Keltové: Porovnání verzí

Ostrovní keltská kultura se ve [[středověk]]u a [[novověk]]u<ref>{{cite book |last=Minahan |first=James |author-link= |title=One Europe, Many Nations: A Historical Dictionary of European National Groups |url=https://books.google.com/books?id=NwvoM-ZFoAgC |date=2000 |publisher=[[Greenwood Publishing Group]] |location= |page=179 |isbn=978-0313309847 |quote=The [[Cornish people|Cornish]] are related to the other Celtic peoples of Europe, the [[Bretons]],* [[Irish people|Irish]],* [[Scottish people|Scots]],* [[Manx people|Manx]],* [[Welsh people|Welsh]],* and the [[Galicians]]* of northwestern Spain}}</ref><ref>{{cite book |last=Minahan |first=James |author-link= |title=One Europe, Many Nations: A Historical Dictionary of European National Groups |url=https://books.google.com/books?id=NwvoM-ZFoAgC |date=2000 |publisher=[[Greenwood Publishing Group]] |location= |page=766 |isbn=978-0313309847 |quote=Celts, 257, 278, 523, 533, 555, 643; [[Bretons]], 129–33; [[Cornish people|Cornish]], 178–81; [[Galicians]], 277–80; [[Irish people|Irish]], 330–37; [[Manx people|Manx]], 452–55; [[Scottish people|Scots]], 607–12; [[Welsh people|Welsh]]}}</ref> rozvětvila na [[Gaelové|gaelskou]] kulturu ([[Irové]], [[Skotové]] a Manx) a keltskébritské BrityKelty, – [[Britonové|Britony]]<ref group="pozn.">Pro původní obyvatele římské a pořímské Británie moderní angličtina souhrnně používá termín „''Britons''“, tedy „Britoni“, na rozdíl od současných Britů, tedy „''Brits/British''“; termín „Britoni“ v češtině zdomácněl jenom částečně, někdy je používán jako ekvivalent slova „Britoni“ běžnější termín „britští Kelti“.</ref> ([[Velšané]], [[Cornwall]] a [[Bretonci]]). Moderní keltská identita vznikla jako součást romantického keltského oživení ve [[Spojené království|Velké Británii]], [[Irsko|Irsku]] a dalších evropských územích jako [[Portugalsko]] a [[Galicie]].<ref>{{cite journal|last=McKevitt|first=Kerry Ann|title=Mythologizing Identity and History: a look at the Celtic past of Galicia|journal=E-Keltoi|year=2006|volume=6|pages=651–73|url=http://www4.uwm.edu/celtic/ekeltoi/volumes/vol6/6_13/mckevitt_6_13.pdf|accessdate=8 April 2011|url-status=live|archiveurl=http://archive.wikiwix.com/cache/20110630102720/http://www4.uwm.edu/celtic/ekeltoi/volumes/vol6/6_13/mckevitt_6_13.pdf|archivedate=30 June 2011|df=dmy-all}} {{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www4.uwm.edu/celtic/ekeltoi/volumes/vol6/6_13/mckevitt_6_13.pdf |datum přístupu=2020-04-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110624075328/http://www4.uwm.edu/celtic/ekeltoi/volumes/vol6/6_13/mckevitt_6_13.pdf |datum archivace=2011-06-24 }}</ref> Dnes se v částech historických území stále používá [[irština]], [[skotská gaelština]], [[velština]] a [[bretonština]]. [[Kornština]] a [[manština]] zažívají oživení.