Valenční elektron: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Chemická vazba: wl |
Doplnění textu, obrázků a tabulek značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Atom.svg|right|thumb|[[Atom]] [[helium|helia]] se skládá ze 2 [[proton]]ů, 2 [[neutron]]ů a 2 [[elektron]]ů. Elektrony v jeho valenční (jediné) vrstvě jsou elektrony valenční. Elektrony jsou pro názornost zobrazeny jako částice obíhající kolem jádra po konkrétní dráze – orbitu.]]
'''Valenční elektron''' je [[elektron]] v [[elektronový obal|elektronovém obalu]] umístěný v energeticky nejvýše položené valenční vrstvě
Orbitaly obsahující valenční elektrony se nazývají '''valenční orbitaly'''. Tyto orbitaly a jejich valenčními elektrony přijdou nejsnáze do kontaktu s jinými atomy. Díky tomu se mohou podílet na vzniku [[chemická vazba|chemických vazeb]] mezi [[atom]]y.
[[Elektronová konfigurace]] valenčních elektronů je pak z hlediska chemie nejdůležitější
== Počet valenčních elektronů ==
[[Soubor:Elektronový obal I a VII. skupiny.jpg|náhled|Elektronový obal třech prvků z první (Li, Na, K) a sedmé skupiny (F, Cl, Br). V první skupině mají všechny prvky jeden valenční elektron, v sedmé skupině sedm valenčních elektronů (červené tečky).]]
Počet elektronů ve valenční slupce je specifický pro daný [[chemický prvek]]. Podle něj jsou prvky rozděleny do sloupců [[periodická tabulka|periodické tabulky]] a označují se jako skupiny
Chemické prvky se podle umístění jejich valenčních elektronů v orbitalech dělí na ''[[blok s|s]]'', ''[[blok p|p]]'', ''[[přechodné kovy|d]]'' a ''[[vnitřně přechodné kovy|f-prvky]]''. Například orbital ''s'' může obsahovat maximálně dva elektrony, orbital ''p'' šest elektronů. Zápis 1s<sup>2</sup> označuje orbital ''s'' první slupky se dvěma elektrony, 2p<sup>2</sup> označuje orbital ''p'' druhé slupky se dvěma elektrony.
{| class="wikitable"
|+Tabulka struktury valenčních elektronů prvních deseti prvků periodické tabulky
!Pořadí
!Prvek
!Struktura elektronového obalu
!Zápis pomocí vzácného plynu
!Valenční elektrony
|-
|1
|Vodík
|1s<sup>1</sup>
|1s<sup>1</sup>
|1s<sup>1</sup>
|-
|2
|Helium
|1s<sup>2</sup>
|He
|1s<sup>2</sup>
|-
|3
|Litium
|1s<sup>2</sup> 2s<sup>1</sup>
|He 2s<sup>1</sup>
|2s<sup>1</sup>
|-
|4
|Berylium
|1s<sup>2</sup> 2s<sup>2</sup>
|He 2s<sup>2</sup>
|2s<sup>2</sup>
|-
|5
|Bór
|1s<sup>2</sup> 2s<sup>2</sup> 2p<sup>1</sup>
|He 2s<sup>2</sup> 2p<sup>1</sup>
|2s<sup>2</sup> 2p<sup>1</sup>
|-
|6
|Uhlík
|1s<sup>2</sup> 2s<sup>2</sup> 2p<sup>2</sup>
|He 2s<sup>2</sup> 2p<sup>2</sup>
|2s<sup>2</sup> 2p<sup>2</sup>
|-
|7
|Dusík
|1s<sup>2</sup> 2s<sup>2</sup> 2p<sup>3</sup>
|He 2s<sup>2</sup> 2p<sup>3</sup>
|2s<sup>2</sup> 2p<sup>3</sup>
|-
|8
|Kyslík
|1s<sup>2</sup> 2s<sup>2</sup> 2p<sup>4</sup>
|He 2s<sup>2</sup> 2p<sup>4</sup>
|2s<sup>2</sup> 2p<sup>4</sup>
|-
|9
|Fluor
|1s<sup>2</sup> 2s<sup>2</sup> 2p<sup>5</sup>
|He 2s<sup>2</sup> 2p<sup>5</sup>
|2s<sup>2</sup> 2p<sup>5</sup>
|-
|10
|Neon
|1s<sup>2</sup> 2s<sup>2</sup> 2p<sup>6</sup>
|Ne
|2s<sup>2</sup> 2p<sup>6</sup>
|}
Osmá skupina prvků, vzácné nebo inertní plyny, je skupina prvků se zcela zaplněnou valenční slupkou. Jejich atomy jsou proto stabilní a za obvyklých podmínek nereagují mezi sebou ani s ostatními prvky. Ty se naopak snaží nabýt jejich elektronovou strukturu a doplnit svou valenční slupku na jejich hodnotu, tedy osm elektronů (kromě prvního helia se dvěma elektrony).
{| class="wikitable"
|+Tabulka struktury valenčních elektronů vzácných plynů
!Vzácný plyn
!Helium
!Neon
!Argon
!Krypton
!Xenon
!Radon
|-
|Valenční slupka
|1s<sup>2</sup>
|2s<sup>2</sup>p<sup>6</sup>
|3s<sup>2</sup>p<sup>6</sup>
|4s<sup>2</sup>p<sup>6</sup>
|5s<sup>2</sup>p<sup>6</sup>
|6s<sup>2</sup>p<sup>6</sup>
|}
== Dělení chemických prvků ==
[[Soubor:Atomic orbital diagonal rule.svg|náhled|Elektronová konfigurace prvků se řídí [[Elektronová konfigurace#Výstavbový princip|Výstavbovým principem]], který je závislý na [[kvantové číslo|kvantových číslech]]. Platí, že elektrony nejprve obsadí orbitaly s nejnižší hodnotou energie, která je jednoznačně určena jeho hlavním a vedlejším kvantovým číslem.]]Chemické prvky se dělí na ''[[blok s|s]]'', ''[[blok p|p]]'', ''[[přechodné kovy|d]]'' a ''[[vnitřně přechodné kovy|f-prvky]]'' podle umístění jejich valenčních elektronů v orbitalech.
=== Nepřechodné prvky ===
Řádek 19 ⟶ 107:
=== Přechodné prvky ===
Jako
=== Vnitřně přechodné prvky ===
Řádek 25 ⟶ 113:
== Chemická vazba ==
[[Soubor:Elektronový oktet.jpg|náhled|337x337pixelů|Elektronový oktet]]
Pro konkrétní atom se číslo jeho valenční vrstvy shoduje s číslem periody (řádku), ve které se nachází v periodické tabulce objevené [[Dmitrij Ivanovič Mendělejev|D. I. Mendělejevem]]. Valenční elektrony jsou odpovědné za [[Chemie|chemické]] vlastnosti atomu nebo [[Molekula|molekuly]] a velmi významné pro jejich [[Chemická vazba|chemické vazby]].▼
V periodické tabulce prvků objevené [[Dmitrij Ivanovič Mendělejev|D. I. Mendělejevem]] se prvky nacházejí v určitém řádku (periodě) a sloupci (skupině). Pro konkrétní atom se číslo jeho valenční vrstvy shoduje s číslem periody a počet valenčních elektronů se shoduje s číslem skupiny,
▲
Každý prvek se snaží zcela zaplnit svou valenční slupku na maximální počet elektronů, jako ji mají zaplněnou prvky osmé skupiny - vzácné plyny. Na obrázku je příklad fluoru, který má ve valenční slupce sedm elektronů (červené body na valenční slupce), a sodíku, který má ve valenční slupce jeden elektron. Je zřejmé, že pro fluor to učiní přijmutím elektronu a sodík naopak elektron odevzdá. Tak oba získají maximální počet elektronů ve valenční slupce, tedy osm - elektronový oktet, stejně jako neon.
=== Kovalentní vazba ===
| |||