Filón Alexandrijský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Rekategorizace dle ŽOPP
m wlfix; typogr.fmt
Řádek 10:
 
== Prameny a charakter díla ==
Filón se nejdůsledněji ze všech starověkých židovských filosofů snažil sloučit [[judaismus|židovskou]] víru a etiku s [[antická filosofie|řeckou filosofií]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Kovář|jméno=František|odkaz na autora=František Kovář|titul=Filosofické myšlení hellenistického židovstva|vydání=2|místo=Praha|vydavatel=Hermann & synové|rok=1996|isbn=80-238-0472-3|poznámka=Dále jen Kovář (1996)|strany=140n|jazyk=}}</ref> Židovský ráz díla se projevuje, když Filón považuje [[MojžíšeMojžíš]]e nejen za největšího [[prorok]]a, nýbrž také za největšího filosofa, [[Tanach|Bibli]] pokládá za [[zjevení]] Boha lidstvu a za nejvyšší autoritu lidského života. Filón dále nabádá k plnění biblických příkazů, a to včetně jejich vnějších forem. Helénismus se v jeho díle projevil snahou ukázat všeobecnou platnost Mojžíšova zákona. Koncept abstraktního a vzdáleného Boha, jehož lze nazírat skrze umrtvování smyslů, rovněž vychází z řecké filosofie. Své dílo Filón konečně podkládá citacemi celkem 64 řeckých autorů a přejímá myšlenky zejména [[Platón]]a, [[pythagoreismus|pythagorejců]], [[stoicismus|stoiků]] a [[Poseidónios|Poseidónia]].<ref>Kovář (1996). s. 158-168.</ref> Ačkoli se tedy Filón snažil odhalit hlubší pravdu zjeveného náboženství, jeho filosofický systém tradiční judaismus reinterpretoval, čímž se mu značně vzdálil.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Guttmann|jméno=Julius|odkaz na autora=Julius Guttmann|titul=Philosophies of Judaism: The History of Jewish Philosophy from Biblical Times to Franz Rosenzweig|vydání=|místo=Garden City, NY|vydavatel=Doubleday & Company|rok=1966|isbn=|poznámka=Dále jen Guttmann (1966)|strany=26-27, 30-32|jazyk=anglicky}}</ref>
 
== Filosofické myšlení ==
Řádek 39:
 
=== Exegetické spisy ===
* Vit Mos: ''De vita Moysis'' (životopis Mojžíše jako zákonodárce, kněze a proroka)
* Op: ''De opificio mundi'' (Výklad Stvoření světa - Gn 1–3 – jako kosmologický základ Zákona)
* Abr: ''De Abrahamo'' (Abraham jako vtělený nepsaný Zákon)
* Jos: ''De Iosepho'' (Josef jako vzor politika)
* Dec: ''De decalogo'' (obecný výklad Zákona)
* Spec Leg: ''De specialibus legibus'' (výklad jednotlivých oblastí Zákona)
* Virt: ''De virtutibus'' (O ctnostech – odvaha, přátelství, pokání)
* ''Legum allegoriae'' (alegorický komentář ke knize Genesis, v 19 traktátech)
* Quaest in Gen: ''Quaestiones et Solutiones in Genesim'' (výklad formou otázek a odpovědí)
* Quaest in Ex: ''Quaestiones et Solutiones in Exodum'' (totéž ke knize Exodus)
 
=== Historické a apologetické spisy ===
* Flacc: ''In Flaccum'' (Pronásledování Židů v Alexandrii za Flacca)
* Leg Gai: ''Legatio ad Gaium'' (Pronásledování Židů a poselství do Říma roku 39/40)
* Vit Cont: ''De vita contemplativa'' (Popis židovského společenství Therapeutů blízko Alexandrie)
* Apol Jud: ''Apologia pro Iudaeis/Hypothetica'' (O původu, mravech a zákonech Židů)
 
=== Filosofické spisy ===
* Prob: ''Quod omnis probus liber sit'' (Stoická diskuse o svobodě člověka)
* Aet: ''De aeternitate mundi'' (O nezničitelnosti Vesmíru)
* Prov: ''De providentia'' (stoický dialog o prozřetelnosti)
* ''De animalibus'' (dialog o tom, zda mají zvířata rozum)
 
== Odkazy ==