnání verzí

| jméno = Mikuláš Trčka z Lípy a na Lipnici

| obrázek = Tretzka zu Linda.jpg

| popisek = Erb rodu Trčků z Lípy

| rodné jméno =

| datum narození =

| místo narození =

| datum úmrtí = [[1453]]

| místo úmrtí = Lipnice

| příčina úmrtí =

| místo pohřbení =

| zeměpisná délka = <!-- pouze desetinným číslem bez světové strany (například E) -->

| zeměpisná šířka = <!-- pouze desetinným číslem bez světové strany (například N) -->

| bydliště =

| národnost =

| občanství =

| vzdělání =

| alma mater =

| povolání =

| majetek =

| znám jako = zakladatel rodu Trčků z Lípy

| titul =

| ocenění =

| období =

| předchůdce =

| následovník =

| politická strana =

| představenstva =

| vyznání = utrakvista

| choť = Kateřina ze Smiřic, Vaňka z Hustířan

| partner =

| děti = Mikuláš, Zdeněk, [[Burian Trčka z Lípy a na Lipnici|Burian I.]]

| rodiče =

| příbuzní =

| podpis =

Mikuláš Trčka z Lípy odvozoval svůj původ od [[Lípa (Všestary)|tvrze Lípa]], která stála nedaleko [[Hradec Králové|Hradce Králové]] v místě dnešní stejnojmenné obce. Byl prvním z rodu [[Trčkové z Lípy|Trčků]], který se objevuje v listinách s přízviskem z Lípy, a proto je počítán za zakladatele tohoto rodu. Během [[Husitské války|husitských válek]] byl horlivým [[Utrakvismus|utrakvistou]] a přišel k značnému majetku při válečných výpravách a to především do Slezska. Jistý čas se podílel společně s Janem Holcem z Nemošic na správě náchodského panství a v roce 1427 koupil hrad [[Homole (hrad)|Homole nad Dušníky]]<ref>{{Citace monografie|příjmení=Musil|jméno=František|příjmení2=Čechura|jméno2=Jaroslav|autor2=a kolektiv|titul=Dějiny východních čech v pravěku a středověku (do roku 1526)|vydání=|vydavatel=Lidové Noviny|místo=Praha|rok=2009|počet stran=|strany=557|isbn=}}</ref> (u dnešní polské obce Ludowe v českém pohraničí). Tímto získal kontrolu nad hlavní obchodní cestou spojující [[Východočeský kraj|východní Čechy]] s [[Kladské hrabství|Kladskem]]. Odtud také podnikal další výpravy do Slezska.

Další strmý postup v jeho kariéře přišel po druhé polovině roku 1436 po vyhlášení [[Basilejská kompaktáta|basilejských kompaktát]] a uznání [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]] za [[Český král|českého krále]]. Tehdy Mikuláš Trčka z Lípy plně využil „rozdávání“ bývalého církevního majetku Zikmundem. Díky svému značnému majetku mohl brát od Zikmunda, za poskytnutí finančních prostředků, do zástavy statky dle vlastního výběru, a tak začal budovat rozsáhlé panství při řece [[Sázava|Sázavě]]. Již 21. září 1436 mu bylo zapsáno 21 vesnic u [[Havlíčkův Brod|Německého Brodu]] (šlo o vesnice [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|vyšehradské kapituly]] a kláštera sv. Prokopa na Sázavě).<ref>{{Citace monografie|příjmení=Dobiáš|jméno=Josef|příjmení2=|jméno2=|titul=Dějiny královského města Pelhřimova a jeho okolí: doba reformační|vydání=|vydavatel=Musejní spolek|místo=Pelhřimov|rok=1936|počet stran=|strany=92|svazek=1|isbn=}}</ref> Tentýž rok zakoupil od [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřicha z Rožmberka]], poručníka sirotků po [[Čeněk z Vartenberka|Čeňkovi z Vartemberka]], [[Lipnice nad Sázavou (hrad)|hrad Lipnici]] a město [[Havlíčkův Brod|Německý Brod]]. Od této doby se tituluje Mikuláš Trčka z Lípy a na Lipnici, jak je uveden v listině z konce roku 1436, ve které potvrzuje městu [[Havlíčkův Brod|Německý Brod]] veškerá práva udělená císařem [[Karel IV.|Karlem IV]].<ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení=Beránek|jméno=Karel|příjmení2=Beneš|jméno2=František|titul=Soupis česky psaných listin a listů do roku 1526 díl 1. svazek 1/1|vydání=|vydavatel=Archivní správa MV ČSR|místo=Praha|rok=1974|počet stran=|strany=255, 272|isbn=}}</ref>