Bernard Mandeville: Porovnání verzí

Přidáno 298 bajtů ,  před 1 měsícem
doplnění a typografie
m (Rekategorizace dle ŽOPP)
(doplnění a typografie)
 
{{Infobox - spisovatel}}
[[Soubor:Mandeville - Fable of the bees, 1924 - 5857188.tif|náhled|''Fable of the bees'', 1924]]
'''Bernard Mandeville''' nebo '''Bernard de Mandeville''' ([ˈbɜːnəd, {{malé|Amer}} bərˈnɑːrd də ˈmændəvɪl]; [[15.  listopad]]u [[1670]], [[Rotterdam]] – [[21. leden|21.  ledna]] [[1733]], [[Hackney]]) byl [[Nizozemsko|nizozemský]] [[filozof]], [[Politická ekonomie|politický ekonom]] a [[spisovatel]], který většinu života prožil v  [[Anglie|Anglii]] a  v  [[Angličtina|angličtině]] také napsal většinu svých prací, včetně té, kterou se proslavil především: ''Bajky o  včelách'' (''The Fable of The Bees'').
 
== Bajka o včelách ==
Bajka o  včelách byla publikovaná roku [[1705]] (nejprve pod názvem ''The Grumbling Hive, or Knaves Turn'd Honest''), knižně vydaná [[1714]]. Původně byla tvořena [[Satira|satirickou]] básní reagující na aktuální politické spory v  Anglii, v  knižní podobě přibyl obecnější komentář a esej. Bajka je považována za klasické, ne-li zakladatelské dílo [[Ekonomický liberalismus|ekonomického liberalismu]], její podtitul ostatně zněl "Soukromé„Soukromé neřesti - veřejné blaho"blaho“ (''Private Vices, Public Benefits''). Je v  ní prvně užito i známého pojmu "[[Neviditelná ruka trhu|neviditelná ruka]]" (trhu), kterého později využil [[Adam Smith]]. Podle [[John Maynard Keynes|Johna Maynarda Keynese]] však Mandeville v  bajce definoval i základní pravidlo keynesiánské, tzv. [[paradox spořivosti]]. Mandeville v  bajce jako první v  historii užil též pojmu [[dělba práce]], který se stal posléze klíčovým konceptem [[sociologie]] a [[ekonomie]]. V  knize jsou i kontroverzní pasáže odmítající například vzdělávání chudých, neboť vzdělání by u  nich mohlo vzbudit touhu po majetku apod. Obecně je bajka výsměchem ctnostem, za motor pokroku označuje touhu po osobním prospěchu. Někteří vykladači upozorňují, že Mandeville chtěl spíše než hájit neřest upozornit na to, že každý zákon či "mravní„mravní hodnota"hodnota“ byly původně obhajobou [[Utilitarismus|utilitárního]] zájmu nějaké skupiny, čímž předjímal závěry moderní filozofie práva. Morální autorita Mandevillovy doby, filozof a biskup [[George Berkeley]] knihu nicméně odmítl jako nemorální. K  Mandevillovi se později hlásil zejména [[Friedrich Hayek]].
 
== LiteraturaOdkazy ==
* Goldsmith, M. M. (1985), ''Private Vices, Public Benefits. The Social and Political thought of Bernard Mandeville'', Cambridge: Cambridge University Press.
* Horne, T. A. (1978), ''The Social Thought of Bernard Mandeville: Virtue and Commerce in Early Eighteenth Century England'', New York: Columbia University Press.
* Hundert, E. G. (1994), ''The Enlightenment's Fable. Bernard Mandeville and the Discovery of Society'', Cambridge: Cambridge University Press.
* Monro, H. (1975), ''The Ambivalence of Bernard Mandeville'', Oxford.
* Primer, I., ed. (1975), ''Mandeville Studies'', The Hague: Martin Nijhoff.
* Primer, I., ed. (2006), ''Bernard Mandeville's A Modest Defence of the Publick Stews: Prostitution and Its Discontents in Early Georgian England'', New York: Palgrave Macmillan, {{ISBN|1-4039-7167-6}}.
* Prior, Charles, ed. (2000), ''Mandeville and Augustan Ideas: New Essays'', English Literary Studies, Victoria, British Columbia: University of Victoria, {{ISBN|0-920604-73-0}}.
* Stafford, J. Martin, ed. (1997), ''Private Vices, Publick Benefits? The Contemporary Reception of Bernard Mandeville'', Solihull: Ismeron, {{ISBN|0-9512594-5-8}}.
 
=== Externí odkazyLiteratura ===
* Goldsmith, M. M. (1985), ''Private Vices, Public Benefits. The Social and Political thought of Bernard Mandeville'', Cambridge: Cambridge University Press. {{en}}
* Horne, T. A. (1978), ''The Social Thought of Bernard Mandeville: Virtue and Commerce in Early Eighteenth Century England'', New York: Columbia University Press. {{en}}
* Hundert, E. G. (1994), ''The Enlightenment's Fable. Bernard Mandeville and the Discovery of Society'', Cambridge: Cambridge University Press. {{en}}
* Monro, H. (1975), ''The Ambivalence of Bernard Mandeville'', Oxford. {{en}}
* Primer, I., ed. (1975), ''Mandeville Studies'', The Hague: Martin Nijhoff. {{en}}
* Primer, I., ed. (2006), ''Bernard Mandeville's A Modest Defence of the Publick Stews: Prostitution and Its Discontents in Early Georgian England'', New York: Palgrave Macmillan, {{ISBN|1-4039-7167-6}}. {{en}}
* Prior, Charles, ed. (2000), ''Mandeville and Augustan Ideas: New Essays'', English Literary Studies, Victoria, British Columbia: University of Victoria, {{ISBN|0-920604-73-0}}. {{en}}
* Stafford, J. Martin, ed. (1997), ''Private Vices, Publick Benefits? The Contemporary Reception of Bernard Mandeville'', Solihull: Ismeron, {{ISBN|0-9512594-5-8}}. {{en}}
 
=== Externí odkazy ===
* {{commonscat}}
* {{Wikicitáty|osoba=Bernard Mandeville}}
* {{en}} [http://www.litencyc.com/php/speople.php?rec=true&UID=4974 Heslo v  Literary encyclopedia]
* {{en}} [http://en.wikisource.org/wiki/1911_Encyclopædia_Britannica/Mandeville,_Bernard_de Heslo v  encyklopedii Britannica]
{{Autoritní data}}
{{DEFAULTSORT:Mandeville, Bernard}}