Dohody z Osla: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
rv, v souladu s názvem článku značka: vrácení zpět |
m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Bill_Clinton,_Yitzhak_Rabin,_Yasser_Arafat_at_the_White_House_1993-09-13.jpg|
[[Bílý dům|Bílým domem]] ve [[Washington, D.C.|Washingtonu]], 13. září 1993]]
[[
{{upravit|NPOV, bez zdrojů}}
'''Mírové dohody z Osla''' jsou klíčovým okamžikem [[Izraelsko-palestinský konflikt|izraelsko-palestinského konfliktu]], jakožto první dohody mezi Izraelci a Palestinci, kdy Palestinci vlastně úplně poprvé uznali existenci Izraele. Je to soubor dohod mezi vládou [[Izrael
Název dohody byl odvozen od [[norsko|norského]] hlavního města [[Oslo]], kde probíhala jednání iniciovaná skupinou Norské výzkumné organizace (FAFO).
Dohoda z Osla zahájila začátek mírového procesu zaměřeného na dosažení mírové smlouvy založené na rezolucích [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]] 242 a 338 a na naplnění „práva palestinského lidu na sebeurčení“. Mírový proces v Oslu začal po tajných jednáních v Oslu, která vedla k uznání státu Izrael Palestinskou osvobozeneckou organizací a uznání OOP Izraelem jako zástupce palestinského lidu a jako partnera při jednáních.
Dohody z Osla vytvořily palestinskou samosprávu (nicméně ne palestinský stát), která má omezenou samosprávu na Západního břehu Jordánu a pásma Gazy a uznaly [[Organizace pro osvobození Palestiny|OOP]] jako izraelského partnera při jednáních o trvalém stavu ohledně zbývajících otázek. Nejdůležitější otázky jsou okolo hranic Izraele a Palestiny, izraelských osad, postavení Jeruzaléma, vojenské přítomnosti Izraele na zbývajících územích po uznání palestinské autonomie Izraelem a palestinského práva na návrat. Mírové dohody také požadují, aby OOP ukončila terorismus a zrušila úmluvu, která vyžaduje zničení Izraele.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 17:
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2020-02-10
}}</ref>
== Vývoj ==
Počátek mírového procesu, který vyústil v Dohody z Osla, se datuje k říjnu roku 1991, kdy byla do [[Madrid]]u svolána konference o míru na [[Blízký východ|Blízkém východě]]. Jeho součástí byla bilaterální jednání mezi Izraelem a Palestinci, [[Sýrie|Sýrií]], [[Libanon]]em a [[Jordánsko|Jordánskem]]. V lednu 1992 pak probíhala multilaterální jednání v [[Moskva|Moskvě]] na téma ekonomického rozvoje, [[životní prostředí|životního prostředí]], vody a uprchlíků. Celkem mezi Izraelci a Palestinci proběhlo deset kol jednání, avšak bez jakéhokoliv průlomu. Hlavním sporným bodem byla stavba [[izraelské osady|židovských osad]] na obsazených
|příjmení = Čejka
|jméno = Marek
Řádek 37:
|datum archivace = 2008-01-09
|nedostupné = ano
}} {{Wayback|url=http://chunky.webpark.cz/clanekip.html |date=20080109160340 }}</ref> Dalším problémem byla platnost izraelského zákona zakazujícího přímý kontakt izraelských občanů s příslušníky OOP.
Mimo zmíněná jednání probíhaly tajné schůzky v Oslu, za účasti představitelů Izraele a členů OOP.<ref>Zákon o zákazu kontaktů, byl v souvislosti s těmito jednáními zrušen 12. prosince 1992.</ref> Tyto tajné schůzky vyústily nakonec v roce 1993 v uzavření dohod nazvaných {{Cizojazyčně|en|''Declaration of Principles on Interim Self-Government Arrangement''}}. Tzv. Mírová dohoda z Osla byla podepsána 13. září 1993 v [[Bílý dům|Bílém domě]] ve [[Washington, D.C.|Washingtonu]], za izraelskou stranu premiérem [[Jicchak Rabin|Jicchakem Rabinem]] a za palestinskou stranu předsedou OOP [[Jásir Arafat|Jásirem Arafatem]]. Za uzavření mírové dohody byla Jicchaku Rabinovi i Jásiru Arafatovi udělena [[Nobelova cena za mír|Nobelova cena míru]]. Z mírových dohod vyplývalo, že má být po přechodnou dobu pěti let ustanovena Palestinská samospráva na území Západního břehu a pásma Gazy. Během tohoto období měly obě strany jednat o závěrečných otázkách týkajících se především otázky [[Jeruzalém]]a, palestinských uprchlíků, židovských osad, hranic a distribuci vody. Konečná dohoda měla být uzavřena v souladu s doporučením rezolucí [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]] [[Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 242|č. 242]] a [[Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 338|č. 338]]. Rozdělení palestinských obsazených území na zóny A, B, C se datuje právě k podepsání Dohod z Osla. Zóna A pak znamená území pod plnou palestinskou samosprávou, zóna B území pod palestinskou civilní správou a pod izraelskou bezpečnostní správou, zóna C pod plnou izraelskou správou.<ref>{{Citace monografie
Řádek 52:
=== Protesty ===
Podepsání dohod z Osla se však, přestože se jednalo o významný krok na cestě k míru, ukázalo jako dosti kontroverzní krok. Bylo zřejmé, že tento mírový proces situaci značně zkomplikoval. Především na palestinské politické scéně začala sílit opozice a to zejména organizací [[Hamás]] a [[Palestinský islámský džihád]], které se proti OOP a smlouvám z Osla začaly vymezovat. Současně se začaly stupňovat i teroristické akce, kterým však v té době nedostatečně vyzbrojená a vycvičená palestinská policie (která v palestinských autonomních oblastech nahradila izraelské vojáky) nebyla schopna účinně čelit. Mírový proces a jeho důsledky vyvolal reakci i v Izraeli, kde se proti dohodám vymezila nejsilnější opoziční pravicová strana [[Likud]] a další pravicová uskupení.
Těžkou ránu pro mírový proces zasadil 25. února 1994 židovský osadník [[Baruch Goldstein]], který ve snaze zastavit mírový proces postřílel 29 modlících se [[Arabové|Arabů]] v [[Jeskyně patriarchů|Jeskyni patriarchů]] v [[Hebron]]u (tzv. [[masakr v Jeskyni patriarchů]]). Palestinští radikálové využili tento incident jako záminku k rozpoutání násilí. Novým jevem se staly [[sebevražda|sebevražedné atentáty]], na které Izraelci reagovali vojenskými zásahy a uzávěrami palestinských území. Tyto ofenzivní akce však palestinskou autonomii, která je na Izraeli ekonomicky závislá, ruinovaly. Mírový proces však i přes tyto problémy pokračoval a mezi Jicchakem Rabinem a Jásirem Arafatem byla s několikaměsíční prodlevou podepsána dohoda o odchodu izraelských jednotek z pásma Gazy a z [[Jericho|Jericha]]. Prezidentem Palestinské samosprávy se pak oficiálně stal Jásir Arafat a 1. července 1994 přesunul své sídlo z [[Tunisko|Tuniska]] do [[Gaza|Gazy]].<ref>{{Citace monografie
Řádek 91:
}}</ref>
Film byl nominován na filmovém festivalu [[Sundance Film Festival|Sundance]]
| titul = Chicago Festival of Israeli Cinema
| url = https://israelifilmchi.org/portfolio-item/the-oslo-diaries/
Řádek 105:
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references/>
Řádek 129 ⟶ 130:
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{en}} [https://web.archive.org/web/20071204012347/http://www.unsco.org/documents.html Úřad zvláštního koordinátora OSN pro Blízký východ] - dokumenty
| |||