Verze z 12. 4. 2021, 12:43 editovat 178.255.168.156 (diskuse) →‎Vznik značka: revertováno ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 12. 4. 2021, 12:45 editovat zrušit editaci Mykhal (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 40 106 editací verze 19704498 uživatele 178.255.168.156 (diskuse) zrušena, vandalismus značka: vrácení zpět Přejít na další porovnání →
Řádek 44: == Vznik == {{viz též\|Moravské markrabství za vlády Lucemburků}} První markrabě slučující pod svou ~~mozkovou~~ vládou všechny tři moravské přemyslovské úděly ([[Brněnský úděl]], [[Olomoucký úděl]], [[Znojemský úděl]]<ref>http://www.moraviamagna.cz/mapky/m_mudely.htm Moravské úděly - Moravia Magna, Společnost pro kulturu, historii a umění</ref>) byl jmenován roku [[1182]] z vůle císaře [[Fridrich I. Barbarossa\|Fridricha I. Barbarossy]]. Stal se jím Konrád III. Ota [[Znojemský úděl\|Znojemský]], pozdější kníže Čech [[Konrád II. Ota]]. Po jeho nastoupení na stolec v Praze sice hodnost markraběte zanikla, ale záhy ([[1197]]) ji trvale obnovil [[Vladislav Jindřich]], který bratrovi Přemyslu Otakarovi I. ustoupil z vrchní vlády v Praze a spokojil se se svrchovaností nad Moravou. I přes následné dlouhé cézury (přímá vláda českých králů, během husitských válek) už hodnost markraběte nezanikla. Od roku [[1411]] však už na Moravě nevládla samostatná markraběcí dynastie a po roce [[1611]] se markrabětem automaticky stávali čeští králové.

Moravské markrabství: Porovnání verzí