Tanečnice (Šluknovská pahorkatina): Porovnání verzí

| název = Tanečnice

| obrázek = Tanečnice 01.jpg

| popisek = Pohled na Tanečnici od [[Nová Víska (Dolní Poustevna)|Nové Vísky]]

| alt = Uprostřed vrch Tanečnice, vlevo zalesněný svah Poustevníku, v popředí zelená pastvina, v pozadí azurově modrá obloha

| vrchol = 599

| prominence = 116 m ↓ VJV od [[Mikulášovice|Mikulášovic]]

| izolace = 7,4 km → [[Hrazený]]<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.ultratisicovky.cz/products/ultrakopec|titul=Ultrakopce na Ultratisicovky.cz|vydavatel=Ultratisicovky.cz|datum přístupu=2019-01-26}}</ref>

| seznamy = [[Seznam hor a kopců v Česku podle prominence|Nejprominentnější hory CZ]]<br />[[Seznam vrcholů ve Šluknovské pahorkatině|Hory Šluknovské pahorkatiny]]

| stát = {{Vlajka a název|Česko}}<br />{{Vlajka a název|Německo}}

* [[Šluknovská pahorkatina]] / . / Šenovská vrchovina / Mikulášovická vrchovina<ref name="Balatka">{{Citace monografie|příjmení=Balatka|jméno=Břetislav|příjmení2=Kalvoda|jméno2=Jan|odkaz na autora=Břetislav Balatka|odkaz na autora2=Jan Kalvoda (geograf)|titul=Geomorfologické členění reliéfu Čech|místo=Praha|vydavatel=[[Kartografie Praha]]|rok=2006|počet stran=76}}</ref> či též
* [[Šluknovská pahorkatina]] / [[Šenovská pahorkatina]] / [[Mikulášovická pahorkatina]]<ref>{{Citace monografie|příjmení=Demek|jméno=Jaromír|odkaz na autora=Jaromír Demek|spoluautoři=a kol.|titul=Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a&nbsp;nížiny|místo=Brno|vydavatel=[[Academia]]|rok=1987|počet stran=584}}</ref>{{Poznámka pod čarou|Rozdíly v pojmenování vychází z odlišností ve dvou používaných systémech geomorfologického členění. Podle Demkova pojetí jsou jednotky nazývány Šenovská a BardotováskáHrazenská pahorkatina, podle pojetí Balatky a Kalvody pak Šenovská a BardotováskáHrazenská vrchovina, přičemž je řadí o úroveň níže.<ref name="Balatka" /><ref name="Demek" />}}

| zeměpisná šířka = 50.9659889

| zeměpisná délka = 14.3204811

| loc-map = {{LocMap|Česko|label=Tanečnice|position=bottom|lat_deg=50.9659889|lon_deg=14.3204811| mark=Fire.svg|caption=|relief=1|float=center}}

| typ = [[Hřbet (geomorfologie)|hřbet]]

| hornina = lužický [[granodiorit]]

| povodí = [[Sebnice]] a [[Křinice (řeka)|Křinice]], [[Labe]]

| poznámka = rozhledna na vrcholu

'''Tanečnice''' (německy ''Tanzplan'') je [[KopecHřbet (geomorfologie)|vrchhřbet]] o&nbsp;nadmořské výšce 599&nbsp;m<ref name="základní" /> zasahující na území severočeského města [[Mikulášovice]] a&nbsp;částečně [[Sasko|saského]] města [[Sebnitz]]. Náleží ke [[Šluknovská pahorkatina|Šluknovské pahorkatině]], kde je druhým nejvyšším vrcholem. Vrcholová část je zaoblená až plochá a&nbsp;povětšinou příkré svahy jsou pokryté četnými [[Kamenné moře|kamennými moři]] a &nbsp;dalšími tvary [[zvětrávání]]. Geologické podloží tvoří jemně až středně zrnitý lužický [[granodiorit]] s&nbsp;žílami [[dolerit]]u. Převládajícím půdním typem je [[kambizem]]. Na Tanečnici pramenící vodní toky náleží k&nbsp;[[povodí Labe]] a&nbsp;[[úmoří Severního moře]]. Roční srážky mohou přesahovat 900&nbsp;mm, průměrná roční teplota je odhadována pod 6&nbsp;°C. Většinu povrchu pokrývají nepůvodní [[Smrk ztepilý|smrkové]] [[Monokultura|monokultury]]. Ostrůvkovitě se dochovaly původní [[Acidofilní bučina|acidofilní bučiny]] a&nbsp;podél vodních toků také [[Údolní jasanovo-olšový luh|údolní jasanovo-olšové luhy]]. Faunu představují typické druhy krajiny [[Opadavý listnatý les|opadavých listnatých lesů]], z&nbsp;chráněných živočichů se vyskytuje především několik druhů [[netopýři|netopýrů]]. Česká část Tanečnice náleží k&nbsp;[[Chráněná krajinná oblast Labské pískovce|chráněné krajinné oblasti Labské pískovce]], na německé straně se nacházejí přírodní rezervace [[Heilige Hallen]] a&nbsp;[[Gimpelfang]].

Název kopce {{Cizojazyčně|de|''Tanzplan''}} (Taneční pláň či mýtina) vznikl zkomolením pojmenování {{Cizojazyčně|de|''Tannenplan''}} (Jedlová planina), český název Tanečnice se začal používat po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. Naproti tomu pověst vypráví, že název je odvozen od lesních víl, které na vrchu tančily a&nbsp;sváděly myslivce. Ve 13.&nbsp;století byla při úpatích kopce založena nová sídla Sebnitz a&nbsp;Mikulášovice, avšak [[Tomášov (Mikulášovice)|Tomášov]] na jižním úbočí vznikl až roku 1735. Od středověku vedla po severním úpatí vrchu stezka z&nbsp;Mikulášovic do Sebnitz a&nbsp;přes jižní úpatí stezka z&nbsp;Mikulášovic do [[Hertigswalde]] a&nbsp;dále až k&nbsp;[[Labe|Labi]] v&nbsp;[[Bad Schandau]]. Na vrcholu vyrostla ve 30.&nbsp;letech 19.&nbsp;století [[Měřická věž|triangulační věž]], díky které si vrchu začali v&nbsp;druhé polovině 19.&nbsp;století všímat turisté. První rozhledna, sedmipatrová dřevěná Věž korunního prince Rudolfa ({{Cizojazyčně|de|''Kronprinz Rudolf-Turm''}}) vysoká 26&nbsp;m, byla otevřena 6.&nbsp;října 1886. Vedle ní vyrostl dřevěný kiosek brzy naBardotováýnahrazený horskou chatou s&nbsp;restaurací. Dřevěnou rozhlednu zničila v&nbsp;roce 1903 vichřice. Nová osmiboká zděná rozhledna vysoká rovněž 26&nbsp;m, zvaná [[Otto von Bismarck|Bismarckova]] věž ({{Cizojazyčně|de|''Bismarckturm''}}), byla předána do užívání 28.&nbsp;května 1905 a&nbsp;od té doby je nejsevernější rozhlednou [[Čechy|Čech]]. Poskytuje výhled na oblast [[Českosaské Švýcarsko|Českosaského Švýcarska]], Šluknovské pahorkatiny a&nbsp;[[Horní Lužice]]. V&nbsp;poválečném období restaurace vyhořela a&nbsp;až do počátku 60.&nbsp;let byla rozhledna s&nbsp;okolními lesy nepřístupná. Opětovné zpřístupnění rozhledny přišlo roku 1969 a&nbsp;v&nbsp;letech 1979 až 1986 vedle ní vyrostla nová restaurace Koliba.